Nejvyšší soud v Brně zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 a Městského soudu v Praze. Podnikatelé Radovan Finferle, Jan Fišer a Jaroslav Senecký byli původně odsouzeni ke tříletým podmíněným trestům s pětiletým odkladem. Městský soud pak sazbu snížil na dva roky s tříletým odkladem. Součástí trestu byl i zákaz působení ve statutárních orgánech firem. Případ úzce souvisí s výstavbou fotovoltaické elektrárny v jihočeském Ševětíně, kterou po dostavbě koupil ČEZ. Půtky mezi stavebníky Ševětína využil ÚOOZ Roberta Šlachty proti bývalému ministrovi vnitra za ODS Ivanu Langerovi ve známé kauze Vidkun.
Pražská policie před pěti lety obvinila tři lidi z podvodu, který se týká společnosti Mapro, kvůli níž si v rámci známé kauzy Vidkun detektivové před více jak čtyřmi roky přišli pro bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera. Firma Mapro stavěla jednu z velkých solárních elektráren v jihočeském Ševětíně, kterou později koupil ČEZ.
Obvodní soud pro Prahu 1 v březnu 2022 odsoudil podnikatele Radovana Finferleho, Jana Fišera a Jaroslava Seneckého ke tříletým podmíněným trestům s pětiletým odkladem. Součástí trestu byl i zákaz působení po dobu pěti let ve statutárních orgánech firem.
Městský soud v Praze pak napadený rozsudek zrušil a znovu rozhodl tak, že obviněným, při nezměněném výroku o vině, uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let s tříletou podmínkou. Dále měli uhradit společnosti Mapro škodu necelých 5 milionů korun se zákonnými úroky.
„Odsouzení se dovolali k Nejvyššímu soudu v Brně. Ten v celém rozsahu zrušil oba rozsudky. Zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu… …Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu, které má Ekonomický deník k dispozici.
Kauza úzce souvisí s někdejší akcí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s krycím jménem Vidkun.
Ševětín ve Vidkunu
Když si detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachty přišli na podzim roku 2015 pro exministra vnitra za ODS Ivana Langera, důvodem k razii mělo být podezření z účasti na podvodu při výstavbě solární elektrárny v jihočeském Ševětíně.
Langer byl na policii ovšem předveden v rámci takzvané kauzy Vidkun, v níž jsou stíháni dva policisté z Olomouce, tamní podnikatel a přítel politika ODS Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil. Případ řeší olomoucký krajský soud.
Před časem se ovšem začaly objevovat informace, že politik ODS mohl být do Vidkunu vsunut uměle. Detektivové do kauzy totiž vpravili případ výstavby solární elektrárny, jehož jedna z větví skončila dnes zrušeným rozsudkem nad Radovanem Finferlem, Janem Fišerem a Jaroslavem Seneckým.
Tyto tři lidi obvinila pražská policie v roce 2020 z podvodu, který se měl týkat pokusu o takzvané nepřátelské převzetí společnosti Mapro, kvůli níž si v rámci známé kauzy Vidkun detektivové před lety přišli i pro Langera.
Ekonomický deník na podivné okolnosti kauzy Vidkun upozornil v únoru 2021. Protože na podzim roku 2015 neměli detektivové ÚOOZ neměli na Langerovo zapojení do kauzy Vidkun jasné důkazy, pomohli si jinak. Do operace, která se týkala výhradně Olomouce, zahrnuli podezření na obří podvod při výstavbě solární elektrárny v jihočeském Ševětíně, jež byla později prodána polostátnímu energetickému gigantu ČEZ.
Jak vyrobit podezřelého?
Razii v akci Vidkun pod taktovkou olomouckého Vrchního státního zastupitelství provázely obří úniky informací do médií. Jejich velmi pravděpodobným cílem bylo legitimizovat nebývale obrovský zásah po celé republice, na kterém se podílely téměř dvě stovky policistů. Ale především pokrýt mediální zapojení Ivana Langera do Vidkunu.
Jak tedy ÚOOZ Langera do případu vsunul? Právní služby při výstavbě solární elektrárny v jihočeském Ševětíně poskytovala advokátní kancelář, ve které začal Langer později pracovat, a firma jeho dřívějšího přítele Ivana Kyselého IES Recycling byla jedním z garantů stavby. Elektrárnu stavěla společnost Mapro.
Cíle Šlachtových detektivů „přijít si“ v rámci Vidkunu i pro Langera bylo nakonec dosaženo právě přes výstavbu zmiňovaného solárního parku.
Projekt ševětínské elektrárny započal v době, kdy bylo možné, aby provozovatelé elektráren, dostavěných do konce roku 2010, získali od státu velmi výhodné výkupní ceny. Fotovoltaice se proto začal věnovat i polostátní ČEZ a Ševětín patřil mezi jedny z prvních jím zakoupených solárních parků. Prodávajícím byla společnost Gentley, jejíž původní majitelé nebyli nikdy oficiálně známi.
Krátce před prodejem ČEZu se vlastníkem firmy Gentley stala pražská společnost Energy Home System. Její polovinu drželi tři majitelé Mapra, druhá pak patřila podnikateli v oboru silničních radarů a váh pro kamiony Milanu Bednářovi.
Týdeník Respekt v roce 2015 napsal, že firma Energy Home System chtěla sice původně začít stavět malé fotovoltaiky na střechách rodinných domů, pak se prý ale naskytla příležitost koupit od Gentley připravovaný obří třicetimegawattový projekt solární elektrárny v Ševětíně. Na Energy Home System to ale bylo finančně velké sousto, dohodli se prý proto, že peníze zajistí Milan Bednář. Ten potom také podle jeho kolegy z Mapra Jana Fišera přivedl jako kupce firmu ČEZ.
„Obchod byl dojednán tak, že Energy Home System od původních (a dosud neznámých) vlastníků převezme firmu Gentley, uzavře smlouvy s hlavními dodavateli, jimiž bude vedle Mapra i IES Recycling, a takto si to jako balík koupí ČEZ. To se i stalo,“ napsal Respekt.
V zimě 2010, krátce po podpisu kontraktu s ČEZ, vlastníci polovičky Energy Home System Radovan Finferle, Jan Fišer a Jaroslav Senecký, prodali své podíly v Mapru Milanu Bednářovi. Po více jak čtyřech letech však začali tito tři muži tvrdit, že byli vytěsněni podvodem a podali kvůli tomu trestní oznámení. Že šlo o podvodné převzetí tvrdí Jan Fišer dodnes.
Ale zpět. Právě společnost Mapro, respektive tři bývalí představitelé firmy, byli pro Šlachtovy policisty a olomoucké žalobce klíčoví. A velmi pravděpodobně právě kvůli těmto sporům o firmu vznikl na ÚOOZ třaskavý úřední záznam, který předcházel policejní šťáře u Ivana Langera kvůli Vidkunu v říjnu 2015.
„Ve věci bylo provedeno finanční šetření, kdy byly zadokumentovány podezřelé platby v řádech desítek milionů korun. Toto zjištění koresponduje se zjištěnými poznatky, kdy měly být fakturovány částky v řádech milionů korun advokátním kancelářím Fučík a Pečený a dále pak společnosti Max Real,“ stojí v úředním záznamu, se kterým měl Ekonomický deník možnost se před časem seznámit.
„Následně bude vyslechnut rovněž projektový manažer společnosti ČEZ David Sochr. V případě, že se potvrdí doposud získané informace a poznatky bude celá věc konzultována s dozorujícím státním zástupcem a následně by mohla být provedena dílčí realizace případu. Dále jsou v této věci dokumentovány poznatky, které nasvědčují, že v případě FVE Ševětín bylo rovněž přes společnost IES Recycling vyvedeno 20 procent z celkově vyplacené částky. Uvedené finanční prostředky měly být využity k financování politické strany, konkrétně ODS, kdy celou věc měl zaštiťovat Ivan Langer prostřednictvím osoby Milan Bednář (ze společnosti Mapro – pozn. red.),“ stojí dále v úředním záznamu ÚOOZ.
David Sochr byl mimo jiné významnou finanční oporou hnutí Přísaha bývalého šéfa ÚOOZ Róberta Šlachty. Subjektu půjčil dle tvrzení Šlachty jeden milion korun. A byl to i on, kdo poskytl ÚOOZ, kde pracoval jeho bratr Tomáš, velmi třaskavé svědectví.
Pro lepší pochopení si nyní porovnejme pár časových údajů. Elektrárna byla zprovozněna v listopadu 2010. Langer se stal advokátem až v roce 2012 a partnerem advokátní kanceláře ještě později. Mapro ODS skutečně sponzorovalo, a to v roce 2009 částkou 2 milióny korun. Jenže firmu tehdy ovládali již zmínění Radovan Finferle, Jan Fišer a Jaroslav Senecký. Milan Bednář do ní vstoupil až na jaře 2010.
Spor o vlastnictví firmy
Až na přelomu roků 2020 a 2021 roku, po zahájení stíhání Radovana Finferleho, Jana Fišera a Jaroslava Seneckého se ukázalo, nakolik výše popsané poznatky ÚOOZ velmi úzce souvisely s mocenským bojem o firmu Mapro.
Podvodu se tito tři podnikatelé měli dopustit v srpnu 2014, když měli na základě čestných prohlášení a znaleckých posudků, údajně dokládajících, že byli ze společnosti v roce 2010 vymazáni na základě svých padělaných podpisů, chtít nový zápis do orgánů společnosti. Jenže detektivové pražské kriminálky o pět let později zjistili, a několika znaleckými posudky doložili, že listiny o převodu obchodních podílů v roce 2010 skutečně sami obvinění osobně podepsali.
Když Městský soud v Praze v srpnu 2014 žádostem Finferleho, Fišera a Seneckého o zapsání do Mapra vyhověl, začali podle policie ze společnosti vyvádět peníze. Z firmy pak následně podle obvinění vyvedli přes 4 milióny a 300 tisíc korun. Krátce na to, po zjištění podfuku, byli Finferle, Fišer a Senecký z Mapra opět vymazáni. Ale peníze už podle nového majitele společnosti nevrátili.
Finferle, Fišer a Senecký navíc podali v září 2014 prostřednictvím právníka trestní oznámení kvůli údajnému podvodu při jejich výmazu z Mapra v roce 2010. Z podvodu vinili pět lidí, z toho tři advokáty.
Podle policie byl pokus o znovu ovládnutí Mapra snahou, aby mohli znovu nakládat s jejím majetkem a vyvést z jejich bankovních účtů přes 4, 3 milióny korun. Zároveň se podle detektivů snažili přivodit trestní stíhání Radku Machačkovi z Mapra a třem právníkům. I toto tvrzení Jan Fišer odmítl.
Obvodní soud pro Prahu 1 se ale podle zjištění Ekonomického deníku s argumentací policie, ohledně pokusu převzít Mapro, ztotožnil.
Podle policie se den po provedení nového zápisu do Mapra Finferle, Fišer a Senecký dostavili do sídla Mapra v pražské Vodičkově ulici a převzali za doprovodu bezpečnostní agentury vedení společnosti. A ještě týž den změněný zápis v obchodním rejstříku využili k tomu, aby prostřednictvím Seneckého získali přístup k účtům Mapra.
Policie zjistila, že krátce na to přeposlali téměř veškeré finanční prostředky, které se na účtech nacházely, na konta spřízněných firem. Mapro tuto škodu vymáhá v civilních sporech.
Policie zároveň podle zjištění Ekonomického deníku zkonstatovala, že se při podvodném zápisu do obchodního rejstříku z léta 2014 dopustil vážné chyby vyšší soudní úředník pražského Městského soudu Václav Selner, který řádně neprověřil předložené doklady. Při vyšetřování také vyplynulo najevo, že se Selner zná ze soudu s právníkem Finferleho, Fišera a Seneckého Michalem Steinerem, který pracoval na soudě v dřívější době také jako soudní úředník.
Z policejních dokumentů nevyplývá, zda se úředník Selner stal také objektem vyšetřování či byl za svou vážnou chybu nějak potrestán. Byl ale nejspíš u zázraku, obvinění přišli na soud, a aniž by bylo „ještě neoschlé“ soudní rozhodnutí zveřejněno, už firmu ovládali.
Jeden ze svědků pak na policii předestřel možný důvod, proč k pokusu o násilné převzetí firmy došlo. Finferle, Fišer a Senecký se podle něj mohli pokusit ovládnout Mapro kvůli obřím finančním obtížím, které jim vznikly při byznysu s pohonnými hmotami.
Finanční úřad podle svědka totiž v roce 2013 vydal na jinou firmu obviněných zajišťovací příkaz přesahující 100 miliónů korun a navíc jim obstavil kvůli daňovému nedoplatku i nemovitost.
Finanční problémy zmiňované trojice dokládá i výpis z insolvenčního rejstříku společnosti Czech Energy System, v níž Finferle, Fišer a Senecký působili. Jediným akcionářem byl Jan Fišer. Podle insolvenčního rejstříku se v rámci řízení vůči této společnosti sešlo za víc než 204 miliónů korun přihlášených pohledávek.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Mapro je k dispozici ZDE.
Langer: Lháři z ÚOOZ
Vraťme se ale ke konstrukci ÚOOZ o zapojení Ivana Langera do kauzy Vidkun prostřednictvím údajných podvodů kolem výstavby sluneční elektrárny v Ševětíně. Ivan Langer od počátku svého zadržení tvrdí, že šlo vykonstruovaný případ. Odpovědi na otázky Ekonomického deníku poskytl Langer v roce 2021.
„Takzvanou kauzu Vidkun a fotovoltaické elektrárny Ševětín spojuje jeden základní prvek práce tehdejšího ÚOOZ, a to lež – lži. Na jejichž základě jsou pak uměle konstruovány úřední záznamy, zahájeny vyšetřovací úkony, nasazeny odposlechy, realizováno sledování osob, domovní prohlídky, vazby, zablokování majetku fyzických i právnických osob, trestní stíhání a v rozporu se skutečným stavem věci i obžaloby,“ tvrdí Langer. A podotýká, že „nic z toho by nebylo možné bez úzké součinnosti s oběma Vrchními státními zastupitelstvími ať již v Olomouci či v Praze“.
Langer zareagoval i na otázky Ekonomického deníku, zda zná čerstvě obviněnou trojici podnikatelů z Mapra. „Vámi zmiňované osoby neznám, nikdy jsem je neviděl, ale z kontextu mé svědecké výpovědi ve věci Ševětín jsem pochopil, že jsou to právě tyto osoby, které stály za vytvořením této kauzy,“ rozčílil se Langer.
Spojení kauzy Vidkun a výstavby ševětínské elektrárny je podle něj klasický „fishing“ v podání bývalého ÚOOZ, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Okresního soudu v Ostravě, který povoloval domovní prohlídky. „Něco si vymyslíme, rozhodíme sítě, čekáme, co se nám v nich chytí a pak to nějak zprocesníme. A tak se v soudních příkazech k domovním prohlídkám z důvodu údajné existence ´organizovaného klientelistickeho uskupení v Olomouci´ objevil i nezákonný ´přílepek´ snad o všech solárních elektrárnách v České republice. Skutečnost je přitom velmi prozaická – naše advokátní kancelář v tzv. kauze Ševětín poskytovala právní služby jednomu z realizátorů projektu. Za umělým propojením stojí lži osob, které jsou teď trestně stíhané za podvod a krádež, patologická ambice některých policistů ÚOOZ i státních zástupců konečně ulovit velkou fotovoltaickou rybu a absence kontroly o odpovědnosti z toho jak nakládají s mocí, kterou mají,“ pokračuje Langer.
Kauzu Vidkun vnímá podle svých slov stále stejně dnes jako dříve. „Charakterizuje ji stejný ´modus operandi´ jako v případě státního převratu v létě 2013 – poslanecké trafiky, jako v případě pokusu o odstranění policejního prezidenta v roce 2015! Stejní lidé, stejné instituce, stejné metody – ÚOOZ a VSZ Olomouc. Koneckonců to potvrdily i závěry parlamentní vyšetřovací komise k tzv. reorganizaci policie v roce 2017,“ konstatoval pro Ekonomický deník Langer.
A připomněl, že na prvopočátku této kauzy byly spory policistů na Krajském ředitelství policie Olomouckého kraje. „Část těch, kteří neuspěli, přešli do ÚOOZ s cílem se pomstít svým bývalým kolegům, s touhou je odstranit a nahradit. Díky vymyšleným příběhům, lživým úředním záznamům a svévoli a nezákonnému postupu státních zástupců VSZ v Olomouci dosáhli svého. Zbavili se svých kolegů – nepřátel a k tomu navíc ještě i odstranili ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, coby jediného bezpečnostního sboru, který ještě neměli pod kontrolou,“ uzavřel reakci pro Ekonomický deník Langer.
Někdejší šéf ÚOOZ Róbert Šlachta s Ekonomickým deníkem nekomunikuje.
Jan Hrbáček
