České dráhy plánují do konce letošního roku nasadit do pravidelného provozu v Moravskoslezském kraji čtyři elektrické jednotky RegioPanter, na které budou umístěny trakční baterie. Ty umožní jízdu i na neelektrifikovaných tratích. České dráhy jsou tak první dopravce, který na tuzemské tratě akutrolejová vozidla pošle. Jak Ekonomickému deníku sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, do roku 2035 by infrastruktura měla umožňovat provoz akutrolejových vozidel na většině tratí v České republice.

Ministerstvo dopravy podle Jemelky schválilo v minulém roce koncepci elektrizace železniční sítě, která pro širší uplatnění akutrolejových vozidel vytváří podmínky, a to jednak rozšířením elektrizované sítě a také vytvářením nabíjecích bodů. „Rozhodnutí o použití akutrolejových, případně vodíkových, vozidel je však na dopravcích nebo objednatelích veřejné dopravy,“ podotkl mluvčí resortu dopravy.

Zájem o rozvoj užívání vozidel na alternativní paliva podle Jemelky určitě je, mělo by to ale podle něj dávat ekonomický smysl. Bateriová vozidla se podle něj jeví jako velmi praktická z důvodu úspory nákladů na plnou elektrizaci, projekty samotné elektrizace zase nabízí úspory z hlediska nulových či minimálních úprav železničního svršku a spodku.

Praktické možnosti aplikace nízkoemisních vozidel do železničního provozu má ukázat studie, kterou začalo zpracovávat Centrum dopravního výzkumu, jak už Ekonomický deník informoval. Do té doby je podle Jemelky předčasné hovořit o dalších krocích. V České republice už se přesto první pokusy rozjíždějí. České dráhy nasadí v Moravskoslezském kraji první bateriové jednotky RegioPanter a dalších 15 bimodálních bateriovo-elektrických jednotek poptávají. Podle tiskového mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského aktuálně probíhá výběrové řízení.

Mohlo by vás zajímat

„Vedle snížení emisí skleníkových plynů umožní tyto vlaky zlepšit nabídku cestování v Moravskoslezském kraji a zavedení přímých vlaků mezi krajským městem a místy, která leží na vedlejších tratích bez elektrizace. Cestujícím tak odpadnou přestupy, respektive dojde ke snížení emisí skleníkových plynů díky tomu, že se omezí provoz přímých motorových vlaků na elektrizovaném úseku a ve finále díky baterii i na úseku, který není elektrizován,“ sdělil Ekonomickému deníku Šťáhlavský.

Nasazení dalších vlaků s trakčními bateriemi bude podle Šťáhlavského záviset na poptávce objednavatelů veřejné dopravy, tedy v regionální dopravě u krajů a v dálkové dopravě u ministerstva dopravy. Zájem o podobná řešení dopravy s využitím elektrických vlaků s trakční baterií podle mluvčího zaznamenávají České dráhy i v dalších regionech, nejen v Moravskoslezském kraji.

Vodík s otazníkem

Kromě vlaků s trakční baterií se řeší i nasazení vodíku. A opět jde podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky o Moravskoslezský kraj. „Debata na toto téma však není ještě uzavřena,“ zmínil. Podle Petra Štáhlavského z Českých drah bude nasazení vodíkových vlaků záviset na požadavcích a poptávce ze strany objednatelů. „Tato technologie je ve srovnání s elektrizací tratí nebo využitím elektrických vlaků s bateriemi zatím méně využívaná,“ dodal.

Další variantou, od které si České dráhy slibují snížení emisí je testování nískoemisních paliv u dieselových vlaků. Motory pro využívání paliv HVO jsou podle Šťáhlavského vybaveny například motorové jednotky RegioFox. Využití paliv chce státní dopravce otestovat spolu se společností ORLEN Unipetrol. Cílem společného výzkumného projektu, který je rozvržen do let 2024 až 2025, je ověřit použitelnost bionafty v osobních motorových jednotkách a její následné nasazení v běžném provozu.

Na projektu se podílí také ČVUT Centrum vozidel udržitelné mobility, Výzkumný ústav železniční, společnost PESA a ORLEN Unipetrol výzkumně-vzdělávací centrum.

„Tato aktivita zapadá do dlouhodobé strategie Českých drah v oblasti snižování emisí a využívání obnovitelných zdrojů a je v souladu se směrnicí Evropské unie RED III, kterou se zvýšil cíl úspory skleníkových plynů z 6 % až na 14,5 % v roce 2030 oproti roku 2019. Je také v souladu s národním plánem čisté mobility Ministerstva dopravy České republiky,“ uvedl k tomu již dříve člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Projekt je rozložen do dvou let a skládá se ze tří fází. Během první fáze má dojít k identifikaci vhodných palivových směsí, jejich atestaci, řešit se má i legislativní rovina. V druhé fázi budou směsi testovány v motorových jednotkách Pesa řady 847 ve Zkušebním centru VUZ Velim. Při závěrečné, třetí části projektu se testování palivových směsí uskuteční v podmínkách reálného provozu na tratích vybraných krajů.

Tereza Čapková