K výročí 17. listopadu to není zrovna nejlepší dárek. Poslanci ve středu ve třetím čtení odsouhlasili novelu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který dává vládě pravomoc rozhodnout o umístění dlouhodobého skladu vyhořelého paliva. Naopak obce i obě komory parlamentu budou mít jen omezené možnosti rozhodnutí ovlivnit.
Poslanci návrh zákona podpořili jasnou většinou 167 hlasů ze 177 přítomných. Schválili také pozměňovací návrh hospodářského výboru, který odňal sněmovně a senátu právo odsouhlasit nebo zamítnout vybranou lokalitu. „Vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložiště; vychází při tom z návrhu výběru umístění hlubinného úložiště. Právní účinky usnesení vlády podle věty první jsou podmíněny souhlasem obou komor Parlamentu,“ zněl původní vládní návrh.
Poslanci však druhou větu přepsali do podoby „Právní účinky usnesení vlády podle věty první nastanou okamžitě po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4.“ To znamená, že po uplynutí lhůty 180 dní bude vládní usnesení platit bez ohledu na názor poslanců a senátorů; ti se s rozhodnutím pouze seznámí.
Stejně tak neprošel žádný z poslaneckých návrhů, který by dal obcím právo veta k umístění úložiště. „Jsme velmi zklamáni přístupem většiny poslanců k zákonu o úložišti, kteří nepodpořili slíbené posílení práv obcí při rozhodování o této stavbě. Starostové obcí se nebojí zodpovědnosti podílet se na takovémto rozhodování. Pokud v této podobě projde zákon i senátem, budou obce na svém území bránit vybudování úložiště povolované tímto způsobem za využití všech dostupných prostředků,“ varoval starosta Horažďovic Michael Forman, který se současně mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti.
Naopak ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela byl proti právu veta pro dotčené obce. „Je zřejmé, že pozměňovací návrhy s právem veta pro obce, tedy takzvaný finský model, nenalezly podporu, a to zejména s ohledem na to, že by mohlo dojít k zablokování naplnění veřejného zájmu vysoké míry důležitosti. Takto hovoří o úložišti radioaktivního odpadu Nejvyšší správní soud. Ten konstatoval, že nikdo nemá právo prosazení veřejného zájmu, například vybudování trvalého úložiště, zabránit jen proto, že jeho případné negativní dopady nechce ve své blízkosti,“ uvedl Síkela při projednávání novely ve sněmovně.
Víc času a víc peněz, toť vše
Poslanci schválili pouze kosmetické změny v zákoně, které například dávají obcím více času na vyjádření k umístění úložiště. Konkrétně to bude 140 dní místo původně navržených 90 dní. Vláda při výběru finální lokality může dotčenými obcím přidělit finanční prostředky nad rámec těch, jež jsou stanoveny atomovým zákonem.
„Jádro je a bude jedním z pilířů české energetiky. Abychom jeho potenciál rozvíjeli a investovali do naší budoucnosti, je třeba zajistit bezpečné a hlubinné úložiště. Díky němu totiž budeme moci prodloužit životnost stávajících bloků, začít s výstavbou nových zdrojů a také využívat malé a střední modulární reaktory. Jen díky tomu zajistíme dostatek energií a budeme odpovědní k budoucí generaci,“ uvedl dále Síkela k zákonu o hlubinném úložišti.
Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) upozornil na důvod, proč zatím jednání s obcemi o úložišti váznou. „Jsem z Kraje Vysočina, a tam máme v tuto chvíli dvě lokality. Měli jsme jich ze začátku víc a my jsme tam s těmi lidmi prožili mnoho let vášnivých diskusí. Bohužel je to hodně ovlivněno skutečně velmi necitlivým a někdy až arogantním vystupováním Správy úložišť radioaktivních odpadů,“ uvedl Kaňkovský během diskuse k novele zákona.
Co se týká posuzovaných lokalit pro umístění hlubinného úložiště, státní organizace SÚRAO v roce 2020 zúžila jejich počet na čtyři: Březový potok v Plzeňském kraji, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji. Finální lokalita by podle schváleného harmonogramu měla být známá do roku 2028.
David Tramba
