Celý svět se aktuálně potýká s pandemií COVID-19 a je jasné, že boj se šířením nákazy v mnoha ohledech naši společnost promění. Koronavirus již nyní zásadně ovlivnil naše vnímání hodnot, jako jsou lidský život, zdraví, osobní svoboda i další základní lidská práva. Zároveň také ovlivnil náš pohled na fungování vlády, na dostupnost kvalitní lékařské péče, zajištění základních lidských potřeb a v neposlední řadě má také zcela jistě dopad na bezpečnostní prostředí.
Právě při podobných krizových situacích, na které se lze jen těžko předem stoprocentně připravit, se ukazuje strategický význam integrovaného záchranného systému, do kterého značně přispívá také Armáda ČR. Čeští vojáci v této nelehké době pomáhají PČR chránit státní hranice naší země, podílejí se na zabezpečení dopravy zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek ze zahraničí a jeho následnou distribuci po celé České republice. Příslušníci Vojenské zdravotnické služby s nejvyšším nasazením pracují v různých zdravotnických zařízeních. Nicméně ani v této době nesmíme zapomínat na hlavní úkol, který má Armáda ČR, a to je zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti ČR jako součásti Severoatlantické aliance a EU. Požadavky na připravenost a materiální vybavení AČR se ani v této době nemění a je důležité pokračovat v zajištění rozvoje jejích operačních schopností.
Celosvětové společenské i ekonomické napětí totiž skýtá živnou půdu pro růst nejrůznějších bezpečnostních hrozeb. Měli bychom mít i dnes na paměti, že stále pokračují válečné konflikty ve světě. Nepokoje nadále pokračují v Sýrii, Libyi, a v mnoha dalších zemích světa včetně Ukrajiny, která je jen pár stovek kilometrů od našich hranic. Přestože se zdá, že počet teroristických útoků ve světě v posledních letech klesl, hrozba terorismu zůstává i nadále vysoká a útoky zpravidla přicházejí bez varování. Také v ČR jsme svědky kybernetických útoků a nejrůznějších dezinformačních vlivů téměř každý den. Řadě z těchto bezpečnostních hrozeb dokážeme čelit pouze prostřednictvím moderní, dobře vybavené a akceschopné armády. A ta si žádá adekvátní výdaje i v dnešní době.
Reaguji tím zejména na některé současné úvahy o snížení rozpočtu Ministerstva obrany ČR, které již probleskly tiskem. Troufám si tvrdit, že ani současný rozpočet AČR nestačí na požadovaný rozvoj jejích operačních schopností. Pro budoucí vývoj Armády ČR, respektive pro zajištění obranyschopnost celé České republiky je potřebné alespoň dodržet stávající plán alokace finančních prostředků pro rezort obrany.
Snížením finančních prostředků by došlo k přerušení reformy AČR i kontinuity pozitivního rozvoje AČR z předchozích let, za který patří Ministerstvu obrany i Generálnímu štábu AČR poděkování. Finanční restrikce rezortu MO by ohrozily realizaci strategických akvizic, z nichž některé jsou již v pokročilé fázi přípravy a pro modernizaci AČR jsou naprosto zásadní. Důsledkem neustálého odkládání některých obranných akvizic je, že vyčíslený deficit v Bílé knize o obraně z roku 2009 – 100 mld. Kč se nejen nesnižuje, ale naopak nadále roste. To se pochopitelně promítá do současného vybavení AČR. I z toho důvodu má AČR ve své výzbroji stále ještě zastaralou techniku, která nesplňuje požadavky na vedení bojové činnosti v současných i budoucích operacích.
V druhé řadě by snížení rozpočtu na obranu znamenalo naprosté porušení dohody politických stran z roku 2014. Tehdy se vláda společně s většinou opozičních stran dohodla na tom, že bude rozpočet na obranu postupně navyšovat až na požadovaná 2 % HDP. Dosažení této mety již bylo několikrát odloženo a obávám se, že posledně avizovaný termín 2024 bude opět posunut. Pro Armádu ČR je v tuto chvíli naprosto klíčový nákup nových bojových vozidel i ostatní techniky, která je potřeba k dosažení požadovaných operačních schopností Pozemních sil AČR. Nedělejme si také iluze, že Vzdušné síly nepotřebují pokračovat v modernizaci stávající infrastruktury, logistiky a hlavně nových systémů pozemní protivzdušné obrany.
Třetí a z mého pohledu nejzásadnější důvod jsem se již snažil popsat výše. V současné situaci, kdy v mnoha ohledech není jasná budoucnost geopolitických, ekonomických a hospodářských vztahů ve světě nelze spoléháte pouze na zajištění bezpečnosti prostřednictvím našeho členství v Severoatlantické alianci. Svrchovaný stát, kterým Česká republika musí zůstat, by měl svou pozici dokázat hájit i prostřednictvím silné a obranyschopné armády, která si pochopitelně žádá odpovídající rozpočet. Nezapomínejme na to, že síla Aliance je závislá na operačních schopnostech, které jí přináší jednotlivé členské státy, tedy i ČR. Tohle by si měly uvědomit jak opoziční politické strany, když výdaje státu na obranu komentují, tak i strany vládní, které za něj zodpovídají. Obranyschopnost ČR je dlouhodobé a vážné téma, které by se nemělo stát součástí laciného politického marketingu či předmětem planých slibů v předvolební kampani.
