Kopcovitá krajina mezi Olomoucí a Opavou dlouhodobě přitahuje pozornost investorů do větrných elektráren. Stavět tu chce také ČEZ, který oznámil záměr umístit šest větrníků u obce Norberčany. Jeho posuzování zahájil Krajský úřad Olomouckého kraje, do jehož působnosti spadá posouzení vlivu záměru na životní prostředí.

Takzvaný proces EIA je prvním z řady hlavních povolovacích řízení. To v případě větrných elektráren zabere dlouhé roky. Počítá s tím nejspíš také ČEZ, který v oznámení uvedl očekávaný termín výstavby až v letech 2031 až 2033. Větrníky mají vyrůst severně od osady Stará Libavá. Tedy poblíž šesti elektráren, které na Červeném vrchu v roce 2012 postavil jiný investor.

Celkový výkon: přes 33 MW

Podle zveřejněného oznámení bude mít každá z elektráren instalovaný výkon 5,56 megawattu, celkový výkon tak má dosáhnout 33,36 megawattu. Celková výška větrné elektrárny včetně listů rotoru může dosáhnout až 240 metrů. Jak dále uvedla společnost ČEZ Obnovitelné zdroje v oznámení, jednat se má o dočasnou stavbu se životností maximálně 30 let.

ČEZ chce stavět také u nedaleké Horní Loděnice. Tady se jedná o skromnější projekt, počítající s pořízením dvou větrníků o celkovém výkonu 9 megawattů. Tento záměr není jinak výjimečný počtem ani velikostí větrných turbín, pozoruhodné je však vlastnické pozadí. ČEZ chce větrníky u Horní Loděnice stavět společně se zemědělskou skupinou Úsovsko, kterou zčásti vlastní bývalý ministr zemědělství Jiří Milek.

Velké plány, slabý výsledek

Skupina ČEZ v posledních dvaceti letech opakovaně informovala o plánech na stavbu větrných parků na území České republiky. Reálné výsledky však jsou velmi skromné. Dosud stihl ČEZ postavit jen čtyři stroje – dva u Janova na Svitavsku a dva u Věžnice na Vysočině. Tyto větrné elektrárny zahájily provoz v roce 2009 a z dnešního pohledu se už jedná o zastarávající a málo výkonná zařízení.

Zatím nejambicióznější avizovaný záměr skončil debaklem. Podle oznámení, které ČEZ loni v létě předal Krajskému úřadu Libereckého kraje, mělo v bývalém vojenském prostoru Ralsko vyrůst 16 větrníků o výkonu až 115 megawattů. Záměr však narazil kvůli odporu místních obyvatel a úřadů. Samotný ČEZ jako důvod ukončení příprav záměru uvedl špatné výsledky měření síly větru ve zvolené lokalitě.