Chovancův „nový Telecom“: Antimonopolní úřad varuje před porušováním zákona o veřejných zakázkách

Chovancům plán vytvořit „nový Telecom“ dostává povážlivé trhliny. Antimonopolní úřad varuje před porušováním zákona o veřejných zakázkách.

Sen Milana Chovance a některých zaměstnanců Odštěpného závodu ICT služby České pošty (OZ ČP) a úředníků Ministerstva vnitra (MV) na vznik národního podniku „Národní agentura pro komunikační a informační technologie“ (NAKIT) dostává povážlivé trhliny. Ačkoliv vláda schválila na konci minulého roku záměr NAKIT založit, bez sloučení s OZ ČP by byl nový národní podnik pouze prázdnou schránkou. A právě záměr sloučení NAKIT s OZ ČP narazil podle zjištění Ekonomického deníku na zásadní nesouhlas jak čtyř ministerstev, tak především Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Úřadu pro hospodářskou soutěž (ÚOHS).

První ránu dostal plán na vznik „nového Telecomu“ sloučením s OZ ČP ještě v prosinci, kdy NKÚ zveřejnil svůj kontrolní závěr, který se týká právě OZ ČP. Z něho mj. vyplývá, že MV přinejmenším neříká vládě celou pravdu, když obhajuje sloučení NAKIT s odštěpným závodem tím, že se tento model ekonomicky osvědčil. Podle zjištění NKÚ totiž OZ ČP selhal při čerpání evropských fondů minimálně ve třech projektech a také výsledky hospodaření neodpovídají tvrzení MV o efektivním ekonomickém modelu. „Z analýz a kontrol provedených Ministerstvem vnitra vyplynulo, že za období 2009 až leden 2013 nebylo předpokládaných cílů dosaženo a nedošlo k předpokládanému nákladově efektivnějšímu způsobu dodávky služeb oproti předchozímu období a nedošlo ani k zjednodušení systému a zprůhlednění vztahů. V tomto období MV nezajistilo dostatečnou strategickou úroveň řízení služeb komunikační infrastruktury MV poskytovaných Českou poštou, s.p.,“ stojí mj. ve zmíněném kontrolním závěru NKÚ.

Čtěte také: Chovancův plán na nový „Telecom“ může narazit na státní zástupce

Selhání OZ ČP při čerpání evropských fondů na projekty „Národní informační systém IZS“ (dále jen „NIS IZS“), „Zajištění infrastruktury pro operační střediska základních složek IZS“ („dále jen „ITS NGN“) a „Projekt Centrální místo služeb“ (dále jen „CMS“) však přiznává i samotné vnitro, které bez větší pozornosti poslalo do vlády informační materiál, z něhož to vyplývá a kterým se měla zabývat pondělní vláda. Ministerstvo v něm vládu informuje, že se sice podařilo některé chyby a prodlevy v projektech odstranit, avšak za cenu snížení rozpočtu některých projektů a vyměření vcelku citelných sankcí vůči dodavatelům (5 a 60 mil. Kč.), což nesvědčí o tom, že by OZ ČP fungoval efektivně a bez problémů, jak tvrdí MV vládě při obhajování sloučení OZ ČP s NAKIT. Navíc, i přes tyto kroky, učiněné v rychlosti na konci roku 2015, těsně před skončením závazných termínu ukončení projektů, MV například u NIS IZS připouští „ohrožení termínu ukončení realizace projektu.“ Na dotazy ohledně aktuálního stavu projektů, tedy zda došlo ke splnění podmínek pro jejich financování z fondů EU či nikoliv, Česká pošta Ekonomickému deníku zatím neodpověděla.

Na prosincový kontrolní závěr NKÚ, který zpochybňuje argumentaci MV o efektivním a bezproblémovém fungování OZ ČP, se odkazují resorty i v připomínkovém řízení. Zmiňuje ho například ČTÚ, Hospodářská komora či samotný NKÚ. Ten se navíc ohrazuje proti tomu, že MV ve vládě předloženém materiálu tvrdí přesný opak toho, než na co NKÚ při své kontrole přišel. Samostatně se ke schopnostem OZ ČP realizovat evropské projekty vyjádřilo ve svých připomínkách Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR): „Věta ‚OZ ICT do současnosti dosáhl takové stability, že nazrál čas na dokončení procesu jeho osamostatnění také v právní oblasti‘ je opět pouze subjektivní dojem autora textu. Někdo jiný by mohl stejně tak uvést, že OZ ICT je vysoce nestabilní subjekt a pro stát značně nevýhodný model, viz dlouhodobé problémy s realizací projektů IOP, uplatněné smluvní pokuty ze strany MV ČR apod. Doporučujeme uvést, čím je tento dojem ‚stability‘ podložen, popř. tuto větu vypustit.“

Samostatnou kapitolou kritiky je varování především NKÚ a ÚOHS před obcházením zákona o zadávání veřejných zakázek, s nímž podle jejich názoru MV při realizaci podnikatelské činnosti NAKIT počítá. Jedná se především o využívání tzv. in house výjimky. „Předně je nutné odkázat na ustanovení v § 4 odst. 1 písm. a) návrhu zákona, které nově explicitně definuje, že organizační složky státu se považují za samostatné zadavatele [„…v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele“]. Stěžejní podmínkou pro aplikaci in house výjimky (dle terminologie nového zákona se jedná o vertikální spolupráci, z důvodu přehlednosti se však nadále držím pojmu in house výjimky) ve smyslu § 11odst. 1 písm. c) návrhu zákona, je pak provádění více než 80 % celkové činnosti ovládané osoby při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem. Z předložených podkladů vyplývá, že zakladatelem státního podniku NAKIT bude Ministerstvo vnitra. Zakladatele státního podniku je pak možno považovat za osobu ovládající, přičemž ve prospěch této ovládající osoby musí být ze strany státního podniku NAKIT dovozeno splnění podmínky provádění více než 80 % celkové činnosti. V případě že bude NAKIT vykonávat i činnosti ve prospěch jiných organizačních složek státu, bude tento objem činnosti nutné přičítat organizačním složkám jako samostatným zadavatelům ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) návrhu zákona, nikoliv tedy jako činnosti při plnění úkolů ve prospěch ovládající osoby, tedy Ministerstva vnitra. V případě, že tento objem činnosti ve prospěch subjektů mimo ovládající osobu přesáhne 20 % celkové činnosti, nebude možné uvažovat o možnosti využití in house výjimky, resp. možnosti přímého zadání ze strany Ministerstva vnitra,“ stojí mj. v připomínkách ÚOHS. Ten také upozorňuje spolu s NKÚ na fakt, že i v případě uplatňování této výjimky na zakázky v rámci resortu vnitra se musí jednat o „výjimku“ nikoliv zaužívanou praxi, v opačném případě hrozí riziko úspěšného napadání takového obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Pokud tedy plán na sloučení NAKIT s OZ ČP projde a vznikne zde agentura, které se již dnes přezdívá „nový Telecom“ či „Chovancův Telecom“, dostane do vínku dědictví ne zcela efektivního fungování odštěpného závodu a každodenní riziko porušování zákona o veřejných zakázkách. Je tak otázkou, zda taková reálná rizika převýší údajné výhody, tvrzené Chovancovo resortem a opakovaně zpochybňované fakty o hospodaření OZ ČP i kontrolními zprávami NKÚ.

-red-