Tuto výši schodku ostře kritizují zástupci pravicových stran. Naopak je rozpočet hájen vládními stranami. Je deficit skutečně příliš vysoký? Státní rozpočet pro příští rok by měl být o 30 miliard nižší než plánovaný rozpočet na rok letošní. Je však velmi pravděpodobné, že současný schodek dopadne výrazně lépe.

Navržený schodek však s vekou rezervou splňuje maastrichtská kritéria, která stanoví pro udržitelnost vývoje veřejných financí schodek nižší než 3 procenta hrubého domácího produktu. Navržený rozpočet přitom představuje přibližně 1,5 procenta HDP.

V rámci rozpočtu a v současné situaci je třeba ladit deficit a výdaje rozpočtu rovnovážně s ohledem na zlepšující se situaci naší země.

Na jedné straně je třeba hledat rezervy a snažit se snižovat schodek co nejvíce, na druhou stranu je třeba zajistit dostatek finanční prostředků na investice do silnic, dálnic a dalších projektů, sociálních služeb, zdravotnictví, bezpečnost apod. Výše výdajů rozpočtu má také velký vliv na další růst ekonomiky.

Odpůrci tohoto schodku z řad pravicových stran argumentují tím, že v době kdy ekonomika roste o čtyři procenta, by měl být schodek výrazně nižší. Na druhé straně zastánci schodku argumentují nutností zajistit funkčnost státu a rozsah investic a sociálních programů. Velký podíl na zvyšování výdajů rozpočtu je i zvýšení mezd státních zaměstnanců, které se plánuje od 3 do 5 procent, a růst výdajů do zdravotnictví v rozsahu až pěti miliard korun.

Tyto výdaje přitom mají kladný vliv na růst ekonomiky v budoucnu. Lidé díky vyšším mzdám více utrácejí a konzumují. Platy ve státním sektoru přitom ovlivňují následně i mzdy jejich růst v sektoru soukromém. Ano, ČR v současnosti vykazuje mimořádně vysoký růst. Tento růst se však neprojevuje příjmem státního rozpočtu okamžitě, ale bude tomu až s odstupem minimálně jednoho roku. Přitom je dobré být v odhadu příjmů konzervativní. Pokud totiž dojde k vyšším příjmům nad rámec rozpočtu, může se schodek i neplánovaně snižovat více a rychleji.

Mohli jsme se přesvědčit v naší nedávné minulosti i o tom, že státní rozpočet je mimo jiné také jedním z faktorů, který ovlivňuje dobrou či špatnou náladu ve společnosti. Státní rozpočet, který je štědřejší má vliv na lepší náladu spotřebitelů i podnikatelů, kteří více investují. To vede k vyšším příjmům v budoucnu a tedy i k vyšším zdrojům, z nichž je možné v budoucnu snižovat schodek rozpočtu.

Nyní tedy potřebujeme aktuálně udržet ekonomický růst, růst mezd a tedy i růst příjmů podniků a živnostníků. Nepotřebujeme tento růst naopak výrazně zbrzdit nebo úplně zastavit. Je pravda, že i nyní by bylo teoreticky a násilně možné sestavit vyrovnaný rozpočet bez schodku. Stál by nám jednoroční vyrovnaný rozpočet za následky, kterými by bylo zpomalení ekonomiky, zastavení státních investic a zhoršení situace na trhu práce i vnitřním trhu obecně?

Buďme tedy rádi za určitý kompromis nepříliš vysokého schodku s rychle rostoucí ekonomikou, která mimochodem snižuje absolutní dluh ve vztahu k výši hrubého domácího produktu.

Miroslav Zeman, Bankovnipoplatky.com