Ministerstvo průmyslu a obchodu by se mělo v novém programovacím období zaměřit zejména na průmysl 4.0, rozvoj malého a středního podnikání a podporu zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb. Vyplývá to z materiálu Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, kterou vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zatímco v současném programovacím období je stanoveno 11 specifických cílů, pro období 2021+ to bude „jen“ pět oblastí.

V ČR a na Slovensku je nejvyšší „strach z podnikání“ v rámci celé EU což komplikuje řešení zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu a obchodu. „Pokud má česká ekonomika dlouhodobě vytvářet dostatek zdrojů a být konkurenceschopná v zahraničí, je potřeba zaměřit se na hlavní cíl, a to zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb skrze inovace, rozvoj technologií, zdrojování kulturního a přírodního dědictví a umění. Zde kulturní a kreativní průmysly mohou tradičním průmyslům výrazně pomoci v segmentu, ve kterém zaostávají nejvíce: ve vysoké kvalitě výrobků a služeb, v jejich prezentaci a v budování značek jako součástí hodnoty firmy,“ píše se v materiálu ´Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020´ (NKR), který vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. V 50 stránkovém materiálu se jeho autoři dopodrobna zabývají stávající situací a navrhují rozvojové cíle pro nové programovací období.

Z materiálu také vyplývá, že domácí firmy stále neinvestují do inovací, které by zvyšovaly přidanou hodnotu produkce. V případě, že podniky investují do inovací, tak se často nejedná o inovace vysokého řádu. „Řada českých podniků usiluje o přechod ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a inovacích. Lidské a finanční vstupy do podnikového výzkumu výrazně rostly, nicméně aktivity vedoucí k inovacím a zvyšováním konkurenceschopnosti stále nejsou rozšířeny mezi velké množství podniků,“ uvádí se v analýze MMR.

Tuto situaci odráží i výrazně nižší platy výzkumníků v českých podnicích ve srovnání s podniky v ostatních evropských zemích. Vše dokládá i skutečnost, že z 443 top inovujících podniků v Česku aspiruje pouze 87 na pozici lídrů ve svém odvětví. Většina z těchto podniků je navíc dcerou nadnárodních společností a situace v ryze českých společnostech je tedy pravděpodobně ještě horší. NKR však neuvádí konkrétní čísla týkající se těchto podniků. „Velkou příležitostí je jednak posun podniků směrem ke znalostní ekonomice a dále jejich přetvoření na podniky typu Průmyslu 4.0 (poskytování služeb a výroby za pomoci kyber-fyzikálních systémů),“ uvádí k plánovanému vývoji MMR.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Musíme se však připravit na to, že na plnění cílů stanovených v rámci NKR bude méně „evropských“ peněz, než v předchozích letech. V rámci víceletého finančního rámce pro období od roku 2021 do roku 2027 plánuje Evropská komise dlouhodobý rozpočet s alokací v celkové výši 1.279 miliard eur. Do České republiky půjde z Evropských fondů v tomto období 20 miliard eur, což je o 1,5 miliardy méně oproti současnému období a dokonce o 6 miliard eur méně než v období 2007 až 2013.

Tato skutečnost samozřejmě vyplývá z toho, že se Česko z čistého příjemce postupně stává čistý plátce a je potřeba hledat nové zdroje investic v domácím prostředí. Komise také navrhuje vytvoření unijní rezervy, jež by měla sloužit pro zvládání nepředvídaných událostí a k reakci na nouzové situace například v oblastech bezpečnosti a migrace.

Před začátkem každého programovacího období, které je sedmileté se dopředu vyjednává o prioritách, které každá země vidí a o tom, jak by se současný stav měl změnit. Samozřejmě nejde jen o jednotlivé členské státy, ale musí se najít kompromis napříč Evropskou unií. Pro nadcházející období, které začne v roce 2021 je shoda na průřezových oblastech, kterými jsou: Přizpůsobení se změně klimatu, Společnost 4.0, Územní dimenze.

Podle dosavadních návrhů bude snížen také počet specifických cílů z dosavadních 11 na 5.

  • Inteligentnější Evropa podporující inovativní a inteligentní ekonomické transformace;
  • Ekologičtější Evropa s nízkými emisemi uhlíku podporou čistého a spravedlivého přechodu, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům;
  • Propojenější Evropa zvýšením mobility a regionální dostupnosti informačních a komunikačních technologií;
  • Sociálnější Evropa prostřednictvím implementace Evropského pilíře sociálních práv;
  • Evropa blíže občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ.

MPO bude mít vlastní operační program Konkurenceschopnost

Samotná podpora podnikání a průmyslu by měla podle NKR spadat pod evropské cíle stanovené v rámci programu Inteligentnější Evropa, který je dále navázán na národní cíle v oblasti výzkumu, inovací, veřejné správy a bezpečnosti.

Stanovení samotných priorit mimo jiné vychází i z hodnocení Evropské komise, o kterém jsme psali v článku: Jak Evropská komise dívá na ČR za loňský rok? Poslušný žák, který má co dohánět. EK upozorňuje především na regionální rozdíly, kdy především severozápad ČR stále více zaostává za evropským průměrem. Pochvalu si však ČR vysloužila za kontrolní hlášení, EET a také v plnění doporučení, která Komise ČR adresovala.  Rozdílům mezi jednotlivými regiony se věnuje také „country report“, o kterém jsme více psali v článku HDP na osobu na severozápadě je 63 % průměru EU, v Praze 182 %. V severozápadních Čechách navíc kleslo.

Ministerstvo pro místní rozvoj stanovilo tyto priority NKR pro oblast průmyslu a obchodu:

  • Rozvoj malého a středního podnikání a posilování inovační schopnosti MSP
  • Podpora firem pro zvyšování přidané hodnoty výrobků a služeb v produkčním řetězci
  • Zavádění Průmyslu 4.0 ve firmách

Prozatím vypadá návrh rozdělení operačních programů následovně:

 

Název OP Řídicí orgán
OP Konkurenceschopnost Ministerstvo průmyslu a obchodu
OP Doprava Ministerstvo dopravy
OP Životní prostředí Ministerstvo životního prostředí
OP Výzkum a vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
OP Lidské zdroje Ministerstvo práce a sociálních věcí
Integrovaný regionální OP Ministerstvo pro místní rozvoj
OP Technická pomoc a kvalita správy Ministerstvo pro místní rozvoj
OP Přeshraniční spolupráce bude upřesněno

[/mn_protected]

Stanovení samotných priorit mimo jiné vychází i z hodnocení Evropské komise, o kterém jsme psali v článku: Jak Evropská komise dívá na ČR za loňský rok? Poslušný žák, který má co dohánět. EK upozorňuje především na regionální rozdíly, kdy především severozápad ČR stále více zaostává za evropským průměrem. Pochvalu si však ČR vysloužila za kontrolní hlášení, EET a také v plnění doporučení, která Komise ČR adresovala.  Rozdílům mezi jednotlivými regiony se věnuje také „country report“, o kterém jsme více psali v článku HDP na osobu na severozápadě je 63 % průměru EU, v Praze 182 %. V severozápadních Čechách navíc kleslo.

Michal Ožuch