Čtyři roky od policejní akce Vidkun. Zasahovalo 190 policistů a vyšetřování stálo desítky miliónů korun

"Byť byly tyto podezřelé osoby v průběhu vyšetřování a při jeho ukončení vyslechnuty v procesním postavení svědka, policejní orgán uvádí, že tyto osoby podezíral a podezírá i nadále ze stejné, navazující trestné činnosti," stojí v návrhu na obžalobu. Někdejší ministr vnitra za ODS Ivan Langer je jednou z těchto "osob". Repro: ED

V neděli 13. října to budou čtyři roky, co Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty rozjel zatýkání v rámci akce Vidkun. V jedné z nejsledovanějších kauz posledních let byl na několik hodin zadržen i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Nikdy ale obviněn nebyl, přestože detektivové nepřímo přiznávají, že na něm pracovali i po zatýkání ve Vidkunu. Před soud tak zamíří někdejší hejtman Olomouckého Jiří Rozbořil (ČSSD), tamní podnikatel Ivan Kyselý, bývalý náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec a jeho podřízený Radek Petrůj. Jak vychází postupně najevo, na zatýkání a předvádění původně šesti podezřelých se podílelo 190 policistů a policii případ „stál“ desítky miliónů korun.

Zatýkání v kauze, v níž má podle detektivů ÚOOZ a žalobců jít o údajné úniky informací od policie směrem k podnikatelům, započal 13. října 2015 ráno protimafiánský útvar pod vedením Roberta Šlachty. Práci detektivů dnes už bývalého ÚOOZ dozoruje olomoucké vrchní státní zastupitelství Ivo Ištvana, konkrétně žalobce Miroslav Stoklásek, ale podílelo se na ní hned několik olomouckých prokurátorů. Operace dostala krycí název Vidkun podle norského nacistického kolaboranta Vidkuna Quislinga. Podle dokumentů, které předložilo státní zastupitelství soudu, když se rozhodovalo o vazbě obviněných, se v kraji měly údajně „ohýbat“ kauzy pět let zpátky.

Zátah odstartovalo podezření, že někdo z vedení policie v Olomouckém kraji poskytuje informace z vyšetřování místním podnikatelům. A že určitá skupina lidí společně domlouvá postup, jak některé kauzy ovlivnit. Jak se postupně ukázalo, vyšetřování odstartovalo několik úředních záznamů šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka. Podle výpovědí několika svědků ovšem smyšlených.

Dalším paradoxem kauzy Vidkun pak je, že dozorující žalobce Miroslav Stoklásek měl na starosti jako dozorující státní zástupce jednu z kauz, kvůli které obvinění z celkem devíti trestných činů padla. ÚOOZ v minulosti vyšetřoval prostějovského podnikatele a politika ČSSD, bývalého příslušníka Státní bezpečnosti, Jaroslava Králíka kvůli podezření z dotačního podvodu.

Detektivové ÚOOZ ale případ nedotáhli do konce (dnes se ukazuje, že zřejmě účelově – pozn. red.) a předali jej olomoucké policii. Ta případ dokončila a Králík je souzen u šumperského soudu. Případ dozoroval právě žalobce Stoklásek, který se pak převzetím kauzy Vidkun vystavil podjatosti vůči olomouckým policistům.

Stoklásek Králíkův případ dozoroval přes půl roku v letech 2014 a 2015, ale zároveň nechal sledovat odposlouchávat olomoucké policisty a podnikatele Ivana Kyselého. Žalobce tedy prokazatelně znal faktický stav kauzy a zároveň poslouchal, co si o případu náměstek olomoucké policie Karel Kadlec a Kyselý říkají, za což byli mimo jiné 13. října 2015 oba obviněni. Stoklásek musel tedy prokazatelně vědět, že si oba muži povídají o Králíkově kauze drby, které by za standardních okolností nemohly v trestním řízení před soudem obstát. Policie začala později o zapojení Kadlece do kauzy Králík distribuovat do novinářské obce informace, že chtěl Králíka stíhat za „každou cenu“.

Jak se postupem času ukazuje, celá kauza Vidkun je v jádru vyvrcholením střetu mezi dvěma skupinami policistů v Olomouci. Ti primárně neúspěšní odešli na ÚOOZ a následně svoje kolegy přijeli pozatýkat a obvinit z trestné činnosti. Nějaký čas po realizaci Vidkunu pak lidé z této skupiny obsadili manažerská křesla v Olomouckém kraji, jako například šéf prostějovské policie Tomáš Adam nebo šéf odboru obecné kriminality olomoucké krajské policie Jan Lisický. Ten zároveň v souběhu s touto funkcí donedávna vyšetřoval pod Národní protidrogovou centrálou další podobně laděnou kauzu z Prahy s krycím názvem Beretta.

Jak dokázal policista Jan Lisický (vpravo) skloubit dvě náročné funkce šéfa odboru krajské policie a vyšetřovatele závažné kauzy není dodnes jasné. Repro: policie.cz

Ekonomický deník kauzu Vidkun podrobně sleduje a z tohoto pozorování už delší čas vychází, že jde o velmi nestandardní případ.

Špatní kamarádi?

Primární cíl detektivů ÚOOZ – exministr vnitra Ivan Langer nakonec zasažen nebyl, Langer nebyl nikdy obviněn. Policisté přesto jeho jméno znovu zmínili v návrhu na obžalobu. Detektivové na zatčené tlačili a za jednu větu, která by Langera „dostala do hry“ nabízeli jednomu z podezřelých jeden milión korun. Sám Robert Šlachta měl zatčenému policistovi Kadlecovi říci větu: „Doba se změnila Karle, máš špatné kamarády.“

Robert Šlachta. Foto: Archiv redakce Česká justice

Bývalý šéf ÚOOZ a dosluhující náměstek Celní správy Robert Šlachta odmítá, že by jeho útvar případ „přefoukl”. Serveru Neovlivní.cz například řekl, že důkazní situace tehdy byla taková, že stačila k obvinění čtyř výše jmenovaných a zadržení Langera. To, že se nepodařilo usvědčit celou údajnou chobotnici, jde podle Šlachty na vrub reorganizaci policie, která přišla po kauzách Vidkun a Beretta. Kvůli ní ÚOOZ skončil a detektivové, kteří kauzu Vidkun připravovali, podle serveru Neovlivní.cz od policie odešli. Což není tak úplně pravda (viz výše), se Šlachtou odešel víceméně jen hlavní architekt Vidkunu – Jiří Komárek.

„Já samozřejmě nesu odpovědnost maximálně za věci, které jsem dělal a kde jsem byl jako ředitel. A tam si za tím plně stojím. Po půl roce od Vidkunu jsme museli odejít a vím, že ti lidé, svědci, odmítali potom komunikovat, protože začali mít obavu toho, co se s útvarem stalo. Začali nedůvěřovat, jak se s jejich informacemi bude dál pracovat, ke komu přijdou, takže si myslím, že se to přetrhlo,” sdělil Neovlivní.cz před časem Šlachta.

Dnes advokát Ivan Langer se nechce s tím, jakým stylem se případ blíží do finále, smířit. Snaží se proto dostat se k informacím, proč si na něj lidé Roberta Šlachty, který byl ještě v době, kdy byl Langer ministrem vnitra ke svému nadřízenému až servilně podřízený, tak drsně vyšlápli. Jeho podněty ale například Nejvyšší státní zastupitelství permanentně shazuje se stolu. Langer se za pomoci žádosti o informace pokusil dostat do kauzy hlouběji. Po mocné přetahované mu policie přepustila alespoň část informací.

Zatýkání v kauze Vidkun předcházely stovky hodin odposlechů a sledování, na kterých se podílela řada policistů. Další stovky hodin trvalo vyhodnocování, analýza, příparava obžaloby. Samotnou realizaci akce Vidkun provedlo 189 detektivů ÚOOZ, který byli k zásahu stahování z celé republiky a jeden specialista s Kriminalistického ústavu Praha.

Langer se také dotazoval, na kolik celá obří operaci ÚOOZ vyšla. Podle kvalifikovaných odhadů policistů, které Ekonomický deník oslovil, na desítky miliónů korun. „Stovky hodin odposlechů, stovky hodin sledování, poslouchání, přepisování, analýza, obří nasazení na zatýkání. To nejsou jednotky miliónů, to jsou rozhodně desítky miliónů korun,“ řekl pod prosbou zachování anonymity jeden z oslovených policejních šéfů. Jenže policie odmítla informaci, kolik celá monstrakce, jejímž výsledkem je mocenské přeskupení v rámci ozbrojeného sboru, vydat. „Informaci o celkových finančních nákladech spojených v této souvislosti se služebními příjmy jednotlivých policistů nemá policie k dispozici. Tato částka nemůže být hodnověrně vyčíslena, neboť jednotliví příslušníci policie se trestního řízení v této kauze účastnili různou měrou a v různých časových obdobích, která nebyla přesně časově vymezena. Tito policisté se rovněž nevěnovali pouze trestní kauze Vidkun, ale plnili také další služební úkoly,“ napsal v odpovědi Ivanu Langerovi šéf nástupce ÚOOZ – Národní centrály proti organizovanému zločinu – Michal Mazánek. Řadě Langerových otázek se policie snažila vyhnout, a jak je zřejmé z dokumentu, který Ekonomický deník získal, také se jí to povedlo.

Faksimile odpovědí NCOZ. Repro: ED

Válka policajtů

Na Krajském soudu v Olomouci leží obžaloba v kauze Vidkun už pár měsíců. Olomoucký podnikatel Ivan Kyselý podle této obžaloby řídil jiného, aby jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a způsobil takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy. Tak začíná text obžaloby.

Žalobce olomouckého Vrchního státního zastupitelství Miroslav Stoklásek podal obžalobu na čtyři podezřelé v takzvané kauze Vidkun po třech a půl letech. Před senátem Krajského osudu v Olomouci stanou bývalý sociálnědemokratický hejtman Jiří Rozbořil, někdejší šéf krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj, bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec a vlivný olomoucký podnikatel a přítel někdejšího ministra vnitra za ODS Ivana Langera – Ivan Kyselý.

Dozorující státní zástupce kauzy Vidkun Miroslav Stoklásek. Repro: ED

Případ podle žalobců odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a státní správou, včetně například manipulace s trestními spisy. Obžalovaní, z nich někteří strávili několik týdnů ve vazbě, svoji vinu odmítají tvrdí, že jde o spiknutí části olomouckých policistů, kteří si „s nimi“ odešli vyřídit účty z pozice detektivů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jak bývá u státních zástupců v poslední době zvykem, obžalovaní měli dle prokurátora Stokláska páchat trestnou činnost „v dosud přesně nezjištěné době, nejpozději ode dne 29. 7. 2014 do 13. 10. 2015 v Olomouci a na dalších místech České republiky“.

Ekonomický deník přinesl před časem rozhovory hned se dvěma přímými aktéry a pozorovateli kauzy Vidkun zde a zde, kolegy obviněných policistů. Ekonomický deník později vydal i rozhovor se šéfem olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomášem Uličným, který byl podobně jako exministr vnitra Langer zatčen, ale obviněn už ne. Všichni shodně tvrdí, že kauza Vidkun má kořeny ve válce policistů na olomoucké krajské kriminálce a zatýkáním vyvrcholila osobní msta znepřátelených ochránců pořádku.

Obžaloba byla podána k olomouckému krajskému soudu,“ oznámil v červenci žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda. Trestní senát vede specialista na korupci – soudce Martin Lýsek. Média přitom Šereda o podání obžaloby informoval ještě před tím, než text získali sami obžalovaní nebo jejich právní zástupci.

Pasáž z obžaloby v kauze Vidkun. Nekvalitně pořízené odposlechy pro policii upravoval spolupracovník České televize. Repro: Ekonomický deník

Detektivové bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (případ měla vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale zcela bezprecedentně jí byl odňat Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci – pozn. red.) Jiří Fycýk a David Bernfeld vyšetřování případu ukončili vloni v polovině listopadu. Na začátku února podali návrh na obžalobu. Podle státního zástupce Šeredy, kterému případ nepřísluší, bylo vyšetřování náročné i z hlediska času především kvůli analýze počítačových dat a audionahrávek.

Podezírali jsme a stále podezíráme

Před soudem ovšem nestane primární cíl detektivů – bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Jak vyplývá z policejních dokumentů, po Langerovi šli detektivové od začátku celé kauzy. „V rámci zadokumentovaných schůzek jsou zaznamenány rozhodné skutečnosti, které policejní orgán vedly k provedení řady operativních a procesních úkonů ve vztahu k řadě podezřelých osob a následnému vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání,“ stojí například v návrhu na podání obžaloby.

Detektivové v následné větě zmiňují ony podezřelé osoby konkrétně. Jsou jimi už zmiňovaný Ivan Langer, brigádní generál a někdejší náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, šéf celorepublikové kriminálky Milan Pospíšek, náměstek protikorupční policie Jiří Jach, šéf olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáš Uličný nebo náměstek olomouckého primátora za ODS Martin Major.

„Byť byly tyto podezřelé osoby v průběhu vyšetřování a při jeho ukončení vyslechnuty v procesním postavení svědka, policejní orgán uvádí, že tyto osoby podezíral a podezírá i nadále ze stejné, navazující trestné činnosti. Lze se důvodně domnívat, že tyto osoby byly účastné na předmětné věci, ucelený řetězec přímých i nepřímých důkazů zde však chybí a v průběhu dosavadního vyšetřování se nepodařilo získat dostatek důkazů, aby tyto osoby bylo možné důvodně obvinit a zahájit vůči nim trestní stíhání pod shora uvedeným číslem jednacím,“ napsali do návrhu na podání obžaloby detektivové Jiří Fycýk a David Bernfeld.

Podle posledních informací si předseda senátu olomouckého soudu Martin Lýsek, který bude případ rozplétat, vyžádal prodloužení lhůty na studium spisu čítajícího dvou desítek tisíc stran. Termín zahájení hlavního líčení proto není dosud znám.

Jan Hrbáček