České malé a střední podniky čelí dalšímu šokovému skoku od devadesátých let. Po složité době koronavirové krize následované extrémním zdražováním vstupních materiálů do výroby přichází krok České národní banky, který firmám navíc prodraží financování. Tvrdí to Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.
Růst sazeb České národní banky (ČNB) o 0,75 bodu není pro podnikatele příznivé opatření, jde o nejvyšší šokový skok od devadesátých let. Je to opatření nesystémové a do značné míry i ukvapené až nekompetentní. Namísto aby ČNB zvolila opatření na omezení tuzemské spotřeby, zvolila v exportní ekonomice omezení exportní produkce. To má ohromný dopad na podvázání daňových příjmů a podvázání exportu.
„Namísto podpory exportu podporujeme tímto krokem dovoz ze zahraničí,“ uvádí místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Břečková.
Podnikatelů a firem, které se snaží po pandemii opět postavit na nohy, se toto rozhodnutí velmi negativně dotýká hned v několika aspektech: Inflace je z hlavní míry způsobena růstem cen základních materiálů, tedy u firem nedochází k razantnímu navýšení zisku, z něhož by pak tvořily investice. Na roztáčení inflace mají vliv zejména ceny vstupů, které se zvyšují globálně.
Aktuálně jsou u nás firmy též pod nemalým mzdovým tlakem, současně se teprve zotavují ze ztrát po koronavirové krizi. Stát v zásadě nevybíravě tlačí firmy platit vysoké mzdy (zvyšuje minimální mzdu, zvyšuje platy státních zaměstnanců, jež v průměru přesahují privátní sektor) a spolu s tím opravdu vysoké odvody. Meziroční růst mezd o 11 % není standardní. Do toho kolísání a nepredikovatelnost trhů v pandemii a po ní.
„Firmy se nyní opravdu těžce vypořádávají s růstem cen vstupů a nedostatkem materiálů (světově), proto vážou ohromné prostředky v zásobách, které nejsou vyšší, ale jsou dražší, což znamená problémy s cash flow. – A v takové situaci ČNB přišla s radikálním zdražením financování (úroky). To vnímáme opravdu jako problém. A v zásadě platí, že čím menší firma, tím větší problém. Navíc finanční polštáře firmy často použily právě v pandemii na udržení zaměstnanců a ztrátového chodu firmy,“ tvrdí asociace.
„V první řadě to odnesou firmy (samozřejmě i středního charakteru), které nemají možnost čerpat úvěry v eurech,“ doplňuje místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Libor Musil.
„Lidově řečeno ještě jim dále naložíme a zvýšíme jim náklady na úroky – prakticky dvojnásobně. Další konsekvencí je, že veškeré půjčky z COVID III, které měly firmám pomoci dostat se z covidových problémů, tímto zdražují, tedy opět další náklad pro firmy,“ pokračuje asociace.
Následně Českou národní bankou očekávané posílení kurzu koruny bude znamenat pro všechny exportující firmy další snížení ziskovosti výroby a další dopad do cashflow firem. To je v exportní ekonomice mise na sestupné trajektorii. Platí to i pro nepřímé exportéry, tj. firmy, které dodávají nadnárodním koncernům sice na území České republiky, ale inkasují v euru. To oslabí, tj. opět si firmy budou muset sáhnout do marží. Zasáhne to většinový segment celé naší ekonomiky.
„Konkrétní propočet jako příklad z praxe na závěr: Firma, která exportuje a má úvěr 10 milionů v korunách, bance za nic nyní zaplatí navíc za rok 75 000 korun a k tomu ztratí na kurzu další peníze. A to vše ze dne na den díky skokovému rozhodnutí ČNB. Vnímání firem je jednoznačné: ČNB pokutuje podnikatele za snahu odvracet následky krize,“ konstatuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.
(ede)
