Nejenom exekutorům, ale ani advokátům se nechce do sepisování návrhů na oddlužení, které přináší novela insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost 1. července. Do jejich sepisování se nechce ani insolvenčním správcům, kteří zatím službu poskytovali.
Vadí jim nízko nastavená odměna. „Jakkoliv je v tomto záměr zákonodárce ze sociálního pohledu pochopitelný, výše odměny pravděpodobně povede k pokusům o její navyšování prostřednictvím poskytování dalších služeb souvisejících se sepisem návrhu na povolení oddlužení,“ říká Jan Mašek. Pokud budou sepisovat oddlužovací návrhy například insolvenční správci, budou tím s ohledem na trestní politiku Ministerstva spravedlnosti páchat v přímém přenosu profesní sebevraždu, obává se Michal Žižlavský. „Parametry sepisu oddlužovacích návrhů jsou pro kvalifikované profesionály nastaveny velmi nepříznivě a právní úprava budí řadu otázek.“
Zapojení Administrace insolvencí CITY TOWER v oblasti sepisu návrhu na povolení oddlužení neplánujeme, říká insolvenční správce Jan Mašek, přestože společnost tuto službu doposud nabízela. „Koncepčně nemáme v plánu podnikat v odvětví sepisu návrhů na povolení oddlužení prostřednictvím AICT. Jedná se o činnost, kterou provádíme prostřednictvím marketingové značky zdluhu.cz, resp. v rámci výkonu advokacie“ Přesto, že jde o advokátní kancelář, která se dosud sepisováním návrhů na oddlužení zabývala, další osud poskytování této právní služby nevidí Mašek růžově a to kvůli nepřiměřenosti odměny za sepis návrhu na povolení oddlužení. „Částka 4.000,- Kč, resp. 6.000,- Kč byla dle naší zkušenosti stanovena na spodní hranici cenového pásma, ve kterém se pohybovala tržní cena sepisu návrhu na povolení oddlužení. Jakkoliv je v tomto záměr zákonodárce ze sociálního pohledu pochopitelný, výše odměny pravděpodobně povede k pokusům o její navyšování prostřednictvím poskytování dalších služeb souvisejících se sepisem návrhu na povolení oddlužení.“ Tento postup může však být v rozporu s pravidlem zakotveným v § 390a odst. 4 IZ. Praxe ukáže, zda a jak se s tímto očekávatelným postupem vypořádají příslušné dohledové subjekty, míní Mašek. Není ale přitom jasné, kdo by onu dohledovou pravomoc měl mít. Zda Česká advokátní komora, protože jde o poskytování právní služby, anebo ministerstvo spravedlnosti, či insolvenční soudy, jako dohledový a kontrolní orgán pro insolvenční řízení. A jak konečně uvádí, samo nastavení odměny, kdy jde o pohledávku za podstatou, jí činí nejistou, protože advokát nemá možnost ovlivnit průběh oddlužení.
Pro některé advokátní kanceláře možnost sepisování návrhů na oddlužení nepřipadá v úvahu kvůli eventuálnímu střetu zájmů, protože zastupují klienty – věřitele. To se týká především advokátů a advokátních kanceláří, kteří poskytují služby velkým, systémovým věřitelům. „Zastupujeme v insolvenčních sporech banky jako věřitele, a ty by určitě nerady viděly, že zároveň poskytujeme právní služby jejich dlužníkům,“ vysvětluje advokát Robert Němec.
[mn_protected]
„Oddlužovací návrh je svou povahou návrhem na vydání soudního rozhodnutí ve věci samé. Sepis takových návrhů je typickou právní službou, kterou mají podle obecných předpisů poskytovat advokáti, případně některé další zákonem vyjmenované právnické profese,“ konstatuje Michal Žižlavský. „Rozumím tomu, že Ministerstvo spravedlnosti chtělo zabránit tomu, aby oddlužovací návrhy sepisovaly oddlužovací agentury. Ty je sepisovaly nekvalifikovaně a zejména pak nezákonně. To mělo být po právu postihováno jako nedovolené poskytování právních služeb.“ Řešit takový problém cestou další regulace právních služeb je ale podle Žižlavského cestou do pekel, byť by byla tato cesta dlážděna dobrými úmysly. „Sílí ve mně ale podezření, zda zde dobrý úmysl vůbec byl. S ohledem na to, jak je úprava nastavena, mohlo jít spíše o otevření prostoru pro poskytování právních služeb neziskovým organizacím navázaným na státní rozpočet.“ Veřejná moc a její nositelé tím získávají další nástroj jak skrytě ovlivňovat soukromoprávní vztahy, a to je skutečně cesta do pekel. Střet placené a neplacené služby na jednom trhu navíc popírá ekonomickou logiku. Poskytování právních služeb nemajetným má podle Žižlavského jiná řešení, obsažená v poslední novele zákona o advokacii. Místo chirurgů také nemohou operovat neziskové organizace, i kdyby na stole ležel nemajetný pacient. Jak uvádí závěrem, technika nové právní úpravy trpí celou řadou problémů. Zavedená cenová regulace není nastavena realisticky, sepis oddlužovacích návrhů není logicky navázán na poskytování dalších právních služeb v insolvenčním řízení a odpovědnostní a sankční mechanismy nejsou jednotné. „Pokud budou sepisovat oddlužovací návrhy například insolvenční správci, budou tím s ohledem na trestní politiku Ministerstva spravedlnosti páchat v přímém přenosu profesní sebevraždu. Parametry sepisu oddlužovacích návrhů jsou pro kvalifikované profesionály nastaveny velmi nepříznivě a právní úprava budí řadu otázek. Naše kancelář takové služby aktuálně neposkytuje.“
Mohlo by vás zajímat
„Sepisování insolvenčních návrhů jsem se nikdy nevěnovala (nemám na to časovou kapacitu) a nebudu se této činnosti věnovat ani v budoucnu,“ konstatuje Lenka Vidovičová. Jestli je to výhodné, nedokáže posoudit. Na první pohled se to podle jejího vyjádření jeví jako práce neekonomická, ale záleží na množství sepsaných a úspěšně provedených insolvencí. Problematickou je pouze otázka úhrady nákladů u neúspěšných oddlužení. „Ale jelikož na tuto oblast (sepisování návrhů) jsem se nikdy moc nesoustředila, berte to pouze jako povrchní názor.“
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
