INZERCE

Antikuřák zničí mnoho provozoven, říkají profesní sdružení

Pokud tzv. protikuřácký zákon projde ve znění, které schválila vláda, bude to mít negativní vliv na mnoho provozoven v pohostinském odvětví. 

Zákon „O ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a návykových látek“ má v souladu s jeho původním záměrem zavést úplný zákaz kouření v restauracích, na koncertech či tanečních zábavách. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček zdůrazňuje, že hlavním důvodem je ochrana nejen návštěvníků – nekuřáků, ale také zaměstnanců provozoven před důsledky pasivního kouření.

O ekonomických dopadech zákona se vedou diskuse, kdy zastánci i odpůrci přinášejí relevantní argumenty. Chtěli jsme tedy získat stanovisko Hospodářské komory ČR, Asociace podnikatelů a manažerů a Asociace hotelů a restaurací ČR k chystanému zákonu. Ani jedna z uvedených organizací s plošným zákazem kouření v restauracích nesouhlasí.

Asociace hotelů a restaurací své stanovisko k zákonu zveřejnila na svých webových stránkách bezprostředně po jeho projednání ve vládě, tedy začátkem června. Mimo jiné v něm stojí: „Takzvaný ´Protikuřácký zákon´ (novela zákona č. 379/2009 Sb.) skrývá mnohem více rizik pro provozovatele restaurací a hotelů než pouhý zákaz kouření. Asociace hotelů a restaurací nesouhlasí s tímto zákonem v podobě, v jaké ji schválila vláda. Jedná se o další přenos odpovědnosti za neschopnost státu zajistit kontrolu a dodržování stávajícího zákona... Zákon, kromě nepřípustné regulace cen nealkoholických nápojů v restauracích, přináší odpovědnost podnikatele za skutečnost, že se v jeho provozovně bude vyskytovat mladistvá osoba ´zjevně v podnapilém stavu´. Není zcela jasné, kdy je osoba zjevně podnapilá a kdy zjevně podnapilá není. To v praxi znamená, že zákon předpokládá, že provozovatelé hotelů a restaurací budou při vstupu zjišťovat věk hostů a nezletilcům by měli provést dechovou zkoušku na alkohol. Toto opatření je zatím nejabsurdnějším v historii našich politiků a jeho implementace nemá žádnou oporu v zákoně.Celou tiskovou zprávu naleznete zde

Předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek nám k protikuřáckému zákonu sdělil následující: „Asociace podnikatelů a manažerů je proti nadměrné regulaci a proti zasahování státu do podnikání. To, zda bude restaurace kuřácká či nekuřácká, má být na rozhodnutí majitele podniku. A navíc jsme přesvědčeni, že pokud společenské tendence budou pokračovat jako dosud, bude přibývat nekuřáckých zařízení spontánně. Není třeba, a je to nežádoucí, aby stát rozhodoval o tom, jak mají občané podnikat.

V podobném duchu se nese také stanovisko Hospodářské komory České republiky. „Odmítáme návrh plošného zákazu kouření ve stravovacích provozech. Navrhujeme setrvání na aktuálním nastavení regulace. Za nejzazší možnost zpřísnění v této oblasti považujeme zavedení regulace kouření v restauracích a dalších stravovacích podnicích podle výměry, kdy podniky malé mohou zůstat v dosavadní podobě beze změn, větší provozovny musí mít vždy oddělenou nekuřáckou část. Dosavadní přístup jsme brali jako za vyváženou a rozumnou regulaci, která poskytuje spotřebiteli i podnikateli možnost volby, jakožto i ochrany,“ říká Hospodářská komora. 

Podle HK se jedná o zásah do investic podnikatelů – po pěti letech znehodnocení investic do stavebního oddělení prostor podnikatelů, kteří se přizpůsobili původnímu znění zákona.

Ze zahraničních zkušeností lze prokázat, že po zavedení zákazu kouření v restauracích dochází k zániku mnoha provozoven. V našem případě lze očekávat zejména na venkově zásadní dopady na existenci restaurací. Zákonný zákaz kouření by vedl k přesunu konzumentů piva a alkoholických nápojů mimo restaurační provozy. Zejména domů. V této souvislosti lze očekávat další pokles zaměstnanosti v odvětví pohostinství. (podle Irské studie došlo od roku 2004 k 10% poklesu počtu zařízení, 14% zvýšení nezaměstnanosti a 11% poklesu tržeb).

Zákaz kouření v restauracích neřeší deklarované snížení počtu kuřáků, problém pouze přesouvá do prostor před restauracemi. Současná úprava je založena na postupné samoregulaci trhu, kdy přibývá nekuřáckých provozů (60% restaurací zcela nekuřáckých nebo v kombinovaném režimu, 90% hotelových provozů je již zcela nekuřáckých).

Stávající norma již dostatečným způsobem řeší ochranu nekuřáků, je pouze nedostatečně vymáhána ze strany kontrolních úřadů. Je třeba jasně stanovit definici stavebně oddělených prostor.

Pokud je nutné omezení kouření zesílit, navrhujeme přistoupit k principu běžnému v mnoha zemích Západní Evropy, k regulaci podle čtverečních metrů. Provozovna, která svou velikostí nepřesáhne 150 m2, by měla spadat do stávající regulace. Větší podniky by pak měly mít za povinnost určitou část vždy vyhradit jako nekuřáckou.

Z hlediska kvality podnikatelského prostředí se jedná o nevhodný a škodlivý zásah, který má navíc citelné ekonomické dopady. Pro mnohé podniky, zejména v oblastech s nižší kupní silou obyvatelstva, by takové opatření představovalo existenční problém. Příklady ze zahraničí poukazují na nejtvrdší dopad zejména krátce po zavedení omezení; nárazový pokles tržeb by mohl pro restaurace v jinak těžké situaci být zcela likvidační.

Existuje však určité riziko, že protikuřácký zákon nebude na nadcházející schůzi vůbec projednán. Teprve na schůzích poslaneckých klubů před plenárním zasedáním Sněmovny se rozhodne, zda projednávání protikuřáckého zákona dostane vůbec prostor. Na nabité schůzi totiž má proběhnout například druhé čtení zákona o elektronické evidenci tržeb, kde se již dají očekávat obstrukce opozičních ODS a TOP09. Pokud tedy Sněmovna na první poprázdninové schůzi protikuřácký zákon nestihne v prvním čtení projednat, je vzhledem k zákonným lhůtám prakticky nemožné, aby začal od Nového roku platit.

-usi-, -of-