Brno pokračuje ve výstavbě velkého městského okruhu. Aktuálně jsou rozestavěné tři úseky, Žabovřeská, Bauerova a Tomkovo náměstí/Rokytova. „Předpokládáme, že na všech budou ještě letos zprovozněny silnice I. třídy,“ řekla v rozhovoru pro Ekonomický deník primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Město podle ní oživilo projekt horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Moravská metropole také rozvíjí myšlenku vyrábět vodík a trvá na odkupu podílu v Brněnských vodárnách a kanalizacích od francouzské společnosti SUEZ.
Jaké má město Brno aktuální klíčové investiční priority?
Ve schváleném rozpočtu města na tento rok máme již tradičně vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích – stejně jako v předešlých letech je to kolem 30 procent. Mezi nejdůležitější investice patří budování sportovní a kulturní infrastruktury a samozřejmě dopravních staveb. Významné finanční prostředky jdou také do realizace protipovodňových opatření, do přístaveb a staveb nových škol a školek či na rekonstrukce stávající vodohospodářské infrastruktury.
Myslíte i na výstavbu bytů?
Fond bytové výstavby využijeme na stavbu nebo rekonstrukce bytových domů a dostupných bytů pro seniory. V polovině roku bude dokončena výstavba unikátního dětského hospicu Dům pro Julii a plánujeme také postupnou rekonstrukci Polikliniky Zahradníkova, která spadá pod Sdružení zdravotnických zařízení II Brno, což je největší poskytovatel ambulantní péče na území města.
Někoho by mohl možná zarazit důraz na sport a kulturu. Ale tady jde o to, že se po mnoha a mnoha letech diskusí či zdolávání různých překážek konečně rozběhlo několik velkých projektů. Nejzásadnější je multifunkční hala ARENA BRNO pro 13 000 návštěvníků, kterou jsme začali stavět vloni v září u brněnského výstaviště. Prakticky ve stejnou dobu jsme také zahájili budování třetí haly pro míčové sporty v areálu Vodova.
A pořád jsem přesvědčena o tom, že ještě letos začneme stavět Janáčkovo kulturní centrum. Jde o moderní koncertní sál, v němž bude mít domovskou scénu Filharmonie Brno. Ve městě tak konečně vznikne prostor s vhodnou akustikou pro symfonickou hudbu. Bylo už načase, o novém sále se v Brně mluví už bezmála 100 let.
Jaké nejvýznamnější investice v letošním roce Brno plánuje v oblasti dopravy?
Na přelomu roku bude dokončena výstavba parkovacího domu a přilehlých ploch na Šumavské, kde vznikne přes 600 parkovacích stání. Stejně tak do finále míří stavba tramvajové smyčky Lipová, která zefektivní provoz Dopravního podniku města Brna a současně jde o zkvalitnění dopravní obsluhy chystané multifunkční haly. Možná ještě do konce roku zahájíme budování tramvajové trati na sídliště Kamechy.
Brno také pokračuje ve výstavbě velkého městského okruhu – které části by měly být hotové v letošním roce a které se ještě plánují? Jaké jsou náklady na výstavbu jednotlivých etap? Máte vyčíslené také, na kolik vyjde dostavba celého okruhu? Kdy by mělo být hotovo?
Aktuálně jsou rozestavěné tři úseky, Žabovřeská, Bauerova a Tomkovo náměstí/Rokytova. Předpokládáme, že na všech budou ještě letos zprovozněny silnice I. třídy, finálně pak budou jednotlivé stavby postupně dokončovány koncem letošního a v průběhu příštího roku.
Princip je takový, že hlavním investorem je Ředitelství silnic a dálnic, které staví hlavní dopravní infrastrukturu, město pak financuje obslužné komunikace, lávky pro pěší a cyklisty, chodníky a cyklostezky nebo terénní úpravy okolí staveb včetně zeleně a mobiliáře a zajišťujeme také výkup pozemků. Celkové náklady na budovaných úsecích jsou bez DPH následující: Žabovřeská – 2,1 miliardy korun s podílem města 250 milionů, Tomkovo náměstí/Rokytova –2,5 miliardy s podílem města 500 milionů a Bauerova 550 milionů s naším podílem 190 milionů.
Další dva úseky Velkého městského okruhu Brno se nyní připravují – letos začne realizace průzkumné štoly pro tunel Vinohrady a žádáme o povolení na Ostravskou radiálu. Obě stavby již mají kladné stanovisko pro posouzení vlivu na životní prostředí.
Celkové náklady na všechny práce mezi lety 2015–2035 byly naposledy spočítány na 38,3 miliardy korun ze státního rozpočtu, respektive z peněz Ředitelství silnic a dálnic ČR jako hlavního investora. Náklady města na budoucí úseky vyčísleny nejsou, protože u některých úseků ani ještě není známo, kudy přesně trasa povede, což má vliv na ceny.
Metro v Brně?
Město Brno mělo na jaře rozhodnout o variantě podzemní dráhy. Volilo se mezi lehkým metrem, tramvajemi nebo vlaky, popřípadě jejich kombinacemi. K čemu se přikláníte – a proč? Jaké budou náklady na vybranou variantu? A jak nyní bude metropole postupovat? Mohu poprosit uvést i náklady na další zvažované varianty?
K záměru severojižního kolejového diametru, chcete-li podzemní dráhy, kde dobře zmiňujete prověřované varianty, se ještě nemohu konkrétněji vyjádřit. Projednání doporučení města k tomu, jaká varianta diametru se má dále sledovat, zdrželo zpracování oponentního posudku na studii proveditelnosti. Město posudek obdrželo na konci dubna, aktuálně se zpracovatel studie proveditelnosti vypořádává s připomínkami a doporučeními oponenta.
Padly zásadní připomínky?
Mohu říci, že nejsou zásadní, a tak předpokládám, že po vyhodnocení odborných útvarů magistrátu projednáme v Radě města Brna doporučenou variantu v brzké době. A s podrobnostmi seznámíme samozřejmě veřejnost. Vzhledem k nákladům záměru, které dosahují desítek miliard korun, bude doporučení varianty města Brna a Jihomoravského kraje následně projednáno centrální komisí ministerstva dopravy.
Obecně lze říci, že ve svém doporučení město zohlední propojení nejen Brna, kde veřejnou hromadnou dopravu využívá velký podíl cestujících, ale i Brněnské metropolitní oblasti, kde je nyní podíl individuální dopravy vyšší a má značné dopady na dopravu v Brně.
V dubnu začala nejnáročnější část přestavby druhého největšího nádraží v Brně. Jaké přínosy městu přináší tato investice v řádu miliard korun?
Královopolské nádraží je jednou ze vstupních bran do města, ale i rušným přestupním uzlem pravidelných dojíždějících za prací či studiem. Především naddimenzovaná budova nádraží z poloviny padesátých let, ale ani nástupiště a přístupy k nim neodpovídaly soudobým požadavkům. Moderní objekt a bezbariérové přístupy znamenají jednoznačně zlepšení podmínek pro cestující.
Jak bude řešen přístup na nádraží?
Město Brno se s investorem, kterým je Správa železnic, dohodlo na prodloužení podchodu pod železniční stanicí, na který naváže lávka přes Ponávku. Zlepší se tak dostupnost pro obyvatele ulice Myslínova, kteří dnes chodí poněkud stísněným tunýlkem vzdáleným od budovy nádraží. Stavba Správy železnic obsahuje také modernizaci celého kolejiště stanice a navazujících úseků, což mimo jiné sníží hlukovou zátěž pro dotčené obyvatele.
Jak postupují přípravy u modernizace brněnského železničního uzlu. Nakolik se na nich město podílí?
Město Brno intenzivně spolupracuje se Správou železnic na přípravě modernizace celého uzlu, ale i dílčích úseků.
Úkolem města je připravit infrastrukturu pro obsluhu nového nádraží a dalších přestupních terminálů, které při modernizaci uzlu vzniknou. Příkladem úzké spolupráce je architektonicko-urbanistická soutěž na podobu nádraží a okolních veřejných prostranství. Na soutěž navázaly dvě koordinované podrobnější studie, a tak Správa železnic zná detailně novou podobu nádraží a město Brno pak navazující komunikace včetně přestupního uzlu před nádražím, podobu veřejných ploch, zeleně i například řešení zadržování dešťových srážek v území.
Další kroky jsou spíše otázkou na ministerstvo dopravy nebo na Správu železnic jako dominantního investora. Ale mohu vás ubezpečit, že jsme v úzkém kontaktu a na potřebě modernizace brněnského uzlu v navržené podobě se jednoznačně shodujeme. Bez modernizace celého uzlu, jehož je nové hlavní nádraží součástí, by to nebyl jen problém Brna a jeho okolí v dopravní dostupnosti, ale byl by to i problém pro modernizaci tratě z Brna do Přerova, která se intenzivně připravuje, a pro systém vysokorychlostních tratí v České republice.
Město je při vytápění závislé z 80 procent na plynu. Řešením je horkovod z Dukovan
Brno bylo dosud tradičně závislé na výrobě tepla ze zemního plynu. Negativně se to projevilo v cenách tepla během energetické krize let 2021-2023. Jak jste pokročili s projekty, které mají závislost Tepláren Brno na plynu snížit?
Zajistit pro Brno energetickou soběstačnost a bezpečnost považujeme za prioritu. K už běžícím projektům, jako je například rekonstrukce původní parovodní distribuční sítě centrálního zásobování teplem, s níž začaly Teplárny Brno již v roce 2010 a která se blíží do finále, se přidaly další: vloni v létě odstartovala tato městská společnost výstavbu kotle na štěpku, jež po dokončení sníží spotřebu zemnímu plynu zhruba o patnáct až dvacet procent.
Vzhledem k tomu, že město je při vytápění nejen domácností, ale také mnoha organizací či společností závislé zhruba z 80 procent na plynu, hledaly se po vypuknutí energetické krize další alternativy, a proto jsme oživili projekt horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany.
Po dokončení by měl pokrývat kolem 50 procent současné spotřeby tepla. Garantem a realizátorem projektu za město jsou Teplárny Brno, v jejichž gesci je vybudování dvaačtyřicetikilometrového napáječe a potřebné navazující infrastruktury po městě, ČEZ připraví výměník, který umožní vyvést samotný výkon jaderné elektrárny Dukovany na okraj jejího areálu.
Věříte, že se podaří postavit a zprovoznit napojení na dodávky tepla z jaderné elektrárny Dukovany? Nemohou projekt zmařit vysoké náklady na tento projekt?
Věřím. Pro město jde o strategickou záležitost a od počátku příprava projektu pokračuje i díky podpoře vlády velmi rychle vpřed. Před dvěma lety podepsaly teplárny se společností ČEZ memorandum, před rokem uzavřely obě společnosti smlouvu o spolupráci, na níž letos v dubnu navázal podpis dvou zásadních smluv týkající se už samotné realizace stavby a také budoucích dodávek tepla. Ty by měly do Brna dorazit na přelomu let 2030 a 2031.
Důležité je také skutečnost, že cena tepla v Brně získá s využitím bezemisního tepla z Dukovan silný stabilizační prvek a podle propočtů lze očekávat její snížení.
Cena výstavby horkovodu je odhadována na 19 miliard korun, jde o předpokládané výdaje v roce 2030, takže částka zahrnuje i jistou rezervu vzhledem k rostoucí inflaci. Financování bude vícezdrojové. Zvažujeme, kromě případných dotací jak z národních, tak z evropských fondů, rovněž financování prostřednictvím evropských i komerčních institucí.
Spalovat se bude v kotlích SAKO do roku 2035
Velké emoce loni vyvolalo rozhodnutí zrušit zakázku na rozšíření městského zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno. Považujete to s odstupem času za správné rozhodnutí? A jaké další plány máte s firmou SAKO Brno?
Aktuálně jsou na úrovni městské společnosti SAKO Brno připravovány kroky nutné pro posouzení možných variant technického řešení realizace nového kotle, a to zejména s ohledem na potřeby města Brna v oblasti odpadového hospodářství a energetiky, ekonomické a finanční aspekty, dopravní zátěž, emise CO2 a dalších škodlivin, respektive celkové environmentální dopady. Dle koncernového pokynu bude analýza nejpozději do 30. června 2024. Následně bude samozřejmě projednávána v samosprávných orgánech města Brna.
Chci připomenout, že stávající zařízení spalovacích kotlů v SAKO Brno bude funkční minimálně do roku 2035. Jsme připraveni postupovat a konat tak, aby bylo odpadové hospodářství i po tomto datu efektivní a ekologické. Proto se chceme zaměřit na další související oblasti, mezi něž patří například předcházení vzniku odpadu a jeho opětovné využívání a recyklace.
V poslední době rychle roste zájem o využití „zeleného“ tepla, které lze získávat třeba s pomocí tepelných čerpadel z řek nebo hlubokých vrtů. Praha už chystá ambiciózní projekt na využití tepla odpadní vody z městské čistírny. Zvažujete také v Brně podobné projekty?
Nejen zvažujeme, ale už jsme začali činit první kroky. Konkrétně bude pravděpodobně v nejbližší době vypsáno výběrové řízení na zpracování studie proveditelnosti instalace tepelného čerpadla na vyčištěné odpadní vodě na ČOV Modřice a zároveň již probíhají jednání, která by měla vést k zajištění potřebných pozemků pro tuto výstavbu.
Projekt samotný je postavený na využití odchozí vyčištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod v Modřicích do řeky Svratky. Ze strany Tepláren Brno došlo také k prvním jednání s potenciálními zákazníky v nejbližším okolí čistírny. Ti projevili velký zájem o dodávky tepla i chladu z tohoto zdroje jako alternativy ke stávajícím způsobům zásobování. Velikost tepelného čerpadla pro lokální distribuční síť v této oblasti (kde je nákupní centrum Olympia či Decathlon a budoucí Globus) by pak byla přibližně 21 MWt. Dle prvních průzkumů by ale patrně nebyl problém síť rozšířit až třeba do oblasti kolem prodejny IKEA a dále.
Potenciál geotermální energie na území Brna je velice malý. Pro výrobu elektrické energie nulový, pro přímé vytápění jde o cca 30 MWt. Přičemž ho lze využít jen pouze v určitých částech města. Pro přesnější zmapování ekonomiky a využitelnosti v jednotlivých městských částech by bylo nutné nechat zpracovat studii proveditelnosti, o které se zatím neuvažuje.
Město ušetří téměř 14 tisíc tun emisí CO2
Vedení města Brna již dříve projevilo zájem o projekty v oblasti komunitní energetiky, hlavně co se týká instalace solárních panelů na budovách s možností sdílení elektřiny. Jakých výsledků v této oblasti jste dosáhli? Jaké plány máte v nejbližších letech?
Sledujeme všechny trendy a prověřujeme všechny možnosti, jak dosáhnout energetické bezpečnosti a co největší soběstačnosti a jak snižovat emise CO2. Město Brno se již v roce 2017 připojilo k Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima a zavázalo se tak ke snížení emisí CO2 do roku 2030 nejméně o 40 procent.
Fotovoltaice a komunitní energetice se především věnuje městská společnost SAKO Brno SOLAR. Aktuálně instaluje fotovoltaické systémy na střechách městských budov, tedy například škol, školských a zdravotnických zařízení nebo domovů pro seniory. Vloni takto vznikly například výrobny na střeše základních škol Merhautova a Jana Babáka, Polikliniky Lesná či domu s pečovatelskou službou na ulici Vychodilova. Celkem se jedná o více než tisíc panelů o celkovém instalovaném výkonu 500 kWp solární energie. Plán je, že takto by měly být osazeny řádově stovky budov. Po komplexní realizaci projektu budou solární panely na městských budovách ročně vyrábět okolo 12,5 Gwh elektřiny ročně. Tím ušetříme téměř 14 tisíc tun emisí CO2.
Přemýšleli jste jak efektivně nakládat se solární energií?
S využitím solární energie v distribuční soustavě města počítáme nejen při její okamžité spotřebě, ale také s její akumulací. Spolu se zapojením technologií SAKO Brno, které umožňují energetické využití odpadu, tak může vzniknout téměř soběstačný a nízkoenergetický oběhový systém, odolný vůči vnějším vlivům a nezávislý na vnějších dodávkách energií.
Přijatá legislativa nám již konečně umožnuje realizaci principů komunitní energetiky. Propojování distribuční sítě s bytovými družstvy, SVJ či s komerčními subjekty bude mít na starosti další městská společnost Teplárny Brno. Naše město má oproti většině jiných měst republiky tu výhodu, že energetické zdroje vyrábějící elektřinu provozují hned tři městem vlastněné společnosti. Jejich efektivní spolupráce je tak z hlediska zabezpečování energetických potřeb města i z hlediska energetické bezpečnosti nejen snadnější, ale také potřebná a nezbytná.
Vodík chceme
V minulém rozhovoru jste zmínila záměr pořízení elektrolyzéru na výrobu vodíku v Teplárnách Brno. Stále platí, že o tento projekt má město zájem? Bude se realizovat?
Samozřejmě, že náš zájem trvá. Připravuje se dokonce založení brněnského vodíkového clusteru, jehož zakládajícím členem bude město Brno s členy VUT v Brně nebo městské společnosti Teplárny Brno, Dopravní podnik města Brna a SAKO Brno. Tato městská společnost také dál pokračuje na projektu elektrolyzéru a vodíkového hospodářství, které tvoří součást modernizace jednoho z jejich velkých provozů a navazuje na vybudování kotle na štěpku.
Některá média v minulých měsících informovala o zájmu vedení Brna koupit od francouzské společnosti SUEZ její podíl v Brněnských vodárnách a kanalizacích. Už se tento obchod podařilo dojednat? Jaké výhody ovládnutí vodáren městu přinese?
Jednání se společností SUEZ International stále probíhají. Pro město Brno a tedy pro jeho obyvatele by byl odkup akcí výhodný. Díky téměř stoprocentnímu vlastnictví Brněnských vodáren a kanalizací bychom zajistili větší efektivitu správy, provoz i rozvoj vodohospodářské infrastruktury. Především by to pozitivně ovlivnilo cenu vodného a stočného, zároveň bychom měli snazší rozhodování o tom, jestli se budou vyplácet dividendy, nebo jestli použijeme zisk na investice.
Má tato zvažovaná transakce souvislost s plánovanou rekonstrukcí čistírny odpadních vod v Modřicích? Dosáhl by podnik ovládaný městem snadněji na dotaci z evropských fondů?
V případě plánovaného odkupu podílu v Brněnských vodárnách a kanalizacích jde opravdu především o větší efektivitu a pružnost rozhodování. Dalším důležitým faktorem je to, že voda je strategická surovina a nakládání s ní bychom tak měli mít pod kontrolou. Pokud jde o financování, tak je fakt, že společnost stoprocentně vlastněná veřejným sektorem může u některých dotačních programů ovlivnit výši a míru poskytované dotace.
Jan Hrbáček, Tereza Čapková, David Tramba
