Ve frýdeckomístecké teplárně, která patří společnosti Veolia Energie ČR, je spalování uhlí minulostí. Od června vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele z biomasy a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny zahájený v roce 2021. Jedná se v pořadí o druhou teplárnu skupiny Veolia Energie, která letos přešla od uhlí z biomase – tou první byla v dubnu elektrárna v Kolíně.
V současnosti je v teplárně ve Frýdku-Místku v provozu kotel K4 na biomasu, který vyrábí zhruba 60 procent potřebného tepla, kotle K2 a K3 na zemní plyn vyrobí zbývajících 40 procent. „V nastávající sezóně 2024/2025 budeme už dodávat teplo primárně z biomasy, doplněné o zemní plyn. Do přechodu na tento model jsme investovali přibližně 500 milionů korun, naše plány na rozvoj a další zefektivnění výroby tepla a elektřiny tím však rozhodně nekončí,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
Zmíněné kotle na zemní plyn přinášejí úsporu emisí oxidu siřičitého o 130 tun za rok, oxidu uhličitého o 11 500 tun a oxidů dusíku o zhruba 40 tun ročně. „Ve Frýdku-Místku dodává Veolia Energie teplo ve spolupráci s městskou společností DISTEP nejen osmnácti tisícům domácností, ale i školám, obchodním centrům, krajské nemocnici a tisícům dalších objektů. Přechod na biomasu a zemní plyn je potvrzením ekologizace teplárenství v kraji. Pro obyvatele Frýdku-Místku umíme nabídnout jednu z nejpříznivějších cen v České republice,“ řekl Jakub Tobola.
V případě biomasy jde o uhlíkově neutrální proces, kdy se vyrovnává objem CO2 spotřebovaný rostlinami při jejich růstu s emisemi CO2 při spalování dřevní hmoty. „V teplárně je v případě biomasy nejčastěji využívána štěpka, která vzniká jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Rozhodně to však neznamená, že bychom kvůli vytápění káceli lesy. Využíváme pouze odpadní dřevo, které už nemá jiné využití,“ doplnil Jakub Tobola.
„Frýdek-Místek získával zhruba polovinu tepla z biomasy již v uplynulých letech. Završení dekarbonizace teplárny ale navíc představuje splnění odklonu od uhlí, strategického cíle Moravskoslezského kraje, s obrovským předstihem. Jsme tak mezi prvními velkými městy v rámci ČR, kterým se podařilo zbavit závislosti na uhlí. Nemalým benefitem pro občany bude samozřejmě další signifikantní snížení emisí, které se projeví na tolik potřebném zlepšení ovzduší,“ vyzdvihl přínos této investice primátor Frýdku-Místku Petr Korč.
Investiční program za 20 miliard
Veolia Energie letos v červnu potvrdila závazek ukončit spalování uhlí v teplárnách do roku 2030. Její investiční program, zaměřený na přechod k ekologicky přijatelnějším palivům, vychází na zhruba 20 miliard korun. Zatímco jinde se projekty postupně rozbíhají, ve Frýdku-Místku a v Kolíně už má Veolia hotovo. Kolínská teplárna v dubnu přestala spalovat uhlí, dnes využívá biomasu a zemní plyn.
Další, finančně náročnější projekty jsou dnes v pokročilé fázi přípravy. Jedním z nich je náhrada uhlí v Teplárně Olomouc v roce 2030, konkrétně jeho druhá etapa. Ta vychází na 4,1 miliardy korun, významnou část pokryje dotace z Modernizačního fondu. Totéž platí o druhé etapě ekologizace Teplárny Karviná, která má být hotová do roku 2028 a která vychází na 7,8 miliardy korun. Jako poslední přijde na řadu největší teplárna v Ostravě-Třebovicích.
Většina projektů zatím počítá s přechodem od uhlí k zemnímu plynu, biomase a spalování vytříděného odpadu. Skupina Veolia chce do budoucna investovat také do nových ekologických technologií, mezi něž patří tepelná čerpadla, využití geotermální energie a elektrokotle. Ve vzdálenější budoucnosti připadá v úvahu také investice do menších jaderných reaktorů.
(dtr)
