Vlastník páteřních plynovodů NET4GAS požadoval skokové zvýšení plateb za mezinárodní přepravu plynu, energetické a průmyslové podniky byly proti. Spor v minulých dnech vyřešil Energetický regulační úřad a jedná se doslova o Šalamounské rozhodnutí. Platby do vstupní bod do Česka porostou méně, což sníží dopad do cen pro české zákazníky, naopak tarif na výstupním bodu z ČR zdraží skoro dvojnásobně.
Samotné rozhodnutí lze nalézt v Energetickém regulačním věstníku číslo 03/2023, který je zveřejněn na webu úřadu. Ekonomický deník má k dispozici také vypořádání připomínek k původnímu návrhu ERÚ. V něm se počítalo se zvýšením poplatku za vstupní bod o 57,5 procenta. Navzdory vysokému procentnímu nárůstu měl být dopad do cen pro české zákazníky zanedbatelný; ERÚ jej odhadlo na zhruba 1,50 koruny za MWh, tedy řádově jedno promile z koncové ceny plynu.
Jenže i takový, zdánlivě zanedbatelný růst, vadil některým velkým spotřebitelům plynu. Jmenovitě Teplárenskému sdružení ČR, Svazu chemického průmyslu ČR a společnosti ČEZ. Ti požadovali nižší růst, nebo dokonce ponechání tarifu na letošní úrovni. Z druhé strany se ozval vlastník plynovodů NET4GAS, který naopak považoval navržené zvýšení tarifů za nedostatečné a přihlásil se o jejich zdvojnásobení oproti letošnímu roku.
Nakonec tedy v připomínkovém řízení částečně uspěly obě strany. Platby do vstupní bod do Česka zdraží méně, což omezí dopad do cen pro české zákazníky, naopak tarif za výstupní bod bude vyšší než v původním návrhu z května. Výsledná tabulka nakonec vypadá takto.
Níže naleznete srovnání z původním návrhem ERÚ (horní tabulka) a letošní úrovní regulovaných cen mezinárodní přepravy plynu (dolní tabulka):
Proč tarify za přepravu tolik rostou? Přes české území protéká po odstavení a odpálení plynovodu Nord Stream méně zemního plynu. Ekonomicky na tom tratí hlavně přepravce plynu NET4GAS, kterému výrazně klesl objem přepravy plynu a související tržby. Přitom ještě loni NET4GAS vykázal rekordní výsledky. Konsolidované tržby v roce 2022 vzrostly o téměř 25 procent na 12,95 miliardy korun a čistý zisk o 64 procent na 6,24 miliardy korun.
„Ano, NET4GAS usiluje o navýšení sazeb za přepravu plynu, podobně jako k tomu došlo u provozovatelů přepravních soustav v Německu již v letošním roce (meziroční navýšení tarifů o 72 procent). Důvody jsou dopady energetické krize spojené s válkou na Ukrajině, pokles tranzitních toků plynu přes ČR, ztráty výnosů a neplnění závazků z uzavřených smluv uzavřených ze strany dominantního ruského státního dodavatele plynu,“ uvedl v květnu mluvčí NET4GAS Vojtěch Meravý.
Jak Ekonomický deník již dříve informoval, ruský plynárenský koncern Gazprom nejprve loni v srpnu přestal posílat plyn do střední Evropy a později se stal neplatičem. Od konce loňského roku totiž neplatí za rezervovanou kapacitu plynovodů na českém území. Přitom ještě v roce 2021 tvořily platby od Gazpromu 76 procent celkových tržeb podniku NET4GAS. Ten dodával přes české území plyn do jižní části Německa, Rakouska, Itálie a na Slovensko.
Sazby za mezinárodní přepravu plynu rostou také v okolních zemích, a to o desítky až stovky procent oproti roku 2021. „Ze srovnání vyplývá, že při navržených cenách pro rok 2024 by byly náklady přepravy plynu přes území České republiky po hlavní přepravní trase Brandov – Lanžhot ve výši 1,25 EUR/MWh, což je nejméně při srovnání ostatních tras v okolních zemích, kde je náklad na přepravu plynu v roce 2023 ve výši 1,43 EUR až 2,25 EUR/MWh,“ upozornil ERÚ při vypořádání připomínek k návrhu cenového rozhodnutí.
David Tramba
