Rozpočtový deficit je vysoký, ale my jej opět snížíme, prohlásil premiér Andrej Babiš ve své pravidelné promluvě k lidem na síti Facebook. Veřejné finance jsem dokázal vytáhnout z deficitu do přebytku už jako ministr financí v letech 2013 až 2017, tak proč bych to v příštích letech nemohl zopakovat?, tvrdí předseda vlády.

Terčem kritiky se tentokrát stali ekonomové a experti, kteří varují před výši schodku státního rozpočtu. „Nevěřte těm, kteří vás straší výši deficitu. Jsou to teoretici, kteří v životě nepostavili ani psí boudu. Buď tomu nerozumí, nebo to dělají naschvál,“ řekl Babiš. Dodal, že teď je prioritou investovat do nových dálnic či modernizace nemocnic. Zmínil příklad Polska, které masivně investuje do svého rozvoje i za cenu vysokých rozpočtových deficitů.

Útok na měnovou politiku ČNB

Opakovaně se Babiš pustil do České národní banky vedené guvernérem Alešem Michlem. Ta prý drží úrokové sazby až moc vysoko a prodražuje tím lidem hypotéky a firmám úvěry na investice. „Česká národní banka z neznámých důvodů drží základní sazbu o 1,5 procenta výše než eurozóna. Proč, z jakého důvodu? Vždyť inflaci máme druhou nejnižší v Evropské unii,“ prohlásil Babiš.

Zároveň se pokusil uklidnit seniory, které urazil návrh na zvýšení starobních důchodů o 300 korun. Vláda se prý pokusí růst důchodů ještě navýšit. Stejně tak chce Babiš rozhýbat růst mezd; reálný příjem českých zaměstnanců stále zůstává pod úrovni roku 2021.

Rostoucí úroky prodraží financování dluhu

Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) v tomto týdnu představilo návrh státního rozpočtu na rok 2027. Počítá v něm s poměrně výrazným růstem rozpočtových výdajů na 2,58 bilionu korun, jenže příjmy porostou pomalejším tempem na 2,19 bilionu. Vychází z toho deficit ve výši 389 miliard korun, což odpovídá zhruba 3,5 procenta českého HDP.

Jenže financování rostoucího státního dluhu se může Česku pořádně prodražit. Svět totiž v posledních týdnech zachvátila „dluhopisová panika“. Investoři začínají dávat najevo, že zadlužení vlády ve Spojených státech, Francii, Británii či Japonsku je už příliš velké. Výsledkem je růst úročení státních dluhopisů. Ten se týká i českých obligací. Za desetiletý státní dluhopis už investoři požadují výnos 5 procent, u pětiletého jde o 4,5 procenta za rok.