INZERCE

Haldy po těžbě pyritu v sousedství uhelné elektrárny Chvaletice, které ukrývají mangan za miliardy dolarů. Foto: fotobanka spol. Euro Manganese

Bude se v Česku těžit lithium a mangan? Investoři nešetří optimismem, ale povolení stále nemají

Česká republika se může do pěti let stát významným evropským producentem lithia a manganu. Tedy „módních“ kovů využívaných v lithium-iontových bateriích. Zahraniční těžaři již testují zpracování kovů z českých ložisek a nešetří optimismem. Na druhou stranu mají potíže získat potřebná povolení; oba projekty dodnes nezískaly ani první z nich – kladné vyjádření úřadů v řízení EIA.

Původem kanadská společnost Euro Manganese, která chce získávat mangan ze starých hald po těžbě u Chvaletic v Polabí, se v oznámení pro burzy a investory pochlubila úspěšným testem produkce vysoce čistého monohydrátu síranu manganu v Demonstračním závodě Chvaletice. Podařilo se to opravě výrobní chyby v krystalizátoru a dalších problémech s nečistotami. Tyto problémy jsou již podle investora vyřešeny.

Euro Manganese též na konci října oznámila uzavření dohody se společností ČEZ. Jejím výsledkem je nájemní smlouva, která firmě otevírá přístup na pozemky ve vlastnictví energetické skupiny. Souhlas ČEZ byl zásadní, týká se totiž zhruba 60 procent pozemků v areálu odkaliště u Chvaletic. „Společně s dříve oznámenými smlouvami o přístupu k pozemkům má nyní společnost zajištěný přístup k přibližně 85 procentům celkových zásob manganu v projektu,“ uvedl podnik Euro Manganese.

Na této smlouvě je zajímavé, že kanadský investor bude za přístup na pozemek platit společnosti ČEZ licenční poplatek. Ten bude dosahovat až 1,8 procenta z hrubých tržeb za manganové produkty. Euro Manganese tak nemusí pozemky kupovat a zvyšovat si tím kapitálové výdaje v úvodní nevýdělečné fázi projektu.

Nadšené EMH a váhající ČEZ

Optimismem nešetří ani druhý z ambiciózních investorů, kterých chce v Česku získávat kovy používané v lithium-iontových bateriích. Australský European Metals Holdings (EMH) nedávno oznámil výsledky pilotního provozu zařízení na získávání lithia z krušnohorského cinvalditu. „Pilotní program dosáhl 99,7procentní čistoty vyrobeného uhličitanu lithného, ta je vyšší než čistota potřebná pro baterie (99,5 procenta),“ uvedl EMH ve zprávě pro investory.

Pilotní program výroby lithia z české suroviny se uskutečnil v ALS Laboratories v australském Perthu. „Výsledkem je dalším důkazem obrovského významu cínoveckého lithia pro celou Evropskou unii. Projekt Cínovec je v dobré pozici stát se hlavním dodavatelem lithia na výrobu baterií pro strategicky důležitý evropský automobilový průmysl, který tak bude konkurenceschopný na globální scéně,“ uvedl k výsledkům výkonný ředitel EMH Keith Coughlan.

Hornina cinvaldit, obsahující lithium, vystavená v infocentru Obory sv. Linharta u Karlových Varů. Foto: David Tramba

Tady je situace složitější, EMH totiž vlastní jen 49 procent podílu ve firmě Geomet, která bude u krušnohorského Cínovce těžit. Zbývajících 51 procent drží Skupina ČEZ prostřednictvím Severočeských dolů. Jenže ČEZ se zatím ještě nerozhodl, že do finančně nákladného projektu bude investovat. „Do konce roku bude hotova studie proveditelnosti, která by nám měla dát podklad k finálnímu rozhodnutí. Ale to lze čekat až v průběhu příštího roku,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Zatímco projekt firmy Euro Manganese počítá s využitím starých hald po těžbě pyritu, v případě lithia u Cínovce je vše o dost složitější. Těžit se zde bude 1,8 milionu tun horniny ročně, kterou bude nutné dopravit do zpracovatelského závodu. Ten pravděpodobně vznikne u města Dubí na Teplicku. Jenže právě starostové Dubí a nedalekých Košťan si stěžují na nedostatek informací a negativní dopad těžby na životní podmínky v regionu.

Schvalování projektů nabírá zpoždění

Není to jediný problém, kterému zájemci o dobývání a zpracování kovů v Česku čelí. Protahují se také povolovací řízení. Ani jeden ze zmíněných projektů stále neprošel posouzením dopadu na životní prostředí (EIA), který předchází územnímu a stavebnímu řízení. Řízení EIA v případě projektu Mangan Chvaletice se táhne už přes tři roky, v případě těžby lithia u Cínovce je to dva a půl roku.

Oba projekty tak nabírají značné zpoždění, původně avizované zahájení produkce kovu v roce 2025 je prakticky vyloučeno. Teď oba těžaři nejčasněji uvádějí start v roce 2027.

Více o záměrech týkajících se produkce manganu a lithia v Česku se dočtete ve zprávách:

Záměr kanadské firmy dobývat v Česku mangan nabírá zpoždění. Úředníci chtějí prověřit hluk a emise

Český mangan z Chvaletic našel prvního odběratele. Zájem má francouzský výrobce baterií

Nastartování těžby lithia na Cínovci by mělo stát 11 miliard korun. ČEZ žádá o dotaci přesahující miliardu

Evropská banka pro obnovu a rozvoj podpoří projekt těžby lithia u Cínovce. Penězi i poradenstvím

David Tramba