ČKD Blansko Small Hydro v příštím roce postaví hydroelektrárnu na ostrově Panay na Filipínách. Je to čtvrtý projekt v této ostrovní zemi. Češi jsou činní i v rozvojové pomoci.
Zakázku za 4,5 milionu EUR před nedávnem podepsal na Filipínách ředitel moravské firmy ČKD Blansko Small Hydro Petr Kligl. Firma by měla v příštím roce dodat na klíč elektrárnu s názvem TIMBABAN Hydro-Electric Power Project na ostrově Panay. „Je to dodávka kompletního elektro-mechanického zařízení – 3 x horizontální Francisovy turbíny o celkovém výkonu 19,5 MW, vč. NN a VN elektrické části, montáže a uvedeni zařízení do provozu. Investorem je Oriental Energy & Power Generation Corporation,“ uvedl Kligl.
Filipíny se kromě přírodních živlů (jsou druhou zemí na světě s největším výskytem přírodních katastrof) potýkají také s nedostatkem elektřiny v rozvodné síti a především s nestabilními dodávkami, proto jsou vodní elektrárny velmi žádané. „Před výstavbou každé vodní elektrárny je nutné obdržet od Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů tzv. Environmental Compliance Certificate, kterým se společnost zavazuje dodržovat povinnosti k ochraně životního prostředí při výstavbě vodní elektrárny,“ upřesnil Kligl podmínky stavby, která by měla začít v druhé polovině příštího roku a uvedena do provozu na konci roku 2017.
Zahraničí je primárním odbytištěm
Vodní elektrárny z Blanska našly uplatnění i v domácích podmínkách, hlavní odbyt je však v zahraničí. V seznamu realizací je možné nalézt například Turecko, Ázerbájdžán, Gruzii a další země. Významným trhem je také Latinská Amerika, kde chce navázat na úspěšné realizace v Peru, Mexiku, Kostarice, Salvadoru nebo Kolumbii. Letos by Kligl chtěl uzavřít další tři projekty za cca 12 milionů euro.
Nejdůležitějším regionem Pro ČKD Small Hydro je jihovýchodní Asie. Od roku 2010 jde o již třetí zakázku na klíč o celkovém objemu cca 22 MW. První dvě stojí na ostrovech Mindanao a Luzon. „Filipíny jsou regionem s velkým potenciálem pro výstavbu malých a středních vodních elektráren (až 5000 MW). Především kvůli velkým vodním kapacitám. Nám vyhovuje zejména jejich geografická poloha a členitost, která je vhodná pro naše typy turbín, zejména Francis a Pelton,“ vysvětlil Kligl.
Česká republika má na Filipínách dobré jméno
ČKD Blansko Small Hydro při vyjednávání kontraktů na Filipínách těží také z dobrého zvuku České republiky. Ten vzešel nejen z aktivní práce českých diplomatů a kvalitní spolupráce se současnými českými firmami – např. Lasvit dodává skleněné lustry do řady luxusních hotelů, či Home Credit,ale také ze zkušeností s československými firmami před rokem 1989. Hlavním zdrojem dobrého jména ČR jsou však programy rozvojové pomoci.
„Po největších přírodních katastrofách Česká republika často poskytuje Filipínám humanitární pomoc. Na konci roku 2011 dosáhla pomoc věnovaná státem 1,7 milionu korun na pomoc po záplavách, v roce 2013 se po tajfunu už zdesetinásobila. Kromě toho sbírky nevládních organizací, výrazně podporované českou veřejností, překonaly veškerá očekávání. Tajfun vyprovokoval rychlé zapojení největších z nich do obnovy země. Člověk v tísni a české pobočky Charity a ADRA ze svých krizových fondů uvolnily okamžitou pomoc, vyhlásily finanční sbírky a spustily systém dárcovských SMS,“ říká zástupce velvyslance na Filipínách Jan Vytopil. Dnes na Filipínách různou formou působí pětice organizací s aktivitami v oblasti školství a zemědělství. „Velvyslanectví ČR v Manile monitoruje rostoucí zájem o oblast životního prostředí, vodohospodářství a částečně i problematiku lidských práv. Je to dobrá vizitka České republiky,“ dodává Vytopil.
Kde Češi pomáhají?
Člověk v tísni opravil na Samaru desítky škol
Nejsilnější přítomnost má na Filipínách organizace Člověk v tísni vedená Petrem Muroněm. Má základnu ve městě Guiuan na ostrově Samar. Člověk v tísni vyslal ihned po supertajfunu na místo koordinační humanitární tým, který doposud působí především v oblasti chudého Východního Samaru, což je druhá nejchudší provincie země.Vedle extrémní chudoby je i nárazníkovou zónou pro výkyvy počasí přicházející z Tichého oceánu. Samar tak byl i prvním místem Filipín, který počátkem listopadu 2013 zasáhl supertajfun Hayian, druhý nejsilnější tajfun světa v moderních dějinách. Ostrov stál v cestě tajfunu jako první, a patřil tak k nejvíc postiženým oblastem. Tajfun pobořil většinu domů a škol, přičemž lidé zde přišli i o téměř veškeré zdroje příjmů. Člověku v tísni se podařilo zajistit nejen provizorní přístřeší rodinám, ale také opravit a vybavit desítky škol. Organizace opravila mimo jiné školy na ostrově Homonhon, prvním místu Filipín, na kterém přistál mořeplavec Fernão de Magalhães při své plavbě kolem světa. Projekt opravy škol i jejich vybavení byl podpořen Ministerstvem zahraničních věcí ČR.
Charita ČR poradila s pěstováním rýže
Charita ČR dokázala už krátce po tajfunu dopravit na ostrov Samar jídlo, vodu a zajistit základní přístřeší pro postižené. Následně se věnovala obnově škol a zejména podpoře zemědělství, včetně nízkonákladového pěstování rýže, alternativních plodin a používání přírodních hnojiv. Od loňského ledna zastupuje tým Charity ČR na ostrově Samar Helena Kotková. „Výsledky Charity na Samaru dokazují, jak může mezilidská solidarita pomoci i v tak navzájem vzdálených zemích, jako jsou Filipíny a Česká republika,“ říká k tomu český velvyslanec v Manile Jaroslav Olša jr.
ADRA stavěla domky na ostrově Panay
ADRA pomohla prostřednictvím mezinárodní a filipínské sítě této adventistické organizace. V provincii Aklan na ostrově Panay postavila nebo opravila celkem 170 domků pro obyvatele, kteří přišli o svá obydlí. Zaměřila na zranitelnější části společnosti, jako jsou rodiny bez otce, rodiny s těhotnými ženami a malými dětmi, seniory či lidmi s postižením. Cílem bylo zajistit důstojné podmínky pro ty nejzranitelnější. Při tisícovkách zničených domů a domácností byly opravy a stavby nových obydlí nutností, které místním komunitám pomohly zahájit nový život. ADRA se podílela i na projektech obnovy rybářství a výsadby mangrovníků v postižených oblastech. Mnozí rybáři totiž během tajfunu přišli o své lodě a zdecimovány byly i mangrovníky, ve kterých ryby žijí. Při návštěvě postižených vesnic zaznívalo od představitelů měst a vesnic i osob, které pomoc obdržely, poděkování České republice za možnost postavit se po této tragédii opět na vlastní nohy.
Velvyslanectví podpořilo školní autobus pro děti žijící na smetišti
Každý rok realizuje Velvyslanectví ČR v Manile takzvané malé lokální projekty, které jsou rovněž financovány v rámci rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR. Smyslem těchto projektů v hodnotě maximálně 500 tisíc korun (obvykle spíše méně), je na základě znalosti zastupitelského úřadu o daném teritoriu přispět místnímu rozvoji podle prioritních sektorů.
Loni tak české velvyslanectví podpořilo dopravu do školy pro děti z nejchudších rodin žijících na obřím smetišti Payatas v blízkosti hlavního města Manily. Školu vybavilo novým školním autobusem jeepney, vyrobeným v místní dílně. Část tohoto projektu byla financována z peněz získaných především ze sbírek v Nizozemsku. Autobus je využíván k šesti jízdám denně, kdy vyzvedává děti ze smetiště a vozí je do školy umístěné v přijatelnějším prostředí. Kromě toho je využíván i pro další aktivity školy. Český příspěvek je vedle školy samotné oceňován i velvyslanectvím Nizozemska.
V horách na Leyte pomohli Češi obnovit zemědělství
Druhý loňský malý projekt podpořený českým velvyslanectvím v Manile spočíval v podpoře vybraného zemědělského společenství v oblasti poškozené tajfunem Yolanda. Šlo o dodání foliovníků a stavbu zavlažování a ochrany rostlin ve spolupráci s izraelskou organizací IsraAID. Pomoc postavila zpět na nohy místní zemědělce a vytvořila regionální centrum pěstování zeleniny. Program zavedl nové plodiny, vyškolil zemědělce v jejich pěstování a vybudoval zavlažovací systémy. Expert realizující organizace proškolil místní zemědělce v přípravě půdy, ochraně plodin, plánování úrody a její využití po sklizni. Český příspěvek je vedle zemědělců a obce samotné oceňován i velvyslanectvím Izraele.
Projekt se nachází na ostrově Leyte v obci Cabingtan, zhruba 30 kilometrů (ale téměř tisíc výškových metrů) od přístavu Ormoc. Rozvojové projekty ČR jsou logicky směrovány do nejchudších oblastí, kde bezpečnostní situace není vždy jednoduchá. Tento projekt tak byl například uskutečněn v izolované horské oblasti, kde byla hlášena i přítomnost maoistických povstalců z Nové lidové armády.
Vědci ochránili nártouny před pytláky
Vlajkovou lodí české rozvojové spolupráce na Filipínách je ochrana životního prostředí. Filipínské souostroví je místem s jednou z nejvyšších biodiverzit flory i fauny na světě, a to jak na souši, tak i pod vodou. Naprostou většinu zde žijících organismů nelze najít nikde jinde na světě. I proto se část projektů věnuje právě ochraně biodiverzity narušené urbanizací a prudkým růstem počtu obyvatel. Významným prvkem těchto projektů je postupné zapojování českých organizací, především vysokých škol a zoologických zahrad, kterým se tak otevírají dveře pro vlastní projekty.
Českou roli oceňuje i filipínský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Ramon Jesus Paje. Ten vyjádřil české straně a českým firmám poděkování za podporu rozvoje obnovitelné energetiky Filipín. Ministr také ocenil české aktivity při ochraně nártounů. Jde o jedny z nejmenších primátů světa a čeští ochranáři museli čelit problémům i ze strany pytláků.
Jedním z projektů svázaných s Českou republikou je občanské sdružení Tarsius. To se zaměřuje na ochranu ohroženého druhu primáta a současně národního symbolu Filipín – už zmíněného nártouna filipínského – v místě jeho přirozeného výskytu na ostrově Bohol. Kvůli ztrátě přirozeného prostředí a nelegálnímu lovu pro trh se zvířaty populace těchto primátů stále klesá. Nártounům neprospívá jejich popularita. Drobná „opička“ s velkýma očima se vejde do dlaně jedné ruky. Česká organizace proto podpořila vybudování centra pro ochranu nártounů v Bilaru na Filipínách ve spolupráci s organizacemi Wings of Serenity a Bohol Habitat Conservation Centre.
Nadace Talarak chce obnovit prales i populaci pelikánů
Mezi důležité projekty se řadí také aktivity Nadace Talarak spolupracující v Česku především se ZOO Liberec a ZOO Plzeň. Projekt spolupráce je součástí České koalice pro ochranu biodiverzity. Tato záchranná stanice u města Kabankalan na filipínském ostrově Negros byla nazvána podle místního vzácného zoborožce Waldenova, na kterého se původně zaměřovala. Záchranná stanice postupně svou působnost rozšířila i na savce. Byla založena jako filipínské neziskové sdružení se záměrem dlouhodobě ochraňovat biologickou rozmanitost Filipín. Členem vedení Talaraku je Čech Pavel Hospodářský, zaměstnanec ZOO Liberec, nadace ovšem spolupracuje i s dalšími českými ZOO, především Plzní, Prahou a Dvorem Králové.
Nedílnou součástí ochranářských aktivit Záchranného centra pro ohrožené živočichy Talarak i Nadace Talarak je osvětová a vzdělávací činnost mezi obyvateli ohrožených pralesů, především na ostrově Negros, kde se záchranné centrum nachází. Pravidelné návštěvy expertů v centru i vzdělávací činnost nese své ovoce – centrum často získá některé vzácné druhy zvířat jako dar, nebo je kolikrát schopno vzácného jedince takříkajíc zachránit přímo z pekáče okolních domorodců. Stanice občas získává i zvířata zabavená na černém trhu. Díky projektu dotovanému z rozvojové pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČR v roce 2014 byla provedena rekonstrukce škod napáchaných na záchranném centru po tajfunu. Rekonstrukce umožnila mimo jiné připravit i jednoduché ubytování, které výrazně navýšilo možnosti centra a umožnilo přijímat experty, vědce, stážisty a dobrovolníky z celého světa.
Manželé Brázdilovi spolupracují se školním komplexem na Guimarasu
Helping hand for Guimaras je organizace, která vznikla z iniciativy českých manželů Brázdilových žijících na ostrově Guimaras. Projekt pomáhá dětem z areálu Good Shepherd’s Fold Academy. Součástí tohoto areálu je mateřská, základní a střední škola, kostel a sirotčinec. Organizace dále rozšiřuje své projekty na oblast místního zemědělství a loni proběhla jednání s českými vysokými školami o možné spolupráci. Organizace spolupracuje dlouhodobě s Matičním gymnáziem v Ostravě, jehož studenti organizují humanitární sbírky pro Guimaras.
Filipínské studenty přijaly univerzity v Brně nebo ve Zlíně
Univerzitní spolupráce je samozřejmě další formou pomoci. Česká republika nejenže poskytuje občasná stipendia, když od školního roku 2014-15 v České republice studují po řadě let první vládní stipendisté, ale jednotlivé vysoké školy se angažují v řadě vlastních projektů.
Již několik let aktivity na Filipínách rozvíjí například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která podepsala čtyři dohody o spolupráci s předními filipínskými univerzitami a pravidelně se účastní unijního vysokoškolského veletrhu EHEF v Manile. Masarykova univerzita v Brně již přijímá filipínské studenty v rámci programu Erasmus Mundus. Mendelova univerzita v Brně podepsala na Filipínách dohodu o výměnných stážích studentů a učitelů i společném výzkumu. Výjimečný je i projekt Univerzity národní obrany v Brně, která v loňském roce zahájila program školení specialistů z filipínského ministerstva obrany. Filipínští studenti se každoročně vracejí i na soukromou University of New York v Praze.
Pro české školy je stále atraktivnější Evropský veletrh vysokoškolského vzdělávání EHEF, který je na konci každého roku pořádán v Manile. EHEF přitahuje tisícovky návštěvníků především z řad studentů a představitelů vysokých škol. Výhodou je, že navazuje na podobný veletrh v Indonésii, české univerzity tak mohou své prezentace a jednání propojit do jedné návštěvy jihovýchodní Asie.
JIří Reichl, ekonomický deník
s využitím informací od Jana Vytopila, zástupce velvyslance v Manile
