Kanadský těžební startup Euro Manganese může vydělat na dobývání manganu ze starých hald u Chvaletic víc, pokud se mu podaří záměr dotáhnout do konce. Zatímco loni v září vyčíslil čistou současnou hodnotu projektu na 593 milionů amerických dolarů (14 miliard korun), nyní již hovoří o souhrnném zisku ve výši 1,34 miliardy dolarů. To je v přepočtu 32 miliard korun.
Jak firma uvedla v nedávno zveřejněné zprávě pro média a investory, skutečný zisk bude ještě vyšší. Čistá současná hodnota počítá s časovou hodnotou peněz, každý další rok je zohledněn diskontní mírou osm procent. Pokud bychom hodnotu peněz v čase zanedbali, tak zisk po zdanění (v prezentaci vyčíslený jako kumulované kladné cash flow) během 25letého provozu závodu u Chvaletic dosáhne v součtu 5,9 miliardy dolarů, což je v přepočtu něco přes 140 miliard korun.
Takový balík peněz může vyvolat u řady lidí, a to včetně politiků, závist. Možná proto kanadský investor v prezentaci zmiňuje, že na projektu výrazně vydělá také Česká republika. Hodnota zaplacených daní ze zisku a poplatků na vydobytý nerost během 25 let dosáhne 1,5 miliardy dolarů (36 miliard korun). Další daně do státní kasy poplynou díky 400 pracovním místům v závodě na dobývání a zpracování manganu.
Kov používaný v bateriích
Zatím je však tento záměr jen ve fázi příprav a povolovacích řízení. Pokud vše půjde podle plánu, Euro Manganese spustí produkci manganu ze starých hald po těžbě pyritu v Polabí v roce 2027. Každý rok vyprodukuje zhruba 50 tisíc tun manganu. „Chvaletický projekt vůbec není žádným dolem. Nebudou zde žádné odstřely, drcení ani mletí horniny a co je nejdůležitější – žádný odpad zde nevznikne,“ odpověděl loni v září Ekonomickému deníku mluvčí firmy Ron Shewchuk.
Vedle „přehrabání“ starých hald počítá investor se stavbou přepracovacího závodu, ve kterém bude část kovu upravena do komerčně zajímavé formy monohydrátu síranu manganatého. Hlavním odběratelem mají být plánované továrny na výrobu baterií do elektromobilů ve střední Evropě. Dalším přínosem bude snížení závislosti evropského průmyslu na dodávkách této suroviny z Číny.
Aby kanadský investor snížil dopady záměru na životní prostředí, tak přislíbil, že elektřinu potřebnou na získávání a zpracování manganu u Chvaletic bude ze sta procent vykrývat z produkce solárních a větrných elektráren.
Loni v září Ekonomický deník upozornil na poněkud nejasnou vlastnickou strukturu firmy Euro Manganese. Jak tehdy odpověděl mluvčí firmy Ron Shewchuk, celkem 43 procent akcií vlastní institucionální investoři a 13 procent manažeři. Zbytek je rozptýlen mezi zhruba osm tisíc fyzických osob z celého světa. Vzhledem k tomu, že nikdo nemá více než pět procent akcií, nevzniká informační povinnost vůči regulatorním orgánům.
Pobídky a váznoucí povolování
Další zajímavostí může být fakt, že státní agentura CzechInvest přislíbila před dvěma lety české dceřiné firmě Mangan Chvaletice investiční pobídku. V případě naplnění podmínek, mezi něž patří investování částky 2,5 miliardy korun a vytvoření 399 pracovních míst, získá těžař úlevu na dani z příjmu ve výši až 470 milionů korun. Menší dotaci v objemu 250 tisíc eur firmě loni udělil inovační fond Evropské unie EIT InnoEnergy.
Ještě loni hovořil kanadský investor o zahájení produkce manganu na přelomu let 2024 a 2025. Nyní již uvádí o dva roky vzdálenější termín. Povolovací řízení se vlečou, například proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA) běží již dva roky. Příliš se od té doby nepohnul, investor stále ještě nepředložil podrobnější dokumentaci pro posouzení záměru.
Na druhou stranu mají Kanaďané jeden trumf v ruce. Získávání manganu z horniny je velmi snadné – výrazně snazší, než je tomu například u druhého miliardového těžebního projektu v Česku. Tím je záměr konsorcia Skupiny ČEZ a australské EMH těžit lithium z krušnohorského cinvalditu.
David Tramba
