Sobota, 13. srpna, 2022

Boj o spalovací motory. Pětice zemí EU, včetně Slovenska, usiluje o odklad zákazu. Pomoci chce i Česko

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Itálie, Portugalsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovensko. To je pětice zemí, která se postavila Evropské unii a usiluje o odklad zákazu prodeje aut se spalovacím motorem. Ve svém návrhu země usilují o to, aby zůstala pouze povinnost snížit emise o 90 procent a úplný zákaz se posunul do roku 2040. Plán EU je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů. Cílem EU je do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Plán Evropské komise navrhuje, aby se do roku 2035 emise oxidu uhličitého u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek by znemožnil od roku 2035 prodej nových aut se spalovacím motorem.

Plán tento týden schválil Evropský parlament. Příští týden se na postoji k plánu mají dohodnout ministři členských zemí EU, poté budou následovat jednání o jeho konečné podobě s Evropským parlamentem.

Členské země jsou proti

Mezi pěticí zemí, které jsou proti návrhu, je vedle Itálie, Portugalska, Bulharska a Rumunska také Slovensko. Navrhují, aby se emise u nových osobních aut snížily pouze o 90 procent a u lehkých užitkových vozů o 80 procent. Úplný zákaz prodeje aut se spalovacím motorem pak posunout na rok 2040.

Česko chce pomoci v rámci předsednictví

Premiér Petr Fiala minulý týden uvedl, že Česká republika bude jako předsednická země EU usilovat o zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, pokud se to nepodaří Francii, která EU předsedá v tomto pololetí.

Zákaz by podle něj neměl být stoprocentní, měl by se kvůli dostupnosti vozidel pro občany týkat devíti desetin produkce automobilek.
,,Chceme v rámci našeho předsednictví jednat o kompromisním znění legislativy. Budeme usilovat alespoň o to, aby ten zákaz v roce 2035 nebyl 100 procent, ale 90,“ prohlásil Fiala.

Podle něj by tak bylo možné zachovat možnost výroby aut se spalovacím motorem. ,,Musí být zajištěna pro občany rozumná, cenově dostupná alternativa,“ dodal Fiala.

Pro EU je uhlíková neutralita klíčová

Evropská komise označuje rok 2035 pro zavedení zákazu za klíčový, protože průměrná životnost automobilů činí 15 let.
Pozdější zavedení zákazu by podle ní znemožnilo dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Uhlíková neutralita znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.

Obrovský tlak na automobilky

Sdružení automobilového průmyslu apeluje na to, aby komise novou legislativu pečlivě vyhodnotila nejen s ohledem na kvalitu ovzduší, ale také na technologické možnosti, proveditelnost změn a důležitost automobilového průmyslu pro unijní ekonomiku.

„Automobilový průmysl je pod obrovským tlakem regulací a technologického vývoje, zároveň jsou firmy vlivem pandemie koronaviru výrazně oslabené, ať již propadem poptávky či výpadky v dodavatelském řetězci.“, komentoval již dříve výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl s tím, že jakkoliv bere autoprůmysl svou zodpovědnost vůči životnímu prostředí vážně, případné drastické zpřísňování podmínek v tak krátké době je pro evropské páteřní průmyslové odvětví nerealistické.

Pokud by nově navržené normy platily už od roku 2025, pro automobilový průmysl to bude představovat extrémní ekonomickou zátěž. Takto krátká doba pro implementaci nových opatření je v přímém rozporu s délkou vývojového cyklu vozidla, která obvykle trvá pět až sedm let.

„Na silnicích se přirozeně nepohybují pouze nová vozidla. Průměrné stáří osobních vozidel v EU se pohybuje okolo jedenácti let a v ČR je to více než patnáct let. Pokud by EU svým nařízením od roku 2025 de facto zakázala prodej nových automobilů se spalovacími motory, lze očekávat, že trh se zachová přesně opačně, než je kýžený efekt,“ vysvětluje Zdeněk Petzl.

Podle něj jsou nejvíce v ohrožení malé vozy ve třídě A0, kterým reálně hrozí ukončení prodeje v Evropské unii. Auta se tak stanou pro určitou skupinu lidí nedostupná. Řada uživatelů tak spíše prodlouží používání svých stávajících vozidel se spalovacím motorem, než by vydaly vysoké částky za technologie, které nemusí vnímat jako plnohodnotnou náhradu.

Jana Bartošová s přispěním ČTK

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter