Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu prověřil celkem 49 bývalých funkcionářů Komunistické strany Československa, kteří by mohli být odpovědní za smrt a zranění na československých hranicích před rokem 1989. Stíhá ale pouze jednoho, ostatní buďto zemřeli další dva podezřelí pak pro svůj duševní stav nejsou schopni chápat smysl trestního řízení.
Platforma evropské paměti a svědomí podala na konci září roku 2017 trestní oznámení proti cca 250 osobám, které nesou spoluodpovědnost za smrt a zranění osob na československých hranicích.
Jaký je výsledek tohoto oznámení ke konci roku 2023?
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) dospěl k právní názoru, že trestní odpovědnost nesou ti, kdo v období od 23. 3. 1976 do 17. 11. 1989 působili v těchto postaveních:
- členové předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ);
- federální ministři vnitra;
- přední funkcionáři Pohraniční stráže.
Celkem bylo podle právního zástupce platformy Lubomíra Müllera doposud prověřeno 49 osob, a to s těmito závěry:
Osoby, které nenesou trestní odpovědnost, protože sice byly v období od 23. 3. 1976 a 17. 11. 1989 významnými funkcionáři, ale nespadají do žádné z výše uvedených kategorií: Beňo Mikuláš, Blechta Vladimír, Feješ Ján, Hajn Jaroslav, Haman Josef, Havlín Josef, Herman Vladimír, Hoření Zdeněk, Hruškovič Miloslav, Máček Jaroslav, Molek Jaroslav, Poledník Jindřich a Průša Miroslav.
Osoby, které nenesou trestní odpovědnost, protože se staly členy předsednictva ÚV KSČ až po 17. listopadu 1989: Benda Břetislav, Čížek Josef, Huščava Miroslav, Kožešníková Hana, Mladý Antonín, Mohorita Vasil, Petrincová Valéria, Šaling Ondrej, Válek Miroslav a Zajíc Miroslav.
Osoby, které by mohly nést trestní odpovědnost, ale zemřely dříve, než bylo proti nim trestní stíhání zahájeno: Adamec Ladislav, Biľak Vasil, Colotka Peter, Erban Eugen, Hoffmann Karel, Hůla Václav, Husák Gustáv, Indra Alois, Janák Ignác, Indra Alois, Kapek Antonín, Kempný Josef, Knotek Ivan, Korčák Josef, Lenárt Jozef, Obzina Jaromír, Pitra František, Svoboda Ludvík a Štěpán Miroslav.
Osoby, které by mohly nést trestní odpovědnost, ale zemřely po zahájení trestního stíhání: Milouš Jakeš, Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar.
Osoby, které by mohly nést trestní odpovědnost, ale nenesou ji, protože pro svůj duševní stav nejsou schopny chápat smysl trestního řízení: Jan Fojtík a František Kincl.
Osoba, která by mohla nést trestní odpovědnost, ale nenese ji, protože nebylo prokázáno, že by o problémech na hranicích věděla: Urbánek Karel (za člena předsednictva ÚV KSČ zvolen 11. 11. 1988)
Osoba, proti které je trestní řízení v současnosti vedeno: bývalý náčelník pohraničníků Jan Muzikář.
Trestní oznámení bylo podáno před 75 měsíci. Za tu dobu bylo z cca 250 podezřelých prověřeno 49 osob, tedy přibližně jedna pětina, vypočetl právník Lubomír Müller.
„Celkem bylo zahájeno šest trestních stíhání. Tři obvinění v jeho průběhu zemřeli, ve dvou případech bylo trestní řízení zastaveno kvůli závažné duševní poruše. O tom, co se má stát s šestým obviněným, plukovníkem Ing. Janem Muzikářem (nar. 1934), který se těší dobrému duševnímu zdraví, by měl začátkem roku 2024 rozhodnout Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu,“ podotkl Lubomír Müller.
Pokud by prověřování zbývajících cca 200 osob pokračovalo tímto tempem, je to podle Lubomíra Müllera práce na dalších 300 měsíců. „Cca tedy na 25 let, tedy až do konce roku 2048. Když není špatný skutek potrestán rychle, lidem to dodá odvahu páchat zlo,“ dodal právník.
(hrb)
