Konečně to někoho napadlo. Konečně někdo chce znát názor veřejnosti, když už česká armáda v nejvyšší zakázce historie hodlá utratit 53 miliard z peněz daňových poplatníků za BVP. Je třeba pochválit sociologickou agenturu Phoenix Research, že průzkum provedla, koneckonců, jsou to naše vydělané peníze, za které dostanou vojáci nové hračky.
Obezřetnosti ovšem není nikdy nazbyt. Protože, co si budeme nalhávat, armádní zakázky – zvláště ty v řádech jednotek a desítek miliard – budí oprávněně skepsi. Pandury, Dinga, Iveca, letouny Casa a koneckonců i Grippeny nechaly po sobě pachuť korupce a pletichaření. A dost možná to po sobě zanechá i tendr na BVP, když ministerstvo obrany opakovaně zrušilo výběrové řízení na výběr advokátní kanceláře.
Jsem rád, že výzkum proběhl na vzorku větším než 1000 lidí, ale v každém případě my, jako veřejnost, nesmíme remcat do všeho. Je třeba respektovat, že tu existuje nějaká koncepce výstavby AČR (KVAČR). Neměli bychom zpochybňovat i fakt, že naše armáda jezdí už více než 30 let ve stávajících BVP ruské výroby, které pamatují studenou válku a nehodí se už ani na přehlídky. A rovněž bychom měli akceptovat, že jsme nedílnou součástí NATO. To sice někteří „dobrodruzi“ stále nemohou skousnout a zaklínají se nostalgií Varšavské smlouvy, ale realita je realita.
On line průzkum veřejného mínění agentury Phoenix research napověděl, jaké preference má v otázce výběru BVP česká veřejnost. Výzkum konaný od 26. srpna do 17. září nastolil celkem 4 otázky.
- Má být dodavatel členem NATO?
Nechci komentovat žlutý výsek, ale jsem rád, že nad červenou barvou převažuje zelená. Logicky, jsme součástí NATO, proto bychom se v prvé řadě měli poohlédnout mezi aliančními dodavateli. Koneckonců u vrtulníků jsme to udělali obdobně. Částka je natolik horentní, že se prostě musí utratit „doma“. Nejideálnější by bylo doma v ČR, ale špičkové BVP jen pro potřeby Armády ČR se nevyplatí čistě v domácích podmínkách vyvíjet; efektivnější je, aby se do zakázky pro zahraničního dodavatele v co největší míře zapojil domácí průmysl s perspektivnou, že nezíská podíl jen na této zakázce, ale zapojí se globálních dodavatelských řetězců vítězného dodavatele.
Z pohledu průmyslové spolupráce je nejsilnějším hráčem suverénně firma GDELS, která nabízí vozidlo ASCOD. Je součástí globální zbrojovky General Dynamics sídlící v USA, která má výrobní závody a projekty na několika kontinentech. . Je mi trochu líto, že Švédsko vyrábějící CV90 není součástí NATO, ale košile bližší než kabát. Němečtí dodavatelé slibují zapojení českého průmyslu až z 80%, ale na tyto čísla je třeba hledět obezřetně. Motor, výzbroj či pancéřové plechy nelze vyrobit v ČR a montáž skládačky složené za zahraničních dílů neznamená plnohodnotný přenos výroby.
2) Má být vozidlo zavedené?
Prototypy a koncepty bych nechal raději automobilkám na frankfurtském autosalonu, ať si mouchy vychytává někdo jiný. Tady může jít – a půjde – o život. Bojové vozidlo potřebuje kromě testování také praxi, proto by BVP pro Armádu ČR mělo být zavedené v některé z okolních armád, ideálně aliančních. Svou roli v tom hraje také možnost předávání zkušeností, dovedností a technických znalostí. Navíc náklady na testování nejmodernější technologie vždy nese první uživatel, tedy v tomto případě my. Z tohoto úhlu pohledu zůstala v tendru tři vozidla, která patří do výzbroje našich spojenců ASCOD, PUMA a CV90. Jediné nevyzkoušené BVP v tendru je německý LYNX, který existuje jen ve fázi prototypu.
Image německé zbrojovky Rheinmetall, která Lynx vyvíjí, nedávno dostala tvrdou ránu. Firma vypadla ze soutěže na náhradu bojového vozidla Bradley v US Army z důvodu, že výrobce nedokázal jediný kus vozidla včas přistavit ke zkouškám ve Spojených státech. Američané v letošním březnu požádali soutěžící firmy, aby vozidlo přistavili na testovací polygon v Aberdeenu ke dni 1. října. Rheinmetall nebyl tuto podmínku schopen splnit a neúspěšně žádal o několikaměsíční odklad. Důvodem měly být administrativní potíže s německými úřady, které musí vydat povolení na silniční, železniční či letecký transport bojové techniky.
- Chceme vozidlo moderní konstrukce?
Ona ta otázka se zdá malinko mimo mísu, nicméně při hlubším zkoumání zjistíte, že konceptu CV90 je už 30 let a sám výrobce uvažuje o ukončení produkce. Navíc u takového typu tendrů se počítá s tím, že vozidlo vydrží ve výzbroji 30 let, než zastará. To je ten důvod, proč jsme na místo 25 let starých stíhaček F16 pořídili před deseti lety tehdy supermoderní Grippeny, které už dnes v porovnání se Suchoj SU 35 nebo F35 rovněž zastarávají. To se děje všude, kde se porovnává technika. Podívejme se jen na vývoj v automobilovém průmyslu a postavte Favorita, první porevoluční Škodovku, proti dnešnímu Superbu. Nenajdete asi jediný parametr, ve kterém by Superb prohrál. A v podstatě to stejné platí v případě vojenské techniky obecně. V rámci tendru má nejmodernější podvozky LYNX a PUMA, za nimi je ASCOD, a pak s velkým odstupem zmíněný koncept CV90, u něhož lze počítat i s tím, že může ukončit modernizační kroky.
- Ve třetím dotazu 65 % respondentů uvedlo, že by chtěli vozidlo s nejvyšší nebo maximální ochranou osádky. A to i v případě vyšší ceny.
Časy, kdy jsme kupovali to nejlevnější, jsou doufám už definitivně pryč. A to jak ve většině domácností, tak snad i ve státní správě. Ekonomika roste a vypadá to, že snad stále ještě nenarazila na vrchol. Naši vojáci nasazují životy v nebezpečných oblastech jako je Afghánistán, Mali, Irák a navíc se objevují potenciálně nové rizikové oblasti jako Irán, Sýrie nebo KLDR. U těchto destinací není vyloučeno v budoucnu nasazení aliančních vojsk. Cena lidského života se sice dá teoreticky penězi vyčíslit, ale reálně nikoli. Život má nevyčíslitelnou hodnotu a žádný generál nechce číst smuteční řeč, poslouchat čestnou salvu a překrývat zinkovou rakev státní vlajkou – to vše s vědomím, že voják mohl žít dál, kdyby vozidlo mělo lepší pancéřování. Pokud jde o bezpečnost, nejlépe je na tom vozidlo PUMA, které splňuje ty nejvyšší normy STANAG 5, které NATO má, ostatní uchazeči jsou na úrovni STANAG 4. Na výdajích za bezpečnost posádky se nevyplatí šetřit a jsem rád, že to veřejnost vidí stejně.
