Český finanční sektor posílil již tak vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům, říká zpráva ČNB o finanční stabilitě.
Oživení poptávky po úvěrech, pokles úrokových sazeb z úvěrů a uvolňování úvěrových standardů ale představují potenciální zdroje rizik pro finanční stabilitu v budoucnosti. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě 2014/2015, kterou zveřejnila Česká národní banka.
Banky, základní část finančního systému, zvýšily kapitálovou přiměřenost a likviditu a s rezervou plní nová evropská regulatorní pravidla. Hlavním rizikem pro finanční sektor zůstává podle ČNB obnovení recese vedoucí k propadu ziskovosti.
„Robustní kapitálová přiměřenost a míra likvidity jsou klíčem k udržení vysoké důvěry veřejnosti a investorů ve stabilitu domácího finančního sektoru. Současné ekonomické prostředí vyžaduje z hlediska obezřetnosti aktivní přístup ČNB,“ uvedl guvernér centrální banky Miroslav Singer.
Ekonomické oživení v Evropě nemá pevné základy, a proto podle ČNB zůstává hlavním rizikovým scénářem pro domácí finanční sektor obnovení ekonomické recese vedoucí k prudkému zhoršení jeho ziskovosti. Na ziskovost bank, jejichž výnosy jsou ve významné míře závislé na vývoji úrokových marží, může mít nepříznivé dopady také pokračující pokles hladiny úrokových sazeb. Nízké úrokové sazby mohou negativně ovlivňovat rovněž hospodaření pojišťoven, uvádí zpráva.
Podle ní se zdrojem systémového rizika mohou stát očekávání ohledně dalšího růstu cen nemovitostí v kombinaci s příznivými podmínkami na trhu úvěrů na bydlení. Tyto úvěry se stávají dostupnější i pro skupinu dlužníků s nižší úrovní a stabilitou příjmů. ČNB hodnotí nastavení standardů u úvěrů na bydlení jako převážně konzervativní. U nově poskytnutých úvěrů ale indikuje nárůst jejich rizikového profilu. „Vzhledem k tomu, že představují největší část úvěrového portfolia bank, považuje ČNB za nezbytné použít sadu doporučen í jako preventivní nástroj, jehož smyslem je snížení rizik spojených s poskytováním úvěrů na bydlení v dalších letech,“ píše se v materiálu.
Vzhledem k setrvalému nárůstu klientských vkladů a utlumené úvěrové poptávce podniků umisťují úvěrové instituce významnou část získaných zdrojů do státních dluhopisů, a to v převážné míře českých. ČNB proto připravila novou metodiku určenou k přezkumu a vyhodnocování tohoto rizika. Pokud ČNB dojde k závěru, že toto riziko není danou institucí dostatečně pokryto, rozhodne o uplatnění dodatečného kapitálového požadavku. „Nezavádíme tím žádnou novou regulaci, ani specifické požadavky, jen dáváme návod, jak s tím pracovat,“ podotkl Singer.
Finanční sektor byl podroben dalším zátěžovým testům. Nejnáročnější, takzvaný nepříznivý scénář, představuje riziko výrazného a dlouhotrvajícího poklesu v ekonomice a jeho pravděpodobnost je velmi nízká. Banky však zůstaly i v tomto případě vysoce odolné a udržely celkovou kapitálovou přiměřenost dostatečně nad osmiprocentní regulatorní hranicí. Dostatečnou odolnost vůči nepříznivému vývoji prokázaly díky svému vysokému kapitálovému polštáři také pojišťovny.
V základním scénáři se pod osmiprocentní hranici dostaly tři malé banky. V nepříznivém scénáři to bylo deset bank, které tvoří 12 procent aktiv sektoru. „I velmi dramatický scénář tedy nevede k něčemu skutečně dramatickému. Zpráva není o tom, že bychom viděli nějaká bezprostřední rizika a také žádné akce vůči nim nekonáme. Vytváříme metodiku, nástroje, a tlačíme finanční instituce k tomu, aby je začaly používat. To nám umožní ta rizika lépe vyhodnocovat a sledovat,“ uzavřel Singer.
-of-
