Větrné elektrárny nevyvolávají u všech lidí zrovna nadšení, ale odvádějí solidní práci. Podle posledních statistik se už v šesti zemích staly největším zdrojem elektřiny. Nejedná se přitom jen o malé státy typu Dánska, ale i ty velké – jmenovitě Německo, Británii a Španělsko. Naopak příspěvek fotovoltaických elektráren k celkové produkci elektřiny zůstává ve většině evropských států skromný.
Podle dat, jejichž zdrojem je specializovaný web Electricity Maps, lze evropské země rozdělit do pěti klubů. Nejpočetnější je zatím ten jaderný – v sedmi z 24 sledovaných zemí nejvíc přispívají k výrobě elektřiny jaderné elektrárny. Druhý nejpočetnější je ten větrný, v pěti zemích má největší podíl vodní energie. Naopak už jen ve třech státech – v Česku, Polsku a Bulharsku – je dnes největším zdrojem elektřiny spalování uhlí. Co se týká využití větrné energie, tady zatím Česko silně zaostává, ačkoli zájem investorů o jejich stavbu je vysoký.
Statistiky za celý rok ještě logicky nejsou k dispozici, proto v tomto článku použijeme data za říjen letošního roku. Říjen je průměrný měsíc, co se týká podmínek pro větrné a solární elektrárny i co se týká výše spotřeby elektřiny. V přehledu chybí malé státy Evropské unie a také Pobaltí, které většinu elektřiny dováží. Dopočet do 100 procent tvoří neurčené a ostatní zdroje (topné oleje, geotermální energie apod.).
Země s největším podílem elektřiny z větru (říjen 2023, v %)
země | větrné | solární | jádro | uhlí | plyn | biomasa | vodní |
Dánsko | 78,0 | 4,8 | 0 | 5,9 | 4,2 | 6,1 | 0 |
Německo | 38,1 | 9,0 | 0 | 26,2 | 10,2 | 10,3 | 2,6 |
Nizozemsko | 37,5 | 18,7 | 4,2 | 7,5 | 26,1 | 4,2 | 0 |
Velká Británie | 37,2 | 4,6 | 15,5 | 1,8 | 30,1 | 6,7 | 2,2 |
Portugalsko | 35,4 | 6,4 | 0 | 0 | 19,1 | 6,3 | 25,9 |
Španělsko | 29,1 | 13,7 | 19,3 | 0 | 23,8 | 2,2 | 7,5 |
Větrným lídrem je Dánsko, kde se v jednotlivých měsících letošního roku pohyboval podíl větrníků na produkci elektřiny od 44 do 78 procent (říjnová hodnota byla zatím nejvyšší). V dalších zemích podíl větrné energie nepřevyšuje 40 procent. Přesto se jedná o výrazně vyšší podíly než v případě fotovoltaických elektráren. Ty měly v říjnu nejvyšší podíl na výrobě v Řecku (20,7 procenta) a Nizozemsku 18,7 procenta), ve většině zemí nepřevýšil 10 procent.
Země s největším podílem elektřiny z jádra (říjen 2023, v %)
země | jádro | uhlí | plyn | biomasa | větrné | solární | vodní |
Francie | 71,7 | 0 | 3,1 | 1,3 | 10,8 | 4,0 | 7,8 |
Slovensko | 67,1 | 2,5 | 7,3 | 2,4 | 0 | 2,4 | 11,5 |
Maďarsko | 52,6 | 7,4 | 19,7 | 3,5 | 2,2 | 12,3 | 0,6 |
Finsko | 46,0 | 2,8 | 1,6 | 6,4 | 18,4 | 0,6 | 23,4 |
Slovinsko | 41,6 | 19,6 | 1,9 | 0 | 0 | 3,5 | 32,4 |
Belgie | 41,1 | 0 | 13,6 | 4,2 | 23,2 | 7,6 | 0 |
Rumunsko | 23,9 | 14,5 | 21,4 | 0,8 | 14,7 | 2,9 | 21,7 |
Lídrem v jaderné energetice zůstává Francie, která tímto způsobem vyrábí přes 70 procent elektřiny. Druhé v pořadí je Slovensko, kde výroba elektřiny z uranu vzrostla po letošním spuštění třetího bloku elektrárny Mochovce. Jádro posílilo pozici také ve finské energetice díky spuštění 1600megawattového bloku Olkiluoto 3. Specifickým případem je Rumunsko, které má v současnosti nejpestřejší mix výrobních zdrojů ze všech evropských zemí.
Země s největším podílem elektřiny z uhlí (říjen 2023, v %)
země | uhlí | plyn | jádro | biomasa | větrné | solární | vodní |
Polsko | 62,2 | 8,0 | 0 | 1,5 | 18,8 | 6,2 | 1,7 |
Česko | 47,1 | 2,9 | 39,4 | 2,6 | 1,0 | 3,6 | 3,5 |
Bulharsko | 34,6 | 9,2 | 34,4 | 0 | 3,7 | 12,3 | 5,1 |
Uhlí je na rychlém ústupu. Ve Francii a Španělsku už je dnes podíl uhlí na výrobě elektřiny nulový, v Británii a Itálii se k nule rychle blíží. Dokonce i v Polsku, které bylo před patnácti lety z více než 90 procent závislé na výrobě elektřiny z uhlí, podíl klesl na zhruba 62 procent. Tři země s největším podílem uhlí mají jedno společné – chtějí stavět nové jaderné bloky a nahradit s nimi aspoň část těch uhelných.
Země s největším podílem elektřiny z plynu (říjen 2023, v %)
země | plyn | uhlí | jádro | biomasa | větrné | solární | vodní |
Irsko | 48,9 | 9,8 | 0 | 2,7 | 32,8 | 0 | 3,4 |
Itálie | 48,8 | 2,5 | 0 | 2,6 | 8,4 | 10,0 | 16,7 |
Řecko | 38,4 | 9,9 | 0 | 0 | 18,9 | 20,7 | 10,5 |
Zemní plyn se jako palivo nejvíc prosazuje v zemích na okraji Evropské unie, které mají dobrý přístup k dovozu plynu ve zkapalněné podobě i potrubní cestou. Řecko a Itálie mají ideální podmínky pro stavbu solárních elektráren a spolu s Irskem i pro větrné turbíny. Lze si vsadit na to, že podíl obnovitelných zdrojů postupně poroste na úkor těch plynových.
Země s největším podílem vodních elektráren (říjen 2023, v %)
země | vodní | větrné | solární | uhlí | plyn | jádro | biomasa |
Norsko | 88,1 | 10,3 | 0 | 0 | 1,2 | 0 | 0 |
Rakousko | 52,8 | 18,9 | 4,8 | 0 | 11,7 | 0 | 5,2 |
Švýcarsko | 45,8 | 0 | 5,3 | 0 | 0 | 41,5 | 0,8 |
Švédsko | 42,9 | 24,6 | 0,5 | 0 | 0 | 29,4 | 0 |
Chorvatsko | 32,5 | 18,2 | 0,9 | 12,9 | 24,9 | 0 | 5,1 |
Vodní elektrárny jsou tradičním a současně ekologickým zdrojem elektřiny. V posledních letech jejich provoz často ochromují přibývající suchá období, která postihují celý kontinent. Tedy nejen jižní Evropu, ale překvapivě už i Norsko. To se dostalo do potíží kvůli suchu v druhé polovině loňského roku. Výsledkem byl vedle skokového zdražení také dočasný přesun Norska z pozice exportéra na importéra elektřiny.
Spolu s výrobním mixem je velmi rozdílná také uhlíková stopa. Tedy kolik emisí oxidu uhličitého konkrétní země v průměru při výrobě elektřiny vypustí. Mezi evropské premianty patří Francie, Norsko a Švédsko, kde průměrné emise nepřevyšují 50 gramů/kWh. Naopak nejvýraznější uhlíkovou stopu měly v listopadu elektrárny na Kypru (898 g/kWh), v Polsku (834 g/kWh), Estonsku (584 g/kWh) a České republice (549 g/kWh). Žádná sláva není ani německé skóre: 443 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu.
David Tramba