Kvůli špatné politické situaci ve světě bude ministerstvo zahraničí vyžadovat po všech úřednících zahraničních velvyslanectví zdravotní způsobilost po celou dobu mise. Jenže vyslání vedoucích misí nelze podmínit zdravotní způsobilostí, rozhoduje o něm prezident. Stát nově přispěje na úřad honorárním konzulům. Až dosud honorární konzuláty financovali konzulové ze svého výměnou za prestižní funkci. Zavádí se také hmotné zajištění při evakuaci.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o zahraniční službě, jak ji navrhuje ministerstvo zahraničí. Úplný návrh, který už byl předložen Poslanecké sněmovně, je zde.
Stát nově přispěje honorárním konzulárním úředníkům na jejich činnost. Až doposud hradili honorární konzulární úředníci veškeré náklady na úřad ze svého výměnou za prestižní funkci. Náklady na honorární úřady však stoupají a prestiž klesá. „Pozvolný přechod k funkčnímu pojetí diplomatických výsad a imunit ubírá i společenskému postavení příslušníků diplomatického (konzulárního) sboru,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Čestné konzulární úřady se podle ministerstva zahraničí staly nedílnou součástí české zahraniční služby. Díky nim jsou konzulární služby ČR dosažitelné vysokému počtu žadatelů, pro které je profesionální úřad obvykle pro vzdálenost nedostupný. Pro stát je poskytování služeb prostřednictvím čestného úřadu naopak ekonomicky výhodné, uvádí důvodová zpráva.
Dalším důvodem je motivovat honorární konzulární úředníky k zajištění dostatečných úředních hodin a komunikace s klienty v češtině. Tedy i zaměstnání asistentů pro poskytování těchto služeb, pokud sami honorární konzulární úředníci nehovoří česky.
Dosud všechno platí sám honorární konzul. „Veškeré, leckdy nemalé, náklady související s provozem konzulárního úřadu nese sám honorární konzulární úředník, který následně do státního rozpočtu převádí i příjmy ze správních poplatků,“ zdůrazňuje důvodová zpráva.
Půjde maximálně o pět milionů
To se nyní má změnit. Konzul si bude moci část vybraných poplatků nechat na provoz jak příspěvek státu. Výše příspěvku přitom nesmí překročit částku konzulárním úřadem vybraných správních poplatků,“ zdůrazňuje zpráva. Podle návrhu by nemělo docházet k tomu, že honorární konzulární úředník vybere poplatky, pošle je příslušnému velvyslanectví, a to mu je pošle zpátky jako příspěvek na činnost.
„Vybrané poplatky samozřejmě nemohou plně pokrýt náklady spojené se zaměstnáním těchto asistentů, poštovními službami pro konzulární poštu nebo s provozem vlastního úřadu, jako je tomu např. v případě Nizozemska,“ pokračuje důvodová zpráva.
Zohlední-li se vybrané poplatky z let 2018 až 2022 a k tomu jejich zvýšení, půjde přibližně o částku pět milionů korun. Jde o maximální částku, kterou by stát měl přispět na činnost úřadu těch honorárních konzulů, kteří poplatky vybírají.
Když členové mise musí utíkat ze země
Návrh novelizuje některé služební a pracovní vztahy, což vychází z praxe. Jde zejména o obsazování služby, rotaci ve službě nebo o služební a pracovní volno v zemi se zvýšenou obtížností. V souvislosti se špatnou politickou situací ve světě návrh zavádí právo na hmotné zabezpečení při evakuaci a zejména po evakuaci.
„S ohledem na měnící se geopolitickou situaci a bezpečnostní prostředí ve světě navrhovaná právní úprava doplní právo státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí na evakuaci o úpravu jejich hmotného zabezpečení po určitou dobu po ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí v důsledku této evakuace,“ uvádí důvodová zpráva.
V posledních letech bylo případů takového nezbytného ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí hned několik: Protiepidemická opatření v KLDR, ruská agrese na Ukrajině, zásadní zhoršení bezpečnostní situace v Afghánistánu. Tyto situace vedly k dočasnému či úplnému uzavření celých zastupitelských úřadů. Rovněž šlo „o hrozbu trestního stíhání jednotlivých zaměstnanců v přijímajícím státě, která vedla k jejich urychlenému stažení do ústředí v obavě z nedodržování práva na spravedlivý proces ze strany přijímajících států“, uvádí důvodová zpráva. Ve všech případech došlo k evakuaci.
Evakuace podle ministerstva zahraničí probíhá dramaticky, zaměstnanec nemůže ukončit své závazky, ale platit je musí. Proto ministerstvo navrhuje zakotvit „právo zaměstnance na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 kalendářních dnů od ukončení nebo přerušení výkonu služby“.
Vyšší bere, o vyslání rozhoduje prezident
Z totožných důvodů bude pro vyslání do zahraničí po celou jeho délku vyžadována zdravotní způsobilostí. „Ta bude zjišťována formou pracovnělékařské prohlídky, jejíž způsob a rozsah bude stanoven prováděcím právním předpisem vydávaným ministerstvem společně s ministerstvem zdravotnictví,“ vysvětluje důvodová zpráva.
„V současnosti ministerstvo zahraničních věcí vynakládá na jednu pracovnělékařskou prohlídku zaměstnance vysílaného k výkonu služby nebo práce ve státě, jenž není členským státem Evropské unie, od 600 Kč do 1 500 Kč a na psychologické vyšetření, jehož cílem je posouzení osobnostní způsobilosti při vysílání pracovníků do náročných destinací, 3 500 Kč. Každoroční náklady v této oblasti činí cca 1,5 mil. Kč,“ uvádí zpráva. Po přijetí novely se podle návrhu částka zdvojnásobí.
Jenže o vyslání velvyslanců a vedoucích misí rozhoduje prezident republiky. „Vyslání nebo ukončení vyslání ze strany státního tajemníka ministerstva je pak v zásadě administrativním úkonem provádějícím rozhodnutí prezidenta, a proto nelze – ani na zákonné úrovni – vyslání nebo odvolání podmínit nedostatkem zdravotní způsobilosti,“ uznává ministerstvo zahraničí.
„Jestliže ministerstvo zjistí, že osoba pověřená prezidentem není zdravotně způsobilá k výkonu funkce na daném služebním místě nebo se odmítne podrobit posouzení zdravotní způsobilosti, informuje o této skutečnosti prezidenta. Na jeho zvážení pak bude, zda nedostatek zdravotní způsobilosti zohlední,“ uzavírá ministerstvo zahraničí v důvodové zprávě.
Irena Válová
Článek původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří do skupiny Media Network s.r.o.
