Umělá inteligence už podle čínského ministra státní bezpečnosti není jen technologickým nástrojem. Peking ji označuje za nové bojiště soupeření velmocí a varuje před deepfaky, automatizovanými kyberútoky, úniky citlivých dat i zásadní proměnou válčení. Některá rizika přitom spojuje přímo s vývojem amerických AI modelů.
Čína stále výrazněji spojuje rozvoj umělé inteligence s otázkami národní bezpečnosti. Ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin ve svém článku varoval před rostoucími riziky, která podle něj přináší rychlý rozvoj AI. Týkají se mimo jiné kritické informační infrastruktury, ochrany dat, kybernetických útoků, společenského řízení a moderního válčení.
Článek s názvem „Komplexně posilovat bezpečnostní bariéru pro umělou inteligenci a podporovat její zdravý a uspořádaný rozvoj“ vyšel 13. září v časopise China Cyberspace.
Podle Čchena se umělá inteligence už stala jednou z hlavních oblastí globální technologické soutěže a „novou dráhou strategického soupeření mezi velmocemi“.
Čínský představitel současně zdůrazňuje, že Peking nechce AI pouze brzdit. Naopak ji označuje za strategickou technologii, která má proměňovat ekonomiku, průmysl, výzkum i společnost. Současně však podle něj musí rozvoj doprovázet bezpečnostní opatření a účinnější systém řízení rizik.
Šest oblastí, kde podle Pekingu AI představuje bezpečnostní problém
Čchen I-sin ve svém textu rozděluje rizika spojená s umělou inteligencí do šesti hlavních kategorií.
První představuje dopad na politickou a informační bezpečnost. Druhou jsou kybernetické útoky proti kritické infrastruktuře. Třetí tvoří rozsáhlé úniky dat. Čtvrtou je podle čínského ministra technologická monopolizace. Pátou představuje dopad umělé inteligence na systém společenského řízení a šestou zásadní proměna charakteru válčení.
Právě kombinace těchto oblastí podle něj ukazuje, proč už AI nelze vnímat pouze jako další technologický nástroj.
Čínský text uvádí, že k červnu 2026 používalo v Číně produkty založené na umělé inteligenci více než 500 milionů lidí. Denní objem zpracovávaných tokenů podle článku překročil 140 bilionů. Aplikace umělé inteligence se podle Čchena rychle rozšířily napříč společností. S tím podle něj rostou i možnosti jejich zneužití.
Deepfake, falešné účty a informační válka
Významnou část varování věnuje čínský ministr generativní umělé inteligenci a jejímu využití v informačních operacích.
Podle něj mohou „nepřátelské síly“ a lidé s určitými úmysly zneužívat deepfake videa a zvukové záznamy, texty a obrázky vytvořené AI nebo takzvané inteligentní internetové účty. Tyto technologie podle něj umožňují levně a ve velkém vytvářet politické fámy, šířit škodlivý obsah a podněcovat společenské rozpory.
Čínský představitel takové využití umělé inteligence spojuje s informační a kognitivní válkou.
Podle jeho pohledu se tím může přímo zvyšovat tlak na politickou bezpečnost, bezpečnost státního systému a ideologickou bezpečnost Číny.
Nejde přitom pouze o obsah, který vytvářejí lidé. Podle čínského textu mohou nástroje generativní AI umožnit masové a automatizované šíření takového obsahu, čímž výrazně snižují náklady na podobné operace.
AI podle Číny výrazně zvyšuje schopnosti kybernetických útočníků
Druhá oblast se týká kybernetické bezpečnosti. Čínský ministr tvrdí, že umělá inteligence výrazně zvyšuje schopnosti při hledání zranitelností, vývoji škodlivého softwaru a jeho využití jako zbraně.
Jako příklad uvádí velké modely, které podle čínského textu nedávno představily americké technologické společnosti. Jde o Claude Mythos od společnosti Anthropic a GPT-5.5-Cyber od OpenAI.
Podle Čchena se kybernetické útoky dostávají do nové fáze, kterou charakterizuje průmyslové vyhledávání zranitelností, plně automatizované útoky a situace, kdy proti sobě stojí systémy umělé inteligence.
Některé státy a organizace podle něj mohou získat schopnost rychle a ve velkém vyhledávat bezpečnostní zranitelnosti, automaticky propojovat jednotlivé kroky útoku a provádět komplexní hackerské úkoly.
Takový vývoj podle čínského ministra výrazně snižuje technickou náročnost i náklady na provádění kybernetických útoků. Zvláštní riziko představuje pro kritickou informační infrastrukturu.
Další problém: Citlivá data mohou skončit mimo Čínu
Třetí oblast představuje ochrana dat. Čínský text upozorňuje na využívání inteligentních webových crawlerů, nástrojů pro těžbu dat a inteligentní analýzu profilů. Ty podle Čchena umožňují rozsáhle shromažďovat klíčová státní data, obchodní tajemství nebo osobní údaje občanů.
Samostatný problém podle něj představuje také chování některých uživatelů v samotné Číně. Čínský ministr upozorňuje na případy, kdy domácí uživatelé kvůli nedostatečnému povědomí o bezpečnosti používají zahraniční produkty umělé inteligence ke zpracování citlivých informací a zároveň do zahraničí odesílají data. Takové jednání podle něj může vést k rozsáhlému úniku dat z území Číny.
Anglický podklad v této souvislosti zmiňuje také open-source systémy umělé inteligence založené na agentech. Čínské úřady podle něj dříve varovaly před zranitelnostmi spojenými s OpenClaw, které za určitých podmínek mohou umožnit vzdálené ovládání systémů a přístup k lokálním datům.
Čínský původní text přitom hovoří o „龙虾“ neboli „humrovi“, tedy o nástroji či nástrojích open-source AI agentů, a upozorňuje na strukturální problémy spojené s možností vzdáleného ovládání zařízení a únikem citlivých uživatelských informací.
Peking mluví o technologických monopolech
Čtvrté riziko má podle Čchena mezinárodní rozměr. Čínský text kritizuje státy, které podle Pekingu využívají náskok v oblasti základního výzkumu umělé inteligence, architektury modelů a klíčových výpočetních kapacit.
Tyto státy podle čínského ministra pod záminkou ochrany národní bezpečnosti používají seznamy omezených subjektů, technologické kontroly, monopolizaci průmyslových standardů a uzavřené technologické ekosystémy.
Výsledkem má být podle Pekingu omezování možnosti některých zemí získávat špičkové technologie a zařízení a posilování nerovnováhy v globálním rozvoji umělé inteligence.
Čínský pohled tedy nepopisuje technologickou soutěž pouze jako souboj jednotlivých firem. Staví ji do širšího rámce strategického soupeření států a kontroly globálních dodavatelských řetězců umělé inteligence.
AI může podle Pekingu narušit i společenské řízení
Pátá kategorie rizik se týká samotného fungování společnosti. Čínský text upozorňuje na nejistotu, kterou mohou aplikace AI přinášet do společenského řízení a veřejného pořádku. Zmiňuje například „černé skříňky“ algoritmů nebo otrávení dat, které mohou zesilovat již existující společenské předsudky.
Zneužití osobních údajů při práci s daty může podle článku vést ke ztrátě důvěry uživatelů. Automatizované rozhodování zase vytváří problém s určením odpovědnosti.
A právě zde se podle Čchena dostává do konfliktu rychlost technologického vývoje s tradičními pravidly. Umělá inteligence podle něj postupuje tak rychle, že současné právní normy, etické principy a mechanismy řízení zaostávají za jejími praktickými dopady.
Od podpůrného nástroje ke „klíčové roli“ ve válce
Nejzávažněji působí šestá oblast: vojenské využití umělé inteligence. Podle čínského ministra technologie posouvá podobu válčení směrem k inteligentnímu věku. Rozhodující má být schopnost prostřednictvím algoritmů dosáhnout přesnějšího vnímání situace, přesnějšího rozhodování a přesnějšího úderu.
Kdo toho podle čínského textu dokáže dosáhnout, může získat iniciativu na bojišti. Čínský článek v této souvislosti uvádí konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem a tvrdí, že vojenské využití umělé inteligence v něm podpořilo inteligentní propojování zpravodajských informací, podporu rozhodování, identifikaci cílů, podporu bojových operací a formování kognitivního prostoru.
AI se podle Čchena postupně posouvá z role „pomocné postavy“ na bojišti do role „klíčového aktéra“.
Anglický podklad tuto myšlenku shrnuje ještě šířeji: umělá inteligence se podle čínského představitele přesouvá od podpůrné technologie ke klíčovému prvku zpravodajské podpory, rozhodování, identifikace cílů, bojových operací a kognitivní války.
Peking chce AI rozvíjet, ale zároveň vytvořit bezpečnostní bariéru
Čchenův text však není pouze seznamem hrozeb. Výraznou část věnuje tomu, jak má Čína systém řízení umělé inteligence vybudovat.
Za základ označuje soubor zásad spojovaných s vedením čínské komunistické strany a s koncepcí národní bezpečnosti. Čínský text zdůrazňuje potřebu propojit rozvoj a bezpečnost, vytvořit právní a politický rámec a vybudovat systém technického monitoringu, varování před riziky a krizové reakce.
Peking současně označuje AI za strategickou technologii, která může být využita k rozvoji průmyslu, výzkumu, kultury, veřejných služeb i společenského řízení.
Čínský přístup tedy podle textu nestaví bezpečnost proti rozvoji. Naopak požaduje, aby bezpečnost tvořila spodní hranici technologického rozvoje.
Mezi priority řadí základní výzkum a vývoj klíčových technologií, například špičkových čipů, základního softwaru, výpočetní infrastruktury a aplikačních systémů.
Čína chce posílit vlastní technologickou soběstačnost
Jedním z hlavních motivů čínského textu je také technologická soběstačnost. Peking chce podle článku posílit výzkum základních principů umělé inteligence a klíčových technologií, mezi které řadí výpočetní čipy, vývojové rámce a aplikační software.
Součástí navrhovaných opatření má být také budování národních a regionálních datových zdrojů a infrastruktury založené na propojení výpočetních kapacit.
Čínský text současně požaduje větší spolupráci vlády, podniků a výzkumných institucí. Cílem má být vytvoření celého ekosystému umělé inteligence, v němž budou klíčové technologie pod domácí kontrolou.
Peking tak propojuje AI, data, výpočetní výkon a technologickou suverenitu do jediného bezpečnostního rámce.
Přísnější zákony a odpovědnost firem
Další část návrhu se týká legislativy. Čínský ministr požaduje plné uplatňování zákonů o kybernetické bezpečnosti a boji proti špionáži a zároveň rychlejší přípravu zvláštních právních předpisů zaměřených na vývoj, využívání a regulaci umělé inteligence.
Pravidla se mají týkat zejména bezpečnosti algoritmů, ochrany dat, etických norem a ochrany soukromí.
Čína chce podle textu vytvořit pravidla pro celý řetězec – od technologického vývoje přes praktické nasazení a prevenci rizik až po dohledání odpovědnosti.
Současně má být jasněji stanovena právní odpovědnost regulačních orgánů i samotných AI firem. Čínský text požaduje také právní postih za využívání umělé inteligence ke krádežím dat nebo k výrobě a šíření škodlivého obsahu.
Spor Pekingu a Washingtonu se stále více přesouvá k AI
Čchen I-sin svá varování formuloval v době, kdy se podle anglického podkladu prohlubuje technologické soupeření mezi Pekingem a Washingtonem.
Čína obviňuje technologicky vyspělé země z toho, že prostřednictvím exportních omezení, sankčních seznamů, kontroly standardů a uzavřených technologických ekosystémů omezují konkurenty a fragmentují globální dodavatelské řetězce umělé inteligence.
Také ve Spojených státech se AI stále výrazněji chápe jako oblast strategické soutěže s Čínou. Americký ministr financí Scott Bessent 8. září v diskusi s Breitbart News uvedl, že Washington podle něj nemůže připustit, aby Čína získala v oblasti umělé inteligence výhodu.
Současně se Peking snaží posilovat svou pozici při vytváření mezinárodních pravidel pro používání AI. Na summitu BRICS v Novém Dillí vyzval Si Ťin-pching k posílení spolupráce členských států v oblasti umělé inteligence a navrhl iniciativu BRICS zaměřenou na využití AI pro industrializaci.
Debata přitom probíhá současně s rozsáhlou reorganizací americké Národní bezpečnostní agentury. Ta má zahrnout nové organizační útvary, mimo jiné se zaměřením na umělou inteligenci a Čínu.
Peking chce globální pravidla, ale také vlastní kontrolu nad AI
Čínský text zároveň zdůrazňuje mezinárodní spolupráci. Umělá inteligence má být podle něj mezinárodním veřejným statkem, který má prospívat celému lidstvu.
Čína požaduje širší mezinárodní spolupráci, pomoc zemím globálního Jihu při budování technologických kapacit a překonávání „inteligentní propasti“.
Současně chce propojovat rozvojové strategie, pravidla řízení a technické standardy jednotlivých zemí tak, aby vznikl globální rámec správy AI a společné standardy s širokým mezinárodním konsenzem.
Vedle toho ale Peking ve stejném textu důrazně prosazuje vlastní technologickou soběstačnost a odmítá to, co označuje za technologické bariéry, hegemonii a uzavřenost.
Právě v tomto rozporu se odráží hlavní problém, který čínský ministr ve svém textu popisuje: umělá inteligence už není pouze otázkou technologického pokroku. Stává se současně nástrojem moci, bezpečnosti, kontroly dat, informačního soupeření a vojenské převahy.
A podle Pekingu se tato proměna odehrává mnohem rychleji, než stačí vznikat pravidla, která by její rizika dokázala dostatečně řídit.
