“Jste doupě zmijí a s Boží pomocí vás vypálím,” řekl prý bankéřům americký prezident Andrew Jackson. Teď by jeho portrét měl zmizet z dvacetidolarové bankovky, přestože jako jediný prezident splatil národní dluh a splnil všechno co slíbil.
Vlivová skupina Women on $20s tvrdí, že se tvář Andrewa Jacksona z dvacetidolarové bankovky dívá od roku 1928 už dostatečně dlouho. Mimochodem na bankovce prezident, kterému se kvůli tvrdému postoji vůči Indiánům říká “Indiánobijec”, vystřídal jiného prezidenta, Grovera Clevelanda.
“Je na čase, aby se na bankovkách objevovaly ženy,” míní organizátoři Women on $20s.
Celkem vybrali patnáct žen, které by mohly Jacksona vystřídat. Je mezi nimi třeba ikona rasové segragace a boje pro i proti ní Rosa Parksová nebo manželka prezidenta Franklina Delano Roosevelta Eleanor.
Ke změně na dvacetidolarovce by mělo dojít roku 2020, na který připadá sté výročí existence Devatenáctého dodatku americké ústavy, který ženám zaručil všeobecné volební právo. Je tu ale ještě jedno výročí: Roku 2020 to bude sto devadesát od chvíle, kdy Andrew Jackson zahájil přesun původních obyvatel Ameriky do vymezených teritorií. Komentátor webu Slate si nebere servítky: “Je nepřípustné, aby na bankovce byla tvář člověka, který rozpoutal genocidu.”
Takový postoj je bezesporu v souladu s tím, co víme o povaze politicky a genderově korektnímu výkladu historie. Kterákoliv z navrhovaných žen ale nemá žádnou významnější souvislosti s ekonomikou.
Kdyby lidé věděli…
Andrew Jackson přitom americkou ekonomiku pomáhal aktivně formovat.
Jako svůj největší úspěch, tvrdí jeho životopisné heslo, na politickém poli sám Jackson ohodnotil svůj úspěšný boj s The Second Bank of America (ta usilovala o dvacetiletou licenci vlády na vydávání fiat currency, z čehož by inkasovala úrok) a její uzavření tím, že se zásadně zasadil o neprodloužení jejího mandátu v roce 1836 ani její znovuzavedení v roce 1841. Během prezidentské kampaně v roce 1828 Jackson při projevu na adresu skupiny bankéřů řekl: „Jste doupě zmijí. Mám v úmyslu vaše hnízdo vypálit a s pomocí Boží ho vypálím“. Pokračoval a dále řekl: “Kdyby lidé jenom pochopili, do jaké míry je náš peněžní a bankovní systém nespravedlivý, do rána by byla revoluce“. Jackson prohlásil, že kdyby centrální banka měla pokračovat v kontrole “naší měny, v dostávání našich veřejných peněz a v držení tisíců našich občanů v závislosti, bylo by to strašnější a nebezpečnější než námořní a pozemní síla nepřítele…“ Návrh zákona na novou smlouvu prošel Senátem poměrem 28-20 a Dolní komorou poměrem 107-85 a každý věděl, jak se Jackson zachová. Prezident banky Nicholas Biddle (1786-1844) vyhrožoval: “Když ho Jackson bude vetovat, já budu vetovat jeho!”
Jackson smlouvu vetoval a Banku v roce 1832 zrušil. Nařídil sekretáři Státní pokladny, aby odstranil všechny vklady vlády z amerických bank a uložil je do státních bank. 8. ledna 1835 Jackson zaplatil poslední splátku amerického národního dluhu a byl to jediný okamžik amerických dějin, kdy národní dluh byl redukován na nulu a Američané byli schopni nahromadit přebytek 35 milionů dolarů, které byly rozděleny jednotlivým státům. Nicholas P. Trist, prezidentův osobní tajemník, řekl: “Toto je koruna slávy Andrew Jacksona a nejdůležitější služba, jakou kdy své vlasti prokázal.“
Boston Post ho přirovnal k Ježíši, který vyhnal penězoměnce z chrámu. Jackson tvrdil: “Pokud má Kongres podle Ústavy právo vydávat papírové peníze, bylo mu toto právo dáno proto, aby ho používal a ne proto, aby ho delegoval na jednotlivce nebo společnosti.“ Jackson řekl, že řízení centrální banky “by bylo prováděno několika jednotlivci nezávisle na vládě, kteří by získali kontrolu nad pracovní silou a příjmy většiny lidí.“
Ondřej Fér
