Největším zabijákem moderní doby není covid-19, ale choroby úzce související s životním stylem jako jsou kardiovaskulární, onkologická a duševní onemocnění. Jejich výskyt v populaci přitom v posledních letech stagnuje nebo rovnou stoupá, známé způsoby prevence přestávají fungovat a náklady na jejich léčbu rostou. Je proto třeba hledat nové přístupy a snižovat rizika škodlivého chování, shodli se účastníci mezinárodního panelu Stálé konference českého zdravotnictví na téma ekonomika prevence. Ten se konal včera v pražském Kaiserštejnském paláci za účasti špiček politiky, medicíny i plátců zdravotní péče z několika zemí. Vedle českého premiéra Andreje Babiše vystoupili i ministři zdravotnictví České republiky i Slovenska Adam Vojtěch a Vladimír Lengvarský. Do diskuse přispěl rovněž bývalý slovenský vicepremiér a ministr zdravotnictví Richard Raši, dnes poslanec Národní rady. O ekonomice prevence přednášeli rovněž prezident polské odborné společnosti pro veřejné zdraví profesor Andrzej Mariusz Fal, ředitel Institutu pro výzkum kardiovaskulárních nemocí Univerzity v Tel Avivu profesor Reuven Zimlichman, předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart a předsedkyně České onkologické společnosti docentka Jana Prausová. Pohled ambulantních specialistů přednesl jejich předseda Zorjan Jojko a roli praktických lékařů přiblížil zakládající člen Sdružení praktických lékařů Zdeněk Hamouz. Plátce zdravotní péče reprezentoval ředitel největší české zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek.
I přes tragickou bilanci pandemie covid-19 stále zůstávají největším zabijákem moderní doby choroby velmi úzce související se stylem našich současných životů. Tedy kardiovaskulární, onkologická a duševní onemocnění. Drtivé většině z nich lze přitom předcházet, a to vhodně zacílenou prevencí. Česká republika vynaložila v roce 2019 na zdravotní péči 477 miliard korun a z toho šlo na léčbu preventabilních onemocnění 382 miliard korun, tedy celých 80 procent. „Každá koruna investovaná do prevence tak ušetří mnoho korun vynaložených na léčbu. Podpora prevence a primární péče, která je v této oblasti klíčová, je proto naprosto zásadní,“ prohlásil na mezinárodním panelu konference Zdravotnického deníku k ekonomice prevence ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Jak ve svém příspěvku připomněl i premiér Andrej Babiš, pandemie covidu již více než rok vyčerpává finanční, lidské i technické kapacity zdravotnického systému, které by se jinak mohly nasměrovat do prevence a léčby nemocí jako je rakovina či závislost na návykových látkách. Na druhou stranu se také jasně ukázalo, že kardiovaskulární onemocnění či obezita jednoznačně zvyšují riziko těžkého průběhu nákazy a následného úmrtí. „A zde Česká republika nevypadá v různých mezinárodních statistikách právě dobře, ať jde o kouření či konzumaci alkoholu. Ne nadarmo byla ČR na špičkách statistik mortality pokud jde o covid. Ten nám nastavil určité zrcadlo toho, jaký je zdravotní stav české populace,“ dodává Vojtěch.
Význam prevence a včasného záchytu nemocí, který pak šetří peníze systému, proto začíná docházet sluchu i u politiků odpovědných za rozdělování veřejných finančních prostředků. Například v oblasti onkologických onemocnění se tak v ČR již provádí tři plošné screeningové programy (nádoru prsu, kolorekta a děložního čípku) a v lednu by měl být spuštěn i screening karcinomu plic. „Chceme, aby se nešetřilo na výdajích na prevenci a léčbu závažných onemocnění, zejména onkologických,“ uvedl Babiš. Právě covid podle něj jasně prokázal klíčový význam preventivních opatření, v tomto případě očkování. Zároveň však odborníci upozorňují na to, že známé způsoby prevence například v oblasti kontroly tabáku přestávají přinášet kýžený efekt , tedy snížení počtu nemocných. Je třeba hledat nové trendy a postupy, upozorňují.
Chybí přenos odborných poznatků do politiky
Asi každý intuitivně tuší, že pohyb, zdravá strava a duševní pohoda přispívají k lepšímu zdraví a vyšší kvalitě života. Jiná věc je podložit to tvrdými daty a přetavit do jasné národní politiky s náležitou finanční podporou. Prevence není pro politiky příliš atraktivním tématem, protože konkrétní výsledky přijatých opatření se dostavují až prakticky za celou jednu generaci. Proto bývají mnohdy málo ochotní se tématu hlouběji věnovat a naslouchat odborné argumentaci.
Právě přenos odborných poznatků do rozhodovacích procesů vidí jako jeden z „neuralgických bodů“ prevence i slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Jedním z dílčích významných témat je pak podle něj regulace spotřeby tabáku a alkoholu a právě zde „je třeba uchopit problematiku koherentně v širokém dialogu v rámci celého spektra účastníků,“ dodal ministr.
Kouření je ostatně jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, které i přes pokles v posledních desetiletích stále představují hlavní příčinu úmrtí v ČR. A zlepšení nelze očekávat. „Je na čase přestat se plácat po ramenou. Kardiologických pacientů přestalo ubývat,“ varuje předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart a dodává: „Naše společnost začala žít zdravěji, začalo se žít lépe. Ale tyhle trendy se již vyčerpaly.“
Je třeba snižovat dopady škodlivého chování
Stejně jako Česká republika zaznamenaly za poslední desetiletí výrazný pokles výskytu nemocí oběhové soustavy i další rozvinuté země. Nicméně, jak upozorňuje ředitel Institutu pro výzkum kardiovaskulárních nemocí z univerzity v Tel Avivu Reuven Zimlichman, zhruba od roku 2000 tento trend stagnuje. „Pokud chceme dosáhnout dalšího poklesu, musíme hledat nové přístupy k prevenci,“ tvrdí profesor.
Země by se podle něj měly vydat cestou minimalizace rizik. Lidé jsou často velmi málo ochotní měnit své zvyky, vysvětluje Zimlichman, a v takovým případech má nastoupit snaha o snížení škodlivých důsledků rizikového chování. Ta se ostatně objevuje v řadě oblastí běžného života jako je strava, opalování, přílišné slazení nebo sex. A stejně tak to může fungovat i u významného rizikového faktoru kardiovaskulárních onemocnění jako je kouření.
„V některých zemích jsou proto alternativy kouření tabáku vnímány jako méně škodlivé způsoby spotřeby nikotinu a uznány jako silný doplňkový nástroj platných opatření protitabákové kontroly,“ popisuje Zimlichman. Poukazuje při tom na země jako Velká Británie, která aktivně pracuje s elektronickými cigaretami jako nástrojem pro odvykání, nebo USA, kde Úřad pro kontrolu potravin a léčiv již udělil některým alternativním tabákovým výrobkům na základě dostupných vědeckých důkazů statut výrobku s nižší mírou rizika při užívání.
Různou míru rizika by měla zohlednit i legislativa
Andrzej Mariusz Fal, prezident polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě, v této souvislosti tvrdí, že tři dosavadní pilíře politiky kontroly spotřeby tabáku, tedy zvyšování daní, zákaz kouření ve veřejných prostorách a podpora odvykání, Evropu za posledních patnáct let již v zásadě nikam neposunuly. „Novou cestou proto může být právě strategie snižování rizik. Jinak zůstaneme na stejné úrovni jako v roce 2007,“ souhlasí Fal se svými předřečníky. A poukazuje při tom na doporučení polské expertní skupiny, které se věnovala výrobkům na bázi zahřívaného tabáku. Podle ní by se na konci škály intervencí na podporu odvykání kouření mohly při neúspěchu farmakoterapie objevit právě tyto produkty, které ve srovnání s cigaretami výrazně snižují riziko škodlivých dopadů kouření.
„S expozicí rostou následky. Největší benefit tak mají programy, které se zaměřují na snížení největší porce rizik,“ potvrzuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Podle něj je proto zapotřebí vytvářet ve zdravotní politice vyvážený mix opatření kombinující co nejnižší míru expozice rizikovým faktorům a zároveň nejvyšší míru duševní pohody. To by měla pak zohledňovat i legislativa. „Méně rizikové produkty by měly podléhat nižší regulaci,“ konstatuje Mravčík.
Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivana Duškova se jedná o zajímavé téma i pro zdravotní pojišťovny jako plátce zdravotní péče. „Koncept snižování rizik u kouření je pro nás určitě nosný,“ prohlásil Duškov.
Jak propojit odborníky s politiky
Účastníci konference se bez výjimky shodli na tom, že je to především člověk sám, a nikdo jiný, kdo nese odpovědnost za své zdraví. A to si začínají uvědomovat i zdravotní pojišťovny. „Pokud dokážeme ovlivnit chování účastníků veřejného zdravotního pojištění, přesvědčíme je, aby přistupovali ke svému zdravotnímu stavu odpovědně a byli zainteresováni na nákladech, které generuje jejich chování, tak výrazně snížíme náklady na zdravotnictví,“ konstatoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Podle něj je nejvyšší čas hledat model, který klienty pojišťoven do péče o vlastní zdraví více zapojí. „Za zdraví občanů není odpovědný stát, ani pojišťovna. To bychom měli promítnout i do způsobu financování zdravotní péče,“ říká Kabátek. To se samozřejmě neobejde bez důsledné informační kampaně a edukace klientů o tom, jak se lépe starat o své zdraví a snižovat rizikové chování.
„Je třeba hledat vhodný mix zákazů a motivací. Stát by měl méně trestat a více pomáhat. A k tomu by měl více používat pomocnou ruku, kterou mu podává věda a inovace,“ myslí si poslanec zdravotního výboru slovenské Národní rady a bývalý ministr zdravotnictví Slovenska Richard Raši.
Odborníci proto podle něj musí hledat cesty, jak své znalosti, shromážděná data a nápady politikům předat. Například jeho parlamentní strana Hlas již do svého zdravotnického programu zakomponovala princip snižování rizik. Propojit odborné doporučení s politickým establishmentem však není vždy jednoduché. Vhodné by proto podle Rašiho bylo rozvíjet mezinárodní spolupráci, v rámci níž by si odborníci i politici mohli vyměňovat informace o tom, jaké postupy reálně fungují a mají pozitivní ekonomický dopad. „To pak pomůže při tvorbě státních rozpočtů lépe argumentovat ve prospěch investic do prevence,“ uzavírá Raši.
Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.
Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického a Ekonomického deníku.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
