Pátek, 16. dubna, 2021

Český zákazník je stále náročnější, potraviny chce nakupovat častěji a kvalitně

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Češi stále nejraději nakupují v hypermarketech, ale s tím, jak roste jejich chuť zajít na nákup častěji pro čerstvé potraviny, vzrůstá i obliba menších obchodů. Ty se tomu snaží vyjít vstříc modernizací svých prodejen, přestavbou interiérů, rozšiřováním nabízeného sortimentu a i sítě prodejen. Uvedené trendy popisuje zpráva o stavu českého zemědělství a trhu s potravinami za rok 2019, kterou na konci července schválila vláda.  Nejvíce věrných a spokojených zákazníků má Globus a Lidl, nejvíce se však lidé při výběru konkrétního obchodu rozhodují podle jeho dostupnosti, otevírací doby a nabízené ceny.  Náročnost českých zákazníků však postupně stoupá.

Češi stále nakupují především v hypermarketech, kde utratí přibližně třetinu peněz vydaných za své nákupy potravin, nápojů a drogerie. Většina nákupů se odehraje v některé z prodejen pěti největších obchodních řetězců Kaufland, Albert, Lidl, Penny Market a Tesco. Postupně však vzrůstá obliba menších obchodů, tedy supermarketů a diskontů, v obou případech se zhruba pětinovým podílem na trhu. Desetina nákupů se pak uskuteční v malých prodejnách, kam však chodí zákazníci nakupovat častěji.

Jak dále uvádí Zpráva o stavu zemědělství za rok 2019, kterou na konci července schválila vláda, nejčastěji si Češi během roku zajdou na nákup do prodejen maloobchodního řetězce COOP, které najdeme především v menších obcích. Hodnota zde zakoupeného nákupního košíku však patří mezi ty nejnižší.  Naopak „nejdražším“ nákupním košíkem při malé frekvenci nakupování se vyznačují zákazníci Globusu.

Nejvíce věrných zákazníků má Globus a Lidl

Podle výzkumu se většina Čechů při výběru konkrétní prodejny rozhoduje podle toho, jak je daleko, zda má výhodnou pracovní dobu a přiměřené ceny, a to bez ohledu na obchodní síť, do níž patří.

Nicméně dvěma řetězcům se podařilo najít si skupinu loajálních zákazníků, kteří se do jejich prodejen pravidelně vracejí, a to Globusu a Lidlu. „Jsou to skutečně nejsilnější brandy ve smyslu zákaznické spokojenosti a loajality,“ potvrdila Ekonomickému deníku Lutfia Volfová z oddělení externí komunikace Globus ČR. Oba řetězce mají nejvíce zákazníků ochotných navštívit jejich prodejny i přesto, že se nacházejí ve větší vzdálenosti než jiné prodejny (Globus 51 procent, Lidl 38 procent), a nejmenší podíl zákazníků, kteří zde nakupují z nutnosti (Globus 12 procent, Lidl 11 procent).

Zároveň oba dosáhly nejlepších výsledků i při kombinaci faktorů jako je sortiment, cena, dostupnost nebo atmosféra v prodejně. „Ve srovnání s námi je Lidl lépe hodnocen v poměru cena/výkon, silná stránka Globusu je zase v sortimentu,“ upřesňuje Volfová. Osm z deseti zákazníků těchto řetězců také uvedlo, že bylo s nákupem spokojeno. A pouze u těchto dvou řetězců byl podíl zákazníků, kteří by je dále doporučili, vyšší než těch, kteří by tak neučinili.

Co se týče ostatních značek, tak spokojenost s nákupem v Kauflandu vyjádřily v průzkumu tři čtvrtiny nakupujících, následovaly řetězce Tesco hypermarket (70 procent), Penny Market a Billa (oba 61 procent), Albert hypermarket (58 procent), COOP (57 procent) a Tesco supermarket (56 procent). Nejméně jsou zákazníci spokojeni s nákupem v menších prodejnách: v Hrušce (48 procent), v řetězci Můj obchod (53 procent) a Albert supermarket (54 procent).

Kaufland je pro zákazníky atraktivní zejména díky přiměřeným cenám a příznivému poměru kvality a ceny, Albert HM pro snadnou dostupnost a atraktivní nabídku čerstvých potravin, Albert SM zase pro vyhovující otevírací dobu a snadnou orientaci. Tesco HM je oblíbený především kvůli možnosti snadno zaparkovat, přiměřeným cenám zboží a snadné dostupnosti prodejny, Tesco SM pro dostupnost, prodejní dobu, dobrou orientaci a příznivé ceny. Klíčovou roli pro zákazníky, kteří si zvolili za hlavní nákupní místo řetězec Billa, hrály dostupnost, orientace na prodejně a atraktivní nabídka čerstvého zboží.

„Výsledky jasně ukazují, že každý zákazník vyžaduje něco jiného, ale všichni velmi pečlivě posuzují i jiná kritéria než jsou jen ceny,“ shrnuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a čerstvý viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „I díky tomu, jak roste náročnost českých zákazníků, rostly v posledních letech výrazně investice obchodů do rozvoje a modernizace, které dosahovaly až k dvaceti miliardám korun ročně. Teď bude důležité investice udržet, protože se mění chování zákazníků a více nakupují v jednom obchodě,“ dodává Prouza.

Rébus jménem kvalita, čerstvost a cena

Podle obchodníků se zákazníci čím dále častěji uchylují ke každodenním menším nákupům čerstvých potravin. Není tedy divu, že z řetězců patří mezi ty nejnavštěvovanější také ty s největší sítí svých prodejen jako je Lidl nebo Penny Market, který se svými téměř 390 prodejnami patří mezi vůbec největší tuzemskou síť. Na takový trend obchody logicky reagují, jak o tom hovořil Tomáš Prouza. Dále rozšiřují svou síť, modernizují a cílí na širší skupiny zákazníků.

Například právě prodejny Penny Marketu prošly v posledních dvou letech rozsáhlou modernizací a zákazníci to ocenili. Vedle snadné dostupnost a dobré ceny uvedli v loňském průzkumu společnosti GfK jako přednost prodejny také dobrou orientaci. „Představili jsme moderní koncept interiéru našich prodejen, který se inspiroval prostředím tržiště,“ popisuje tiskový mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík. „Rustikální prvky, přírodní barvy a materiály podtrhují čerstvé produkty a vytváří příjemný pocit, kde se zákazníci cítí dobře.“ Spolu s inovativním uspořádáním umožňuje takové prostředí podle Kubíka intuitivní průchod prodejnou, který usnadňuje zákazníkům orientaci a zkracuje dobu strávenou nákupem.

Diskonty v ČR posilují, ale přestávají být „obchody pro chudé.“ Spíš než cenou konkurují dostupností

Zákazník chce dnes nakoupit rychle a pohodlně, potvrdila Ekonomickému deníku i tisková mluvčí Lidlu Iveta Barabášová. Zároveň však stále více vyžaduje, aby zboží bylo čerstvé a kvalitní. Rébus jménem kvalita, čerstvost a přiměřená cena tak některé obchody, včetně Lidlu, řeší prostřednictvím svých privátních značek. Jejich celkový podíl na trhu se pohybuje kolem 23 procent, celá polovina se pak prodá právě v diskontech.

V případě Lidlu privátní značky představují dokonce 80 procent celého sortimentu. „U nich sami určujeme kvalitu, vzhled i obal produktů, a zároveň si vybíráme takové výrobce, kteří dlouhodobě splňují vysoké hygienické a kvalitativní standardy,“ popisuje výhody privátní značky pro obchod Barabášová. „Chceme tak vycházet vstříc přáním našich zákazníků a reagovat na aktuální trendy, kdy je kladen důraz na kvalitní, čerstvé a zdravé potraviny,“ uvedla mluvčí.

Potravin českého původu není podle obchodníků dost

V poslední době je třeba do zmiňovaného rébusu doplnit další dílek, a to tolik diskutovaný český původ potravin a jeho množství na pultech českých obchodů. „Vzhledem k vysokým kvalitativním, ale i kapacitním nárokům na naše dodavatele jsme dnes nuceni odebírat nemalou část našeho stálého sortimentu ze zahraničí,“ pokračuje mluvčí Lidlu.

Řetězec však podle ní s českými dodavateli aktivně spolupracuje a o kvalitě jejich zboží svědčí i stále rostoucí poptávka v zahraničí. „V roce 2019 s námi vyvezlo své potraviny a drogistické zboží 168 výrobců do 25 zemí Evropy a USA za 8,5 miliardy korun,“ vypočítává Barabášová. Řetězec také chce nabízet zboží od lokálních dodavatelů v rámci Regionálního týdne.

Nikoli 85, ale jen 73 procent českých potravin v obchodech. Návrh na povinné kvóty se má zmírnit a doplnit o milionové pokuty

Na nedostatečnou kapacitu českých producentů upozorňuje i mluvčí Kauflandu Renata Maierl, podle níž regionální dodavatelé nedokáží vždy uspokojit jejich poptávku. Přesto se Kaufland snaží české dodavatele podpořit: „Nejvíce jich máme v úseku pečiva. V každém kraji nabízíme denní pečivo chleba, rohlíky a housky od regionálního pekaře či místní pekárny. Celkem spolupracujeme s 23 regionálními dodavateli,“ upřesnila Maierl, podle níž však českou produkci zákazník nalezne i mezi mléčnými výrobky, v ovoci a zelenině. „V zelenině je nabídka od českých dodavatelů téměř 40procentní a každoročně se snažíme toto procento navyšovat. K tomu přispívá hlavně náš program pěstitelských smluv s jednotlivými producenty, kde se domlouváme na budoucích dodávkách,“ dodává Maierl na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter