Lékaři a sestry v Ústřední vojenské nemocnici v Praze denně narážejí na technologickou bariéru, která v moderním zdravotnictví nemá obdoby. Zatímco chirurgové ve Střešovicích operují s pomocí špičkových robotických systémů a laserové techniky, klíčová informační páteř celé nemocnice zůstává uzamčená v hlubokých devadesátých letech minulého století. Kvůli čemu?
Nemocnice za necelý měsíc uzavírá tendr na kompletní obměnu nemocničního informačního systému. Podle odhadů může zaplatit za tento vynucený únik z technologického pravěku až půl miliardy korun. Celou akci navíc vedení nastartovalo nedlouho poté, co ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) poslal do vojenské nemocnice ekonomický audit.
Když v roce 2026 vládne modrá tma MS-DOS
Současný stav IT infrastruktury ve vojenské nemocnici odpovídá spíše technickému skanzenu v ostrém provozu než modernímu zdravotnickému pracovišti třetího tisíciletí. Nemocnice už od roku 1993 využívá jako svůj páteřní informační systém řešení AMIS*H, který spravuje společnost ICZ.
Přestože technici tento systém v průběhu uplynulých tří desetiletí doplňovali o různé nadstavbové moduly, jeho technologický základ zamrzl v éře disket a černobílých monitorů. Systém totiž podle zpráv z nemocnice i v roce 2026 běží na operačním systému MS-DOS. Tento historický 16bitový systém s příkazovým řádkem, který Microsoft uvedl na trh v roce 1981, tak stále ovládá některé procesy v jedné z nejdůležitějších nemocnic v zemi.
Jak tvrdí zdroje z nemocnice, uživatelé denně pracují s anachronickým modrým pozadím a bílým textem bez jakýchkoliv moderních grafických prvků, ikon nebo intuitivního rozhraní. Systém v této verzi podle zdrojů Ekonomického deníku navíc vůbec nepodporuje ovládání myší, takže personál provádí veškeré zadávání dat o pacientech, diagnózách a medikaci výhradně přes klávesnici pomocí archaických tabulátorů a textových příkazů.
Manuální přepisování a konec podpory
Systém podle uživatelů neumožňuje plynulé kopírování dat s externími zdroji, což drasticky komplikuje veškerou administrativu a zvyšuje riziko chybovosti při manuálním přepisování lékařských zpráv. Systém pak podle svědků postrádá i dnes běžné funkce, jako je automatické odesílání SMS zpráv pacientům s termíny vyšetření. „Posílat za pomoci SMS umí vyšší verze AMIS HD, ve které se zpracovává část pacientské dokumentace. Ale ten modrý AMIS to neumí. To je ten starý informační systém a ten je hlavním nemocničním informačním systémem,“ uvedl pod slibem anonymity zdroj z nemocnice.
Příští rok navíc systému podle zpráv z nemocnice definitivně končí veškerá servisní podpora ze strany dodavatele. Pro nemocnici, která spravuje nejpřísněji střežená zdravotní data vojáků, civilistů i politických špiček státu, to představuje bezprostřední kybernetické a provozní riziko. Současný nemocniční informační systém zkrátka technicky zcela nevyhovuje, nepodporuje dlouhodobou modernizaci, neumožňuje žádný další rozvoj a zásadním způsobem omezuje schopnost nemocnice reagovat na rostoucí nároky v oblasti poskytování zdravotní péče, bezpečné správy zdravotnických dat a propojení s externími informačními systémy.
Mlčení o starém systému
Končící ředitel nemocnice Václav Masopust čelil delší dobu kritice za to, že modernizaci systému odkládal a vystavil tak nemocnici do pozice, kdy musí jednat pod extrémním časovým i finančním tlakem.
Na dotazy ohledně platformy a končící IT podpory reaguje vedení nemocnice zdrženlivě. „ÚVN využívá od roku 1993 jako páteřní NIS AMIS*H. Ostatní informace jsou interní povahy, z toho důvodu nebudeme dotazovanou věc komentovat,“ uvedla mluvčí Andrea Štorchová.
Informace o tom, kdy končí servisní smlouva na stávající systém a kdo ji poskytuje, označuje nemocnice za interní věc a odmítá ji komentovat. Stejně přechází mlčením podrobnosti o tom, kolik celkově za dosavadní systém od roku 1993 nemocnice zaplatila.
Mohlo by vás zajímat
Problémem zůstávají také finance, protože v letošním roce nemá podle informací insiderů nemocnice na nový systém v rozpočtu vyčleněnou ani jednu korunu. Realizace tak plně visí na ochotě ministerstva obrany, které podle interních zdrojů pro příští rok zvažuje uvolnění první finanční tranše ve výši 150 milionů korun. Přičemž celková cena za přechod na moderní systém se odhaduje podle interních zpráv z nemocnice až na půl miliardy korun.
Nemocnice již obdržela od svého zřizovatele Registrační list akce, respektive jím schváleného projektu. Vzhledem k tomu, že nemocnice z taktických důvodů nezveřejňuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, nechce výši alokovaných prostředků momentálně uvádět.
Ostrý řez ministra Zůny: Audit kvůli hromadění zisku
Nejen alarmující stav ohledně nemocničního informačního systému, ale i další okolnosti, vyvolaly před časem reakci na nejvyšších místech resortu obrany. Ministr Jaromír Zůna neskrýval hlubokou nespokojenost s tím, jak vedení nemocnice s veřejnými prostředky v uplynulých letech nakládalo. Zatímco nemocnice oficiálně žádala ministerstvo o navýšení příspěvku na provoz kvůli rostoucím nákladům a inflaci, realita v jejím účetnictví ukazuje jiný příběh. Nemocnice totiž v loňském roce skončila s čistým ziskem ve výši 300 milionů korun.
Ministr Zůna proto uložil vrchní ředitelce Sekce majetkové Martě Kopecké, aby v ÚVN provedla hloubkový ekonomický audit. Podle něj není opodstatněné, aby státní příspěvková organizace hromadila stamiliony jako čistý zisk, zatímco její klíčová IT infrastruktura zůstává v prehistorické digitální éře. Ministr zdůraznil, že tyto peníze měly být dávno investovány do modernizace, informatizace a především do stabilizace zdravotnického personálu. Podle ministra armáda nepotřebuje nemocnici, která se chová jako komerční subjekt a drží stamilionové přebytky, ale takovou, která špičkově léčí v podmínkách odpovídajících 21. století. Resort proto v reakci na tato zjištění nyní v nemocnici nařídil plošné pětiprocentní úspory v provozních nákladech.
Anatomie tendru a přechod na moderní systém
Oznámení o veřejné zakázce na obměnu nemocničního informačního systému visí v Národním elektronickém nástroji (NEN). Jde o nadlimitní zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, kde odborná komise hodnotí ekonomickou výhodnost nabídek na základě několika přísně nastavených komplexních kritérií. Mezi ně patří celková nabídková cena za dodávku a implementaci, služby systémové podpory na dobu 6 let, rozvoj zákaznických rozšíření s vyčleněnou pevnou částkou 50 milionů korun a přímé prověření technické způsobilosti nabízeného řešení na základě konkrétního vzorku ostrých dat.
Celkovou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky vedení stanovilo před zahájením řízení, ale nezveřejňuje ji. Předpokládaná hodnota slouží především ke stanovení nadlimitního režimu veřejné zakázky, rozhodně nezahrnuje skutečné náklady životního cyklu a neslouží k určení pořadí účastníků v zadávacím řízení.
Specifickým a mimořádným bodem řízení je mechanismus pro případ patové situace. Pokud po složitém bodování všech kritérií dojde ke shodě více uchazečů na prvním místě, o konečném pořadí nabídek a vítězi zakázky za půl miliardy rozhodne los za přítomnosti všech dodavatelů. Uchazeči musí prokazovat extrémní personální stabilitu a sestavit realizační tým o nejméně 13 lidech, z nichž všichni klíčoví členové musí disponovat bezpečnostní prověrkou Národního bezpečnostního úřadu minimálně na stupeň „Důvěrné“. Lhůta pro podání žádostí o účast v NENu nedávno skončila – 8. 6. 2026. Vyhodnocení celého zadávacího řízení může trvat řádově několik měsíců.
Kdy může nový systém naběhnout?
Modernizace informačního systému nemocnice nebude bleskovou akcí. Nový systém se spustí do plného provozu až po úspěšném průběhu celého procesu implementace. Vedení rozčlenilo celý proces do etapy implementační studie, která obsahuje podrobné zpracování analýzy, oponenturu ze strany objednatele a následnou akceptaci studie. Druhá etapa pak pokrývá samotnou dodávku hardwaru, systémového softwaru, parametrizaci systému, zaškolení uživatelů, migraci stávajících datových zdrojů a ověření funkčnosti v testovacím provozu. Podle stanoveného harmonogramu potrvá jen samotná implementace 20 měsíců od okamžiku nabytí účinnosti smlouvy. Dodání klíčových hardwarových a softwarových komponent musí proběhnout do 6 měsíců. Podle odborných odhadů nový, plně funkční systém nemocnice zprovozní nejdříve za tři roky.
Budoucí nemocniční informační systém má zajistit efektivnější řízení nemocničních procesů, bezpečnější a rychlejší sdílení zdravotnických informací a lepší ochranu dat pacientů. Dále umožní integraci s moderními technologiemi a zajistí interoperabilitu s dalšími zdravotnickými zařízeními a systémy. Musí také zajistit kompletní elektronizaci všech medicínských i administrativních agend v přísném souladu s Datovým standardem ministerstva zdravotnictví (DASTA) a umožnit plné propojení s rodící se infrastrukturou pro telemedicínu.
Nemocnice na vyhlášení soutěže čeká dlouho. Končící ředitel ÚVN Václav Masopust podle informací z vedení střešovické instituce po dobu 2 let své působnosti nepodnikl až donedávna žádný proaktivní krok, aby stav v IT nemocnice zlepšil. „Přitom modernizace IT byl jeden z pilířů jeho koncepce, kterou předkládal ve výběrovém řízení, z něhož vyšel jako vítěz,“ shodly se všechny zdroje Ekonomického deníku.
