INZERCE

Jak snížit emise oxidu uhličitého? To je otázka, kterou řeší nejen vlastníci elektráren a tepláren. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Hodně práce za málo peněz. Státní kasa na uhlíkovém clu moc nezbohatne

Stát by v příštích letech mohl získat do rozpočtu nový příjem. Jenže, jak ukazuje odhad ministerstva financí, výnos z uhlíkového cla bude poměrně skromný. Pohybovat se má okolo 200 milionů korun za rok. „Budoucí příjem z prodeje certifikátů CBAM bude do značné míry odvislý především od ceny stanovené za tunu CO2 a částky uhrazené za CO2 v zemi původu,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě.

Ministerstvo vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) předalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání. To vychází z evropské legislativy přijaté loni v květnu; mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je zde označován anglickou zkratkou CBAM. Fakticky se jedná o uhlíkové clo, které zatíží dovoz energeticky náročných produktů do zemí Evropské unie. Tedy hlavně železo, ocel, hliník, cement a syntetická hnojiva.

Evropská komise v této souvislosti předpokládá roční příjem z prodeje certifikátů CBAM ve výši 1,7 až 1,9 miliardy eur ročně (při ceně povolenky 77 eur za tunu CO2). Avšak tři čtvrtiny z inkasovaných peněz zůstanou v rozpočtu EU, na členské země zbudou jen „drobné“. Konkrétně Česká republika může očekávat příjem okolo 200 milionů korun za rok. „Tento velmi hrubý výpočet je však nutné považovat za ilustrativní, neboť rozdělení příjmů z CBAM mezi rozpočet EU a jednotlivé členské státy je nadále předmětem jednání,“ dodalo k tomu ministerstvo financí.

Další příjem bude pocházet z vybraných pokut. Dovozce, který clo za energeticky náročné výrobky neuhradí, bude muset uhradit pokutu ve výši nejméně 100 eur za tunu emisí. „V současné době příjem z pokut nelze exaktně kvantifikovat,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k novému zákonu.

Uhlíkové clo a kontrola jeho výběru si na druhé straně vyžádá dodatečné náklady na straně státu. Platí to hlavně v případě celní správy, která bude muset vytvořit okolo 40 nových pracovních pozic. Další pracovní místa si CBAM vyžádá na ministerstvu životního prostředí a Českém institutu pro akreditaci. Roční náklady státu hrazené z rozpočtu tak vzrostou o přibližně 43 milionů korun, a to bez jednorázových nákladů na úpravu IT systémů v celní správě.

Podle informací na webu celní správy platí v přechodném období (říjen 2023 až prosinec 2025) pouze oznamovací povinnost pro dovozce emisně náročných surovin a produktů. Od letošního srpna došlo ke zpřísnění požadavků na tuto oznamovací povinnost. Start plného fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nastane v lednu roku 2026. Zpoplatněn bude dovoz cementu, elektřiny, vodíku, hnojiv, hliníku, železa a oceli, a to včetně výrobků ze zmíněných kovů.

Podle očekávání Evropské komise CBAM podpoří další snižování emisí skleníkových plynů, a to nejen v zemích EU, ale také v dalších zemích. Zároveň má bránit přesunu výroby energeticky a emisně náročných průmyslových podniků z členských států EU. Zavedení CBAM bude doprovázeno postupným odbouráním přídělu povolenek zdarma pro evropské průmyslové podniky.

David Tramba