Děti s celiakií, intolerancí laktózy nebo jiným zdravotním omezením nemají automatický nárok na speciální obědy ve školní jídelně. Ministerstvo zdravotnictví chce zachovat současná pravidla, podle kterých mohou jídelny dietní pokrmy připravovat dobrovolně. Současně se mění plánovaná reforma školního stravování. Nové výživové normy, které měly být od září závazné, budou pouze doporučením. Rozhodnutí vlády vyvolalo kritiku odborníků na výživu i části rodičů.
Školní jídelny nebudou muset povinně připravovat speciální pokrmy pro děti se zdravotní dietou. Ministerstvo zdravotnictví chce při úpravě vyhlášky o školním stravování zachovat dosavadní systém, který tuto možnost jídelnám nabízí, ale neukládá jim ji jako povinnost. ČTK to sdělil zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum.
„U dietního stravování nejde o individuální stravovací preference, ale přímo o ochranu zdraví dětí, tedy nejde jen o to, co komu chutná, ale o to, po čem je dítěti zle,“ vysvětlil Fošum.
Současná pravidla umožňují školním jídelnám připravovat zvláštní pokrmy dětem s lékařsky potvrzenou dietou, například bezlepkovou nebo bezlaktózovou. Pokud se jídelna rozhodne dietní stravování poskytovat, musí být receptury odborně posouzeny.
Mohlo by vás zajímat
Speciální obědy nabízí jen třetina jídelen
Podle ministerstva zdravotnictví je důležité zachovat především odbornou kontrolu dietních receptur. „V připravované úpravě vyhlášky požadujeme zachování těchto ustanovení. Z pohledu ochrany zdraví dětí je podstatné, aby odborné schvalování receptur pro diety zůstalo zachováno i ve výsledné podobě novely, a na tom budeme trvat,“ uvedl Fošum.
V České republice funguje téměř 9000 provozoven školního stravování, které denně zajišťují jídlo pro téměř dva miliony dětí. Přibližně třetina těchto zařízení obsluhuje více než 180 strávníků.

Dietní stravování přitom není samozřejmostí. Podle průzkumu z roku 2025 ho zajišťovala pouze třetina školních jídelen. Rodiče dětí se zdravotními omezeními tak v řadě případů musejí řešit stravování individuálně.
Vlastní jídlo ano, ohřátí povinné není
Povinnost připravovat zvláštní pokrmy se nevztahuje ani na vegetariánskou nebo veganskou stravu. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje, aby školy v takových případech hledaly řešení společně s rodiči. „Škola by proto měla s rodiči hledat vhodné řešení, například umožnit dítěti konzumaci vlastního jídla přineseného z domova,“ uvedl Fošum.
Jídelna musí podle současných pravidel dítěti poskytnout nezbytnou pomoc, aby mohlo vlastní jídlo sníst společně se spolužáky. Nemá však povinnost pokrm uchovávat v chladu nebo jej ohřívat. „Ohřátí nebo uložení jídla povinné není ani dnes, jídelna ho ale nabídnout může a máme návod, jak to udělat bezpečně,“ doplnil zástupce hlavního hygienika.
Babiš odmítá povinné normy
Otázka dietního stravování se řeší v souvislosti s rozsáhlejší změnou vyhlášky o školním stravování. Od září měly jídelny začít povinně vařit podle nového spotřebního koše, který určuje zastoupení jednotlivých skupin potravin a má zlepšit nutriční složení školních obědů.
Ministerstva školství a zdravotnictví však připravují změnu. Nové výživové normy už nemají být závazné, ale pouze doporučující.
Podle dřívějších informací se pravidla mění na pokyn premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten svůj postup označil za splnění předvolebního slibu, že vláda nebude školním jídelnám vnucovat, co mají vařit.
Rozhodnutí uvítala Potravinářská komora i některé profesní organizace, například svazy pěstitelů brambor a ovoce. Podle zastánců změny by jídelny měly mít větší prostor přizpůsobovat nabídku svým možnostem a potřebám strávníků.
Odborníci varují před dětskou obezitou
Ustoupení od závazných výživových pravidel ale vyvolalo kritiku mezi odborníky na veřejné zdraví. Ti upozorňují, že školní stravování představuje jeden z důležitých nástrojů prevence nadváhy, obezity a dalších civilizačních onemocnění.
Rada Centra výživy, metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy připomněla, že v České republice trpí nadváhou nebo obezitou přibližně pětina dospívajících. „Pokud vláda deklarovala vážný zájem o prevenci onemocnění v naší zemi, je nutné se také a zejména zaměřit na prevenci primární a primordiální, tedy takovou, kdy ještě nejsou patrné žádné příznaky budoucích onemocnění,“ uvedla rada ve svém prohlášení.
Pochybnosti vyjádřila také ředitelka Státního zdravotního ústavu, který nová pravidla připravoval. Podle ní není jisté, zda budou školní jídelny výživová doporučení skutečně dodržovat, pokud pro ně nebudou povinná.
Hygienici budou dál kontrolovat sůl i cukr
Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že změna výživových norem neznamená konec hygienických kontrol školního stravování. „Hygienické podmínky provozu školních jídelen, bezpečnost potravin, skladování, dodržování teplotních režimů a nakládání s alergeny budeme kontrolovat i nadále. V této oblasti se nic nemění,“ ujistil Fošum.
Zákon o ochraně veřejného zdraví podle něj nadále vyžaduje, aby podávaná strava odpovídala výživovým potřebám dětí. Hygienici proto chtějí pokračovat také v odborném hodnocení jídelníčků. „Jídelníčky chceme nadále odborně hodnotit, sledovat obsah soli a cukru, využívat laboratorní rozbory a poskytovat konkrétní zpětnou vazbu školním jídelnám i jejich zřizovatelům,“ uvedl Fošum.
