Emoce jsou ale přirozenou součástí lidské osobnosti. Jejich absence je označována za psychickou poruchu. Na finančních trzích jsou však emoce nepříliš žádoucí.
ČSOB Asset Management přichází na trh s novým investičním produktem. Jedná se o otevřený podílový fond, který má investory zbavit emocí při investování a zabránit tak zbytečným ztrátám. Podle průzkumu agentury Dalbar, která se zabývá kvantitativní analýzou investičního chování, přicházejí investoři v důsledku neracionálních rozhodnutí o zhruba 40 % akciových výnosů. S trochou nadsázky se tak dá říci, že agentura vyčíslila, kolik stojí investora jeho emoce.
Že mají emoce na chování investorů obrovský vliv, dokumentuje na příkladech investiční stratég ČSOB Asset Managementu Aleš Prandstetter: „V březnu 2005 čelil americký fastfoodový řetězec Wendy´s skandálu, kdy jedna zákaznice údajně ve svém jídle našla useknutý prst. Do konce března akcie této firmy oslabily o 7 % a tržby propadly o 10 milionů dolarů. Později se ukázalo, že zákaznice si prst do jídla dala sama, aby vysoudila odškodné. Podobným emocím propadl akciový trh v USA v říjnu 1987, kdy bez jakéhokoli fundamentálního důvodu akcie oslabily o 23 %. Návrat na původní hodnoty trval až do roku 1994,“ uzavírá Prandstetter.
Na druhé straně, když došlo v souvislosti se splasknutím hypoteční bubliny v USA k propadu cen nemovitostí přibližně o 30 %, drtivá většina domácností se nezačala zbavovat svých nemovitostí. A to ani ty, které je pořídily na hypotéku a hodnota čistého jmění se tak dostávala v lepším případě k nule, v horším dokonce do záporných hodnot. Aleš Prandstetter to připisuje tomu, že „ceny akcií jsou viditelné dennodenně, zatímco ceny nemovitostí lidé většinou nesledují a tím pádem ani nemají možnost se nějak vyděsit.“
Emoce jsou ale přirozenou součástí lidské osobnosti. Jejich absence je označována za psychickou poruchu. Na finančních trzích jsou však emoce nepříliš žádoucí. A je jedno, zda lidé ze strachu svá aktiva prodávají, aby minimalizovali ztráty, nebo naopak v euforii nakupují, aby realizovali zisk. V obou případech to může vést k iracionálním rozhodnutím, která způsobují nemalé škody.
ČSOB proto přichází na trh s investičním produktem, který umožňuje vliv těchto emocí potlačit. Nabízí možnost nakupovat podílové listy dvou otevřených podílových fondů, jejichž podstatou je flexibilní portfolio cenných papírů. Princip spočívá v tom, že správci fondů mění váhy akcií a dluhopisů, do kterých fondy investují. V dobách, kdy se očekává ekonomická konjunktura a finanční trhy rostou, fondy zvyšují podíl akcií ve svém portfoliu a naopak – když se daří méně, zvyšuje se podíl dluhopisů. To umožňuje oproti tradičním fondům s fixním portfoliem flexibilně využívat aktuální nálady na trzích k realizaci vyšších zisků, respektive k minimalizaci ztrát.
ČSOB nabízí dva typy fondů, kdy jeden z nich je konzervativnější a podíl akcií může dosáhnout maximálně „jen“ 65 % na celkovém portfoliu. Druhý z nich pak skýtá možnost mít ve svém portfoliu až 100 % akcií. Je tedy vhodný pro investory, kteří se rizika příliš nebojí.
Jelikož jde o nové produkty, neexistuje zde historie výnosnosti fondů. Při porovnání se standardními fondy se tak lze opřít pouze o simulace. Ty spočívají v namodelování investiční strategie na historický vývoj cen akcií a dluhopisů, čímž získáme obrázek o tom, jaká by byla výkonnost flexibilních fondů, kdyby aplikovaly svou strategii v minulosti. V takovém případě by flexibilní fondy v období let 2003 až 2010 realizovaly vyšší výnosnost o 5 až 7 procentních bodů ve srovnání s fondem, který má fixní poměr akcií a dluhopisů ve svém portfoliu.
Výnosnost investic nejen do flexibilních fondů lze zvýšit také pravidelným investováním. „Pokud investujete pravidelně, nakupujete aktiva stále bez ohledu na to, zda trh roste či klesá. Tím nejenže eliminujete vliv emocí na vaše rozhodnutí, ale využíváte poklesu trhu k výhodnějším nákupům a naopak růst trhu pro vás znamená realizaci zisku a nárůst výnosnosti celého portfolia,“ zmiňuje podstatnou výhodu pravidelnosti Jan Barta, předseda představenstva ČSOB Asset Managementu.
„Naše společnost spravuje aktiva v hodnotě přibližně 180 miliard korun. Obdobná společnost v rámci našeho vlastníka KBC Group spravuje aktiva v hodnotě deset krát vyšší. To jen potvrzuje skutečnost, že lidé u nás stále podléhají negativním emocím a bojí se své volné prostředky umístit kamkoli mimo svůj bankovní účet,“ ilustruje vliv emocí na investiční chování Jaroslav Mužík, předseda dozorčí rady.
Petr Musil
