Česká republika bude pro zajištění dopravní infrastruktury do roku 2050 potřebovat přibližně 5,9 bilionu korun, platí to s odkazem na ceny v letošním roce. Počítá s tím materiál „Dopravní sektorové strategie 3. fáze – Střednědobý plán údržby, rozvoje a financování dopravní infrastruktury pro období 2024 – 2033 s výhledem do roku 2050“ ministerstva dopravy, který ve středu vzala na vědomí vláda.
Mezi lety 2024 a 2033 bude stát potřebovat na dopravní infrastrukturu 2,6 bilionu korun, podle resortu dopravy to znamená, že je třeba ročně zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) finanční prostředky ve výši minimálně 200 miliard korun. Například v příštím roce má přitom SFDI hospodařit s částkou 150,5 miliardy korun.
Materiál podle resortu dopravy navazuje na Dopravní politiku České republiky pro období 2021 až 2027 s výhledem do roku 2050 a představuje základní koncepční materiál ministerstva, který formuje priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy i dopravní infrastruktury a současně dává konkrétní podobu plánu vlády pro restart Česka. Strategie zahrnuje jak silniční, tak i železniční a vodní dopravu.
„Součástí strategie je nyní i Desetiletý plán dostavby dopravní infrastruktury, ve kterém je definováno 161 funkčních celků v oblasti silnic, železnic a vodní dopravy. Do 10 let musíme zajistit dostavbu základní dálniční sítě, budovat VRT a řadu dalších staveb,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). České republice podle něj dosud chyběly detailněji zpracované nejen konkrétní plány, ale i jasný výhled, kolik bude výstavba v příštích deseti letech stát. V současné době je sledováno v různých stádiích přípravy podle ministerstva zhruba 900 projektů staveb dopravní infrastruktury.
Dokument kritizovali zástupci firem i Hospodářská komora
Výhrady vůči podobě materiálu Dopravní sektorové strategie 3. fáze už dříve měly například Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Hospodářská komora České republiky. Podle svazu měla být například dopracována analýza potřebnosti a priority dopravních staveb. „Nevhodnou prioritizací staveb při omezených finančních prostředcích SFDI by nedošlo k včasnému odstranění zásadních úzkých hrdel zejména na železniční infrastruktuře, což by mohlo mařit investice podnikatelů v plně komerční železniční dopravě,“ uváděl v připomínkách Svaz průmyslu a dopravy.
Svaz také ministerstvu vytkl nedostatečný čas, který měl na prostudování rozsáhlého materiálu. Předseda dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter už v minulosti sdělil, že materiál neobsahuje východiska, cíle ani řádná kritéria výběru.
„Jakákoliv strategie má mít východiska, cíle a kritéria, podle kterých se budeme řídit. Podobně jako rodinný rozpočet. I tam si určíme, co je nejdůležitější, co určitě uděláme a naopak, co je zbytné, co počká. A tohle materiál vůbec neobsahuje. Není jasné, z čeho ministerstvo dopravy vychází, ani tam nejsou žádné priority,” upřesnil Sechter.
Ministerstvo dopravy podle mluvčího Františka Jemelky před finálním odesláním materiálu na vládu a ministerstvo životního prostředí se zástupci dopravních a železničních firem a Hospodářské komory vedlo diskuze.
„Na základě přání Žesnadu, Česmadu, Svodu, Svazu průmyslu a dopravy, Svazu dopravy a Hospodářské komory byly texty upravovány. Dohodli jsme, že budou sestavovány akční plány na tříletá období s provazbou na rozpočty SFDI, aby bylo zřejmé, jaké stavby půjdou do realizace a při těchto akčních plánech budou mít dopravci a svazy možnost vyjádřit své názory na toto téma,“ informoval František Jemelka.
Ministerstvo dopravy v materiálu pracuje se strukturou dopravní infrastruktury. Jednotlivé projekty řadí do takzvaných klastrů, funkčních celků. Ze souběžných funkčních celků pro silniční, železniční nebo vodní dopravu se pak skládají multimodální celky, které zajišťují spojení dvou nebo více významných míst. Počítá s tím, že maximálních ekonomických přínosů je možné dosáhnout až po kompletním dokončení. Podle toho se také stanovuje priorita projektu.
Existuje tak například „Multimodální klastr uzel Praha”, pod který spadá „Zkapacitnění a modernizace železničního uzlu Praha”, ve kterém jsou zahrnuty například rekonstrukce smíchovského nádraží, modernizace traťového úseku Praha-Libeň – Praha-Malešice nebo třeba dopravní komplex Smíchov. Dalším klastrem je „Multimodální klastr Státní hranice SRN – Ústí nad Labem – Praha / Kolín” nebo například „Multimodální klastr – další přeshraniční spojení a odlehlé regiony – Znojemsko” a řada dalších.
Jak ministerstvo dopravy uvádí k materiálu – cílem je stanovení předpokládaného finančního rozsahu, který je nezbytné zajistit tak, aby se potřeby rozvoje dopravní infrastruktury splnily v požadovaných časových horizontech, včetně respektování splnění evropských závazků dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030, rozšíření hlavní sítě TEN-T do roku 2040 i ostatních projektů jako je globální síť TEN-T a ostatní národní projekty, a to do roku 2050.
Kromě klasického financování stát počítá s půjčkami od Evropské investiční banky, převodem peněz z emisních povolenek a větším zapojením soukromého sektoru prostřednictvím takzvaných PPP projektů.
Tereza Čapková
