Státní podnik Ředitelství silnic a dálnic má problémy s vypisováním výběrových řízení na údržbu silnic. Vyplynulo to z průběhu několika tendrů a analýzy auditu KPMG, týkajícího se zrušených zakázek na letní údržbu ve Středočeském kraji. Ukázkovým příkladem může být zrušení obří zakázky ve Zlínském kraji, o které Ekonomický deník informoval ZDE. Ekonomický deník získal text, který poukazuje problém se změnami zadávacích podmínek, změnou času jejich odevzdávání nebo na nereálné údaje, na nichž jsou parametry tendrů vytvářeny.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na konci ledna zrušilo výběrové řízení – velkou zakázku na zimní a běžnou údržbu na správě Zlín. Učinilo tak poté, co Ekonomický deník poukázal v několika textech na problémy, které soutěže provázely. Zejména na podezřelé snížení požadavků na dodavatele v počtu i stáří techniky, absentující prohlášení o počtu zaměstnanců a snížení požadavků na kvalifikaci vedoucích pracovníků.
Termín odevzdání nabídek v tomto výběrovém řízení byl také několikrát posunut kvůli tomu, že zadavatel – ŘSD – vyhověl námitkám různých potenciálních dodavatelů.
Jak Ekonomický deník dále zjistil, na základě těchto námitek bylo nakonec upraveno zadání. Nakonec bylo ale celé výběrové řízení zrušeno a to z důvodů rozlišných představ. Podle neoficiálních informací z řízení prý nastala změna situace či konceptu.
Má se takto chovat státní podnik, který vypisuje miliardové tendry, když na příkladu zrušené obří zakázky ve Zlínském kraji nemá zjevně jasnou představu o tom, co vlastně od dodavatelů chce?
ŘSD přitom už na podzim vypovědělo smlouvy společnostem Silverton a Značky Morava kvůli podvodům při vykazování prací ve Středočeském kraji a věcí se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Snižování kvalifikačních požadavků na dodavatele ve výběrových řízeních, výše popsané změny zadání, tak po těchto negativních zkušenostech působí rozpaky. Experti na veřejné zakázky by naopak očekávali zpřísnění podmínek pro uchazeče.
Námitky proti nezákonným podmínkám i hodnocení
Ekonomický deník získal díky soustavnému sledování zakázek přímý informační zdroj na Ředitelství silnic a dálnic. Ten upozornil na to, že na problémy s úpravami zadání a hodnocením poukázal velmi detailně jeden ze soutěžitelů ve Zlínském kraji. Odmítá sice sdělit jaký, ale Ekonomickému deníku poskytl začerněný apel.
První námitku firma podala v prosinci proti zadávacím podmínkám, protože bylo přesvědčená, že „nastavený kalkulační model a tedy tím i způsob hodnocení nabídek byl vymezen nesprávně, nezákonně a neodpovídal předmětu plnění veřejné zakázky“.
O těchto námitkách ŘSD rozhodlo tím způsobem, že jim částečně vyhovělo, zbytek odmítlo. Jako opatření k nápravě pak ŘSD upravilo přílohu zadávací dokumentace: výkony běžné údržby, výkony zimní údržby z návrhu smlouvy o poskytování služeb.
Soutěžící společnost i po zásahu ŘSD dospěla k závěru, že i po úpravě cenový model ve Zlínském kraji „neodpovídá předmětu veřejné zakázky, a že i změněné zadávací podmínky jsou i nadále jsou v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek“. Firma zdůraznila, že námitky podala i kvůli zásadě o přiměřenosti a transparentnosti.
Firma proto podala těsně před zrušením tendru ze strany ŘSD další námitky – tentokrát pro nezákonné nastavení hodnocení.
ŘSD stanovilo, že hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejnižší nabídkové ceny. V souladu s dokumentací byli všichni dodavatelé povinni nacenit všechny položky soupisu služeb jejich celkovými cenami bez DPH pro jednotlivé roky plnění. Jejich součtem se pak měla určit celková nabídková cena bez DPH, která měla být hodnocena dle ekonomické výhodnosti. V soupisu služeb ŘSD u každé položky uvedlo předpokládaný počet jednotek za 12 měsíců (rok 1) a předpokládaný počet jednotek za 12 měsíců (rok 2-9).
„Takto nastavené kritérium hodnocení spočívající v nacenění cenového modelu (tj. nabídková cena skládající se z předpokládaného počtu jednotek a jednotkových cen) je nezákonné,“ uvedl účastník soutěže. A odvolal se na rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že „právní úprava hodnocení stojí na principu, že zvolená hodnotící kritéria musí mít k poskytovanému plnění hmatatelnou a konkrétní vazbu.“
Cenový model musí být dle argumentace stěžovatele zvolen takovým způsobem, aby co nejvíce odpovídal předmětu veřejné zakázky. Jen nastavením správného cenového modelu, že bude vybrána taková nabídka, která nabídne nejnižší cenu za plnění, které bude na základě smlouvy skutečně realizováno.
„Cenový model v daném případě byl stanoven v rozporu se zásadou transparentnosti a tudíž nesprávně, jelikož stanovené předpokládané počty jednotek u mnoha položek neodpovídají skutečným potřebám zadavatele,“ uvádí se v námitce. Podle firmy je evidentní, že stanovené položky nemohly být v takovém množství odebrány a jsou stanoveny v nepřiměřené výši.
„U těchto položek uvádí, že je předpokládá poptávat ve větším množství, nicméně v praxi je nepožaduje vůbec či pouze v zanedbatelném rozsahu, což je dáno objektivními vlastnostmi těchto položek,“ tvrdí dále firma.
Firma dále namítla, že oproti svým předchozím požadavkům na reálné plnění se ŘSD od předchozího plnění zcela zásadně odchýlilo, „a to o desítky, stovky i tisíce procent“.
„Takové nelogické odchýlení od dosavadní praxe není nijak odůvodněno, když předmět plnění je fakticky totožný. Zároveň absurdita počtů uvedených u vybraných jednotek vzhledem k jejich druhu zcela jednoznačně ukazuje na netransparentnost postupu a jeho zneužitelnost, pokud někteří dodavatelé záměrně ocení určité jednotky nesrovnatelně nízkou nebo naopak vysokou cenou,“ akcentovala společnost, která se zjevně účastní řady tendrů na ŘSD.
Neodpovídající výpočty, žádný tunel, méně mostů i podjezdů
Ředitelství silnic a dálnic na základě prvních námitek uvedlo, že cenový model vychází z údajů o skutečném množství týchž služeb čerpaných v minulých letech, nikoliv však jen ze Zlínského kraje, ale ze všech krajů České republiky.
Jenže každý kraj je velice specifický, má odlišnou strukturu silnic, odlišné vytížení, odlišnou geografii a ŘSD, které by vycházelo z celorepublikových informací by nereflektuje své potřeby v daném kraji.
V přehledu ŘSD o silniční a dálniční síti v jednotlivých krajích stojí, že například v sousedním Moravskoslezském kraji je na dálnici 250 mostů a na silnicích I. třídy 501 mostů, zatím ve Zlínském kraji je na dálnici 62 mostů a na silnicích I. třídy 193 mostů. Dále z něj plyne, že například ve Středočeském kraji je na dálnici 287 podjezdů a ve Zlínském kraji 40 podjezdů.
Jestliže by tedy ŘSD vycházelo z celorepublikových dat, tak by předpokládané počty položek mostů a podjezdů ve Zlínském kraji byly v rámci cenového modelu velice nadhodnoceny, přestože reálně ŘSD nikdy takové počty ve Zlínském kraji nebude poptávat.
„Dle logiky zadavatele tedy bude poptávat i položky vztahující se k tunelům, jelikož vychází z informací ze všech krajů, přestože ve Zlínském kraji žádný tunel není?“ klade si firma řečnickou otázku.
Rozdíly v počasí i v cenách. V celé zakázce o více než čtvrt miliardy
Firma také poukázala na to, v jaké geografické poloze se předmětné silnice a dálnice nachází. Každý kraj je specifický svým podnebím a geografií a je logické, že zimní údržba bude zcela odlišná v Jihomoravském kraji a jiná bude v Královéhradeckém kraji.
ŘSD přitom mohlo pro každý kraj mohl využít data, která má k dispozici a která odpovídají předmětu veřejné zakázky. Proč k tomuto postupu ŘSD přistoupilo nikde vyargumentováno nebylo.
Zajímavá je pak za takto vytvářených podmínek možná magie s vykazováním maximálních jednotkových cen. Součet za všechny položky (tj. součet částek za všechny položky, u nichž byla vypočtena maximální cena za předpokládaném množství) činí dle výpočtů 211 243 841 korun za rok. Když se provede obdobný výpočet ve vztahu k reálnému čerpání vyjde cifra 175 709 156 korun za rok.
„Z uvedeného je zcela názorně vidět, že se jedná o zásadní rozdíl ve výši téměř 40 milionů korun za rok. Je pak nutné zdůraznit, že se jedná o hodnoty za rok, přičemž smlouva má být uzavřena na 8 let. V průběhu celého plnění se tak jedná o částku 288 milionů korun… …Dodavatelé tak u těchto položek mohou postupovat spekulativně a nacenit je úmyslně tak, aby jejich nabídková cena mohla být vybrána jako nejlevnější, jelikož je zřejmé, že tyto nestěžejní položky budou odebírány v nižším množství (jestliže budou odebírány vůbec),“ upozornila společnost.
Důvody hodné zvláštního zřetele?
ŘSD tvrdí, že zadávací řízení zrušilo, protože se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. V průběhu zadávacího řízení dle ŘSD došlo ke změně koncepce zimní údržby, ke zkrácení smluv na období výrazně kratší (předpoklad 5 – 6 let) oproti soutěžené době 9 let s tím, že tato nová koncepce bude uplatněna u zimní údržby ve všech krajích. „Uvedená změna koncepce tak zásadním způsobem mění rozsah požadované zimní údržby oproti stávající zadávací dokumentaci,“ oznámilo ředitelství.
Podle něj došlo i k zásadní změně zamýšleného rozsahu běžné údržby.
Ředitelství silnic a dálnic dále tvrdí, že se jeho potřeby se změnily do takové míry, že muselo provést významné změny v zadávací dokumentaci (ať už co do vymezení předmětu zakázky, tak do vymezení kvalifikačních a smluvních podmínek) a způsob, jakým je zakázka momentálně v zadávací dokumentaci nastavena, v zásadních ohledech těmto potřebám nevyhovuje.
Podle názoru ŘSD nelze po zadavateli „spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval a nezbývá mu, než zadávací řízení zakázky zrušit a po potřebných úpravách zadávací dokumentace zahájit nové zadávací řízení na značně zredukovaný předmět plnění, které bude odpovídat jeho aktuálním potřebám“.
Jan Hrbáček
