Ministerstvo průmyslu a obchodu se v nebývalém tempu vypořádalo s desítkami připomínek, které ostatní účastníci připomínkového řízení měli k návrhu rychlé novely energetického zákona. Navzdory stachanovskému tempu ministerských legislativců je však nereálné, aby novela nabyla účinnosti již k původně navrženému 1. červnu.
Rychlá novela obsahuje změny, které reagují na současné problémy oboru – krachy dodavatelů elektřiny a plynu a využití kapacity podzemních zásobníků plynu. Trochu nečekaně se do novely dostala i možnost odvolat člena Rady Energetického regulačního úřadu v případě vážných prohřešků. Návrh je zařazen na jednání vlády již ve středu 25. května.
Připomínek dorazilo na ministerstvo průmyslu opravdu hodně, jejich přehled a vypořádání zabírá 77 stran textu, jak se lze dočíst ve vládní legislativní databázi eKlep. Činil se hlavně Svaz průmyslu a dopravy s 37 připomínkami a Hospodářská komora ČR, která předložila 28 připomínek. „Připomínky reagují na technické a věcné nedostatky, které v předložené novele identifikujeme. V žádném případě nerozporují důvod předložení této užitečné novely, ale naopak směřují ke zkvalitnění novelizované legislativy,“ uvedla pro vysvětlení tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory Lenka Janáková.
Pozoruhodná je i vstřícnost legislativců ministerstva průmyslu, kteří značnou část technických a dílčích připomínek akceptovali. Jako konkrétní příklad lze uvést to, že vodárenským podnikům už nebude hrozit ukončení dodávky plynu v případě krachu původního dodavatele; nově budou zařazeni k dodavateli poslední instance (DPI). Nebývá to pravidlem; stačí zde připomenout, jak ministerstvo v minulých týdnech naložilo (či spíše zametlo) s kritickými připomínkami k Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie.
Tentokrát se svými připomínkami neuspěl Energetický regulační úřad (ERÚ), který chtěl z rychlé novely vyjmout jak možnost odvolat člena Rady ERÚ v případě porušení zákona či jiných závažných pochybení. Výsledkem byla slovní přestřelka mezi ministerstvem a úřadem, v níž padaly výrazy jako absurdní a nesmyslný. ERÚ tvrdí, že přijetí návrhu by vedlo k porušení unijního práva a zásahu (infringementu) ze strany Evropské komise.
Energetický regulátor také žádat o zachování doby, po kterou po zkrachovalém obchodníkovi s elektřinou či plynem nastupuje režim DPI, na šesti měsících. „Po zkušenostech z podzimu 2021 je zcela zřejmé, že zkrácení na tři měsíce je naprosto nežádoucí, neboť velké množství zákazníků nezvládlo odejít během prvních 3 měsíců z DPI,“ tvrdí ERÚ. Ministerstvo průmyslu připomínku neakceptovalo a trvá na zkrácení režimu DPI na tři měsíce.
Ekonomický deník upozornil na návrh rychlé novely energetického zákona jako první na počátku května. Novela se týká čtyř oblastí, které uvádíme v přehledu níže:
Zásobníky plynu
Novela zde reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, které stanovilo cíl naplnit všechny zásobníky zemního plynu na nejméně 80 procent jejich kapacity, a to k datu 1. listopadu 2022. V reakci na toto nařízení novela upravuje režim rezervace kapacity zásobníků plynu a zavádí princip „use it or lose it“.
Takový princip má v praxi zabránit blokování kapacity plynových zásobníků méně seriózními obchodníky, kteří před topnou sezonou kapacitu nenaplní. Zákon tedy zavádí povinnost využít rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Navrhovaná úprava též ukládá provozovateli zásobníku plynu povinnost uspořádat aukci na nevyužitou skladovací kapacitu, a to s nulovou vyvolávací cenou.
Podle zdrojů Ekonomického deníku jsou tato opatření zacílena na Gazprom. Ten totiž blokuje prakticky celou kapacitu zásobníku Moravia Gas Storage v jihomoravských Dambořicích a v loňském roce zde uložil jen malé množství plynu.
Dodavatel poslední instance
Novela reaguje na ponaučení z krachu skupiny Bohemia Energy a dalších dodavatelů elektřiny a plynu. Novela počítá se zkrácením režimu dodavatele poslední instance (DPI) ze šesti na tři měsíce. Po uplynutí lhůty má zákazník, který nepodepíše smlouvu s novým dodavatelem a současně řádné platil za elektřinu nebo plyn, automaticky přejít na standardní smlouvu na dobu neurčitou u dodavatele, který jej zásoboval v režimu DPI.
Odvolání člena Rady ERÚ
Členové Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jsou dnes velmi těžko odvolatelní, a to i v případě vážných kauz a pochybení. Jasně se to ukázalo na případu radních Vladimíra Vlka a Vladimíra Outraty, které vláda odvolala v červenci 2019 kvůli „přijímání pokynů“ od velkých energetických skupin. Vzhledem k nešťastnému znění energetického zákona to však bylo právně na hraně a Vlk se dodnes se státem soudí o platnost odvolání.
Novela doplňuje energetický zákon o tento odstavec: „Člena Rady může vláda odvolat, pokud jednal v rozporu s § 17 odst. 3 nebo odst. 4, dopustil se protiprávního jednání souvisejícího s výkonem funkce nebo nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.“
Vstřícnější pravidla pro fotovoltaiku
Navrhovaná úprava měla rozšířit možnost vyrábět elektřinu pro vlastní spotřeby i bez příslušné licence od ERÚ. Zatímco dnes platí hranice 10 kilowattů instalovaného výkonu, novela tuto hranici posouvá na 40 kilowattů. Na rozdíl od původního ministerského návrhu však tato změna z bleskové novely zákona vypadla.
Stejně tak z novely energetického zákona zmizela úprava znění stavebního zákona. Malé solární elektrárny do výkonu 50 kW už dále neměly podléhat žádnému povolovacímu procesu podle tohoto zákona (dnes platí limit 20 kW). Tyto změny nenarazily na nesouhlas ostatních připomínkových míst, přesto byly z návrhu staženy.
David Tramba
