INZERCE

Hlavní budova ministerstva průmyslu a obchodu v Praze. Foto: ministerstvo průmyslu a obchodu

Blesková novela energetického zákona řeší plnění zásobníků i krachy dodavatelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo rychlou novelu energetického zákona. Obsahuje změny, které reagují na současné problémy oboru – krachy dodavatelů elektřiny a plynu, využití kapacity podzemních zásobníků plynu a zrychlení stavby střešních fotovoltaik. Sporné je rozšíření možností odvolat člena Rady ERÚ.

Účinnost zákona je vzhledem k současné napjaté situaci navržena již k datu 1. června. Ministerstvo získalo souhlas Legislativní rady vlády ke zkrácení mezirezortního připomínkového řízení a prominutí povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace. Následně chce požádat předsedkyni poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou o vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání novely ve zkráceném jednání.

Návrh novely získal Ekonomický deník z veřejné databáze připravované legislativy eKlep. Hlavní změny uvádíme v následujícím přehledu.

Zásobníky plynu

Novela zde reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, které stanovilo cíl naplnit všechny zásobníky zemního plynu na nejméně 80 procent jejich kapacity, a to k datu 1. listopadu 2022. V reakci na toto nařízení novela upravuje režim rezervace kapacity zásobníků plynu a zavádí princip „use it or lose it“.

Takový princip má v praxi zabránit blokování kapacity plynových zásobníků méně seriózními obchodníky, kteří před topnou sezonou kapacitu nenaplní. Zákon tedy zavádí povinnost využít rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Navrhovaná úprava též ukládá provozovateli zásobníku plynu povinnost uspořádat aukci na nevyužitou skladovací kapacitu, a to s nulovou vyvolávací cenou.

Podle zdrojů Ekonomického deníku z oboru jsou tato opatření zacílena na Gazprom. Ten totiž blokuje prakticky celou kapacitu zásobníku Moravia Gas Storage v jihomoravských Dambořicích a v loňském roce zde uložil jen minimální množství plynu.

Dodavatel poslední instance

Novela reaguje na ponaučení z krachu skupiny Bohemia Energy a dalších dodavatelů elektřiny a plynu. Novela počítá se zkrácením režimu dodavatele poslední instance (DPI) ze šesti na tři měsíce. Po uplynutí lhůty má zákazník, který nepodepíše smlouvu s novým dodavatelem a současně řádné platil za elektřinu nebo plyn, automaticky přejít na standardní smlouvu na dobu neurčitou u dodavatele, který jej zásoboval v režimu DPI.

Odvolání člena Rady ERÚ

Členové Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jsou dnes velmi těžko odvolatelní, a to i v případě vážných kauz a pochybení. Jasně se to ukázalo na případu radních Vladimíra Vlka a Vladimíra Outraty, které vláda odvolala v červenci 2019 kvůli „přijímání pokynů“ od velkých energetických skupin. Vzhledem k nešťastnému znění energetického zákona to však bylo právně na hraně a Vlk se dodnes se státem soudí o platnost odvolání.

Novela doplňuje energetický zákon o tento odstavec: „Člena Rady může vláda odvolat, pokud jednal v rozporu s § 17 odst. 3 nebo odst. 4, dopustil se protiprávního jednání souvisejícího s výkonem funkce nebo nevykonává svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.“

Takové znění úpravy vyvolalo podle informací Ekonomického deníku na Energetickém regulačním úřadě zděšení. Vedení ERÚ má údajně obavy, že se úprava změní z jednoho extrému do druhého a odvolání člena Rady bude pro vládu až moc lehké. Může k němu prý stačit pouhé podezření, že radní málo chrání zájmy spotřebitelů energie.

Vstřícnější pravidla pro fotovoltaiku

Navrhovaná úprava rozšiřuje možnost vyrábět elektřinu pro vlastní spotřeby i bez příslušné licence od ERÚ. Zatímco dnes platí hranice 10 kilowattů instalovaného výkonu, novela tuto hranici posouvá na 40 kilowattů. Po takové úpravě volají asociace společností z oblasti zelené energetiky. Úprava by měla snížit administrativní zátěž hlavně zájemcům o střešní fotovoltaiku.

K novele energetického zákona je „přibalena“ ještě úprava znění stavebního zákona. Malé solární elektrárny do výkonu 50 kW už nebudou podléhat žádnému povolovacímu procesu podle stavebního zákona (dnes platí limit 20 kW). Současně chce ministerstvo průmyslu zahrnout všechny obnovitelné zdroje od výkonu 1 MW výše mezi takzvané vyhrazené stavby.

Zatímco výše zmíněná rychlá novela by mohla být opravdu rychlá, práce na zcela novém energetickém zákoně váznou. Více o přípravě tohoto zákona se dočtete zprávě Ekonomického deníku z počátku dubna.

David Tramba