Lidé z paneláku v brněnské Ibsenově ulici, které není zrovna ve valném stavu, upírají léta zrak k tomu, že jim město domy i s byty prodá. Když už to bylo letos na spadnutí, najednou se celá operace zasekla. Nájemníci, ale potažmo i město, se dostali do velkého problému. Úvěr na koupi domů už je vyjednán a schválen a nájemníci tak budou muset platit bance. Družstvu totiž hrozí pokuta 860 tisíc korun z nenaplnění operace. Takže by nájemníci platili za něco, co jim nepatří. Kupní cenu nemovitosti více než 124 milionů korun stanovilo přitom samo město.
Zastupitelstvo města Brna schválilo zařazení domu Ibsenova 9, 10, 11 v Brně na seznam domů určených k prodeji už v roce 2013. Nájemníci byli proto připraveni k rychlé akci, a aby je nic nebrzdilo při realizaci prodeje, založili v roce 2015 družstvo, což je jedna z podmínek přijetí nabídky.
Řešit prodej domu mají podle programu zastupitelé i dnes.
Změna pravidel o prodejích ale celý proces na čas zastavila. Když nájemníci konečně v roce 2016 dostali nabídku na odkup nemovitostí, byli tak v šoku z navýšení prodejní ceny, že nedokázali zmobilizovat své síly a nabídku přijmout.
Řada starousedlíků zde žije již od 60. let minulého století, kdy byl dům postaven. Naštěstí se
v poměrně rychlém čase stihla vytvořit „nová iniciativa“ z řad mladších nájemníků, zpravidla druhé generace původních nájemníků s rodinami, kteří se rozhodli po souhlasu většiny, že je potřeba nabídnutou šanci na vlastní bydlení nepustit a pokračovali v procesu negociace prodeje.
Až po dalších třech letech, v roce 2019, kdy v mezičase ovlivnily situaci nové volby a další a další průtahy, zastupitelstvo schválilo záměr prodeje s podmínkou vypracování nového posudku. V prosinci roku 2020 došlo ke schválení prodeje a až v průběhu března roku 2021 byla 72
nájemníkům odeslána nabídka ke koupi nemovitosti. Družstvo ji v zákonné lhůtě přijalo.
Jednou z klíčových podmínek přijetí nabídky bylo mít zajištěné financování. Družstvo tedy využilo bankovní úvěr. Součástí prodeje byla podmínka města nechat předložit zástavní smlouvu. Družstvu tedy nezbylo nic jiného, než úvěr přijmout a podepsat, aby bylo schopno naplnit veškeré podmínky města. V pozadí ovšem botnal pořádný problém.
Po úspěšném přijetí nabídky 15. září družstvem a po všech těch dlouhých letech průtahů a odkladů Rada města Brna záměr schválila. Listopadové zastupitelstvo ale tento bod zcela nečekaně bod stáhlo z programu, aniž by o čemkoliv hlasovalo.
Zastupitelstvo hlasování přesunulo na prosinec. Už nyní se ale objevují neoficiální informace o tom, že bude bod Ibsenova stažen z programu zcela s tím, že má být vypracován nový posudek a prodejní cena změněna směrem výrazně vzhůru.
Kupní cenu – 124 100 000 korun – přitom stanovilo samo město, jak zjistil z březnového dokumentu Ekonomický deník.
Kupní cenu nemovitosti stanovilo samo město. Foto: Jan Hrbáček
Nízká cena, spekulanti
Karin Karasová, dříve zastupitelka za hnutí ANO, dnes nezávislá, se domnívá, že cena, se kterou město přišlo, je nízká.
„V zákoně o obcích v § 39 je uvedeno, že obec může prodávat majetek za cenu, která je v daném místě a čase obvyklá. Za Klub nezávislých zastupitelů jsem upozornila na to, že máme pochybnost o tom, že cena cca 31 tisíc korun za m2, (tj. byt 2+1 za cca jeden milion 700 tisíc korun, byt 1+1 za cca 900 tisíc korun), je v této lokalitě odpovídající. Vzhledem k tomu, že byl materiál z jednání stažen, předpokládám, že tento názor měla většina zastupitelů. Pokud pan odhadce přijde na příští schůzi, (nevěděla jsem, že byl na minulé přítomen), rádi si vyslechneme jeho argumenty. Co se týká prodeje bytů v bytovém družstvu na ulici Pešínova, tak část bytových jednotek už byla v minulosti odprodána nájemníkům (v tom se to liší od bytového družstva na Ibsenové) a z tohoto důvodu prodej jak v naší městské části, tak i v ostatních pokračuje po bytových jednotkách. Samozřejmě prodeje se realizují za cenu obvyklou. Odhady bytů v bytovém družstvu na ulici Purkyňova se pohybují v průměru cca 3 miliony korun za bytovou jednotku 2+1,“ sdělila Ekonomickému deníku Karin Karasová.
A přidal se zastupitel za hnutí SPD Jiří Kment, který v souvislosti s členy družstva použil termín spekulant.
„Já jsem tady už několikrát slyšel, že těm obyvatelům jsme privatizaci slíbili, takže bysme to měli dodržet. Ale pravda je taková, že z těch, kterým jsme to slíbili, už v tom domě jich moc nezůstalo. Jsou tam prostě, nechci říct, spekulanti, ale prostě někdo, kdo si ty byty vyměnil a teď prostě to chce zprivatizovat. Takže těm jsme to neslibovali, ti se tam dostali až později. Každopádně, kolik jich je, není to v materiálu uvedeno, kolik je tam těch původních, kterým se to slíbilo, a kolik je tam těch nových. Pamatuju si, že jsme podobný prodej už tady taky schvalovali. Myslím, nakonec prošel, tam byly asi, jestli polovina, nebo víc jak polovina už těch, kteří se tam jakoby přestěhovali později. No, a co se týká té ceny, to opravdu považuju za špatný vtip. Návratnost rekonstrukce 10 let a zbavovat se takového rozsáhlého domu, no, opravdu pro toto hlasovat nebudeme,“ prohlásil Kment.
Kment na otázky Ekonomického deníku nezareagoval.
„Prošla jsem seznam nájemníků z pohledu nájemních smluv uzavřených po roce 2016, kdy byl dům schválen do privatizace. Došla jsem k číslu 7 za všechny vchody s tím, že tito nájemci přišli na Ibsenovu výměnou. Za mě to není velké číslo za takovou dobu (celkem se jedná o 72 nájemních smluv). Další smlouvy uzavřené po roce 2016 jsou buď přechody nájmu bytu po zemřelém nájemci či nově přidělené byty z naší úrovně,“ rozporuje informace Kmenta vedoucí odboru bydlení městské části Brno-sever Pavla Kudláčková. Tedy té městské části, která sama o prodej nemovitosti usiluje, protože ji spravuje.
Brněnskému bezpartijnímu zastupiteli Davidu Alešovi (dříve hnutí ANO) přijde doba privatizace domu absolutně nepřiměřená.
„Za posledních několik let nebylo do nemovitosti investováno, náklady na běžnou údržbu za rok 2020 činili 32 tisíc korun. Objekt není celkově v dobrém stavu – zejména okna jsou původní, nájemníci požadují jejich výměnu. Dále je stará fasáda, původní výtah a bytová jádra. Do nemovitosti nebylo investováno vzhledem k žádosti o privatizaci. V domě je ze 72 nájemníků 70, kteří o privatizaci usilují. K výměně nájemníků došlo za posledních 5 let pouze v 10 bytech u těch, kteří nechtěli privatizovat. Zájem nájemníků je zcela jasný. Nemám informace, že by se jednalo o spekulaci,“ sdělil Ekonomickému deníku David Aleš.
Podotýká, že nemá důvod nevěřit znaleckému posudku, který si objednalo Statutární město Brno, odbor bydlení.
Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) kvůli pracovní vytíženosti na otázky Ekonomického deníku nestihla odpovědět.
„Dobrý den, pane redaktore, bohužel se mi nepodařilo získat vyjádření paní primátorky. V tuto chvíli Vám mohu pouze doporučit sledovat zítřejší zasedání zastupitelstva, které by mělo opětovně projednat Vámi zmiňovaný prodej bytových domů (jedná se o bod 83). Jednání bude přenášeno online v tomto odkaze. Děkuji za pochopení,“ vzkázal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Dům v zoufalém stavu
„Když byl na jaře letošního roku předkládaná nabídka s touto cenou, tak nebyla cena nikým zpochybněna. Za podobnou cenu za m2 město Brno prodávalo domy v minulém roce. Myslím si, že to není férový přístup. Pokud Statutární město Brno jako vlastník nemovitosti nechtělo prodat, tak nemělo nájemníkům předkládat nabídku letos na jaře,“ myslí si Aleš.
A dodává: „Pokud mám správné informace, tak vedení města Brna objednalo nový znalecký posudek. Bude záležet na jeho znění, resp. odhadní ceně a vůli zastupitelů prodat a nájemníků nabídku případně za nových podmínek přijmout.“
„Ano, možná je cena nízká. Ale proč je nízká? Ceny nemovitostí sice v průběhu let neuvěřitelně rostou, ale dům je v katastrofálním stavu, dlouhodobě bez údržby a investic. Cena v době vystavení znaleckého posudku byla cena obvyklá, ale všechny průtahy a zákonné lhůty, mohly pocitově zvednout cenu posuzované nemovitosti. Nicméně, je nebytné zdůraznit, že tato situace nastane pokaždé při sledování aktuálního vývoje cen na trhu nemovitostí s dodržením zákonných lhůt při každém prodeji. Nebo se ve výrocích zastupitelky Karin Karasové projevuje zášť vůči koalici, ve které je zastoupena i strana Pirátů?“ stojí ve stanovisku členů bytového družstva Ibsenka 91011.
Právě Piráti upozornili na nejasnosti v městské části Královo pole, kde je Karin Karasová
starostkou a dostala se do zcela opačné role a pozice, kdy sama čelí problémům s prodeji bytů.
„Jiří Kment z SPD vznesl námitku, že se jedná o dům plný spekulantů. K tomu lze říci jednoduchý
protiargument, od roku 2016 došlo k pouhým 7 změnám v rámci nájemních vztahů, přičemž tento
počet výměn je v daném období nutné považovat za zcela běžný či logický (pokud jde o výměny za účelem bydlení v ´obecním bytě´). Je tedy opravdový zájem města Brna správně hospodařit nebo jde jen o politickou hru a vyrovnávání si vlastních účtů?“kladou si otázku nájemci.
A vypichují, že od roku 2013 městská část Brno-sever neinvestovala do nemovitosti prakticky žádné finanční peníze, protože dům byl stále v režimu k prodeji.
„Stav domu je v katastrofálním stavu. Většina nájemníků vůbec nemůže otevírat okna, která netěsní, vypadávají a jsou životu nebezpečná. Výtahy nesplňují normy EU, střechou teče, elektroinstalace je zastaralá a stále hrozí vyhoření, jsou nezbytné další opravy – ZTI, bytová jádra, oprava fasády a další. Růst cen služeb a materiálu znamená pro nájemníky další zátěž, kterou nelze přehlédnout. 72 obyčejných lidí si chce koupit vlastní byt, ve kterém žijí již od roku 1967 a mají to slíbeno od roku 2013,“ pokračují členové družstva Ibsenka 91011.
Družstvo si domluvilo úvěr od Komerční banky na úhradu části kupní ceny a hrozí mu nyní pokuta
z nenaplnění operace 860 000 korun. Již nyní má družstvo zaplacený poplatek za sjednání úvěru a každý měsíc platí závazkovou provizi z nečerpané části. Další náklady byly spojeny se založením družstva, s notářsky ověřenými podpisy k přijetí nabídky, které město chtělo dvakrát, poplatky za notáře na členské schůzi a nemalé náklady členové vydali za právní služby. Další nájemníci platí byty z vlastních zdrojů – tedy mají sjednané vlastní hypotéky, vyvázané akcie, dluhopisy, jiné půjčky, další vzniklé náklady.
„Nyní se situace jeví tak, že město bude vypracovávat třetí posudek na náklady daňových
poplatníků s tím, že už nyní vědí, že bude nastaven o 15 procent výše. A na jaře roku 2022 pošle město novou nabídku s tím, že možná na podzim bude věc přijata. A my se ptáme, není snad celý proces jen určen k tomu, že někdo chce obyčejné nájemníky vyčerpat a čeká, že nabídku nepřijmou, aby mohl koupit nemovitost jako celek? Čí je to zájem? Tři znalecké posudky? Ani při jednom z dosavadních neměl nikdo dotaz na přítomného znalce. Městská část Brno-sever dlouhodobě podporuje prodej, protože sama přiznává, že nemá 41,4 milionu korun na opravy zanedbaného domu. Je vůbec možné, že lidé dostanou nabídku z města, tu přijmou a zastupitelé města Brna si to nakonec zase rozmyslí?“ zamýšlejí se členové družstva.
Jan Hrbáček
