Nejvíce nebezpečné místo pro autobusy? Pražská křižovatka ulic Švehlova a Průběžná s nájezdy na Jižní spojku poblíž železniční stanice Praha – Zahradní Město. Právě tady došlo za posledních deset let k největšímu počtu bouraček, které nezavinili řidiči autobusů, vyplývá z analýzy Portálu nehod. Podle ní jsou nejrizikovější ulice měst a silnice III. třídy a bezkonkurenčně v tomto ohledu vede Praha. Bezpečné jsou naopak dálnice. Analýza upozorňuje na místa, kde je potřeba si dávat největší pozor.
„Podíl autobusů na všech nehodách v České republice je poměrně konstantní. Od roku 2013 do roku 2022 tvořil v průměru 2,53 procent. Pro lepší představu, v loňském roce to bylo v absolutním vyjádření 2 295 nehod,“ upřesnil počty pojistný matematik České kanceláře pojistitelů Petr Jedlička. A jak vyplývá z analýzy Portálu nehod, nejčastěji bourají autobusy ve městech. Tyto kolize mají 61% podíl na všech nehodách autobusů, ke kterým v Česku došlo za posledních deset let. Je však třeba zdůraznit, že v naprosté většině případů se obejdou bez zranění (74 %) nebo jen s lehkým poraněním (24 %).
Druhé nejnebezpečnější místo pro autobusy představují silnice III. třídy, kde došlo ke 14 procentům nehod. Až na dalších místech se objevují silnice druhé a první třídy. Naopak nejbezpečnějším místem pro pohyb autobusů jsou dálnice, tady došlo jen k necelým dvěma procentům nehod.
„Silnice III. třídy jsou pro autobusy nebezpečné, protože jde často o velmi úzké vozovky s někdy nezpevněnou krajnicí, kde mají velmi omezený prostor, jak se vyhnout protijedoucímu vozidlu. Proto je víc než namístě, aby řidiči osobních vozů byli při vyhýbání se obzvláště obezřetní a umožnili jim bezpečný průjezd. V těchto případech často nejde ani tak o dodržování dopravních předpisů, jako spíše o ohleduplnost a vzájemný respekt,“ upozorňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.
Potvrzují to i výsledky zmíněné analýzy, podle které mezi hlavní příčiny nehod autobusů na silnicích III. třídy patří právě střet s protijedoucím vozidlem, které jelo po nesprávné straně vozovky. Případně pak také vjezd vozidla do protisměru a vyhýbání se bez dostatečné boční vůle.
Praha bezkonkurenčně vede
K bezkonkurenčně největšímu počtu nehod autobusů došlo za posledních deset let v Praze, konkrétně to bylo 8011 nehod. Za ní, jako za samostatným krajem, je pak Ústecký kraj, kde ve stejném období došlo „jen“ k 2710 nehodám. V tomto případě jde o součet nehod v celém kraji, tedy nejenom za samotné město Ústí nad Labem.
Důvody, proč Praha v počtu nehod autobusů dominuje, jsou logické. Jak analyzuje Portál nehod, působí jí velká intenzita městské a příměstské autobusové dopravy znásobená ještě neméně intenzivní dálkovou vnitrostátní a mezistátní autobusovou dopravou směřující po nekapacitních komunikacích často do samotného centra města, tedy třeba na nádraží Florenc či stanoviště u pražského Hlavního nádraží. A to vše se odehrává už v tak husté pražské dopravě.
Hlavní příčinou nehod nezaviněných řidičem autobusu je způsob jízdy řidiče vozu, který kolizi způsobil, a to ze 42 %, přiblížil datový analytik Portálu nehod Marek Sibal. Jak už bylo zmíněné, jde například o situace, kdy se řidič nevěnoval plně řízení vozidla, jel po nesprávné straně vozovky a vjel do protisměru, vyhýbal se bez dostatečné boční vůle nebo nedodržel bezpečnou zónu za autobusem.
Druhým nejčastějším důvodem, který stojí za více než čtvrtinou nehod, je nedání přednosti v jízdě autobusu. Jde tedy o nerespektování přednosti na příkazu „Dej přednost v jízdě“, nebo při odbočování vlevo či na dopravní značce „Stůj, dej přednost v jízdě“.
Kde se v Praze bourá
K největšímu počtu nehod nezaviněných řidičem autobusu došlo za posledních deset let na křižovatce ulic Švehlova a Průběžná s nájezdy na Jižní spojku poblíž železniční stanice Praha – Zahradní Město. Stalo se jich zde 63. Příčinou bylo nedání přednosti v jízdě autobusům při odbočování osobních vozů vlevo na nájezd na městský okruh.
Druhým nejrizikovějším místem s 26 nehodami za posledních deset let je Vítězné náměstí v Dejvicích. Takzvaný „Kulaťák“ je jedna z nejrušnějších pražských křižovatek. Kříží se tady tramvajové linky s běžným provozem a vedle linek autobusů MHD sem zajíždí i linky příměstské integrované dopravy a dálkové spoje. Na této velké křižovatce tvoří kruhový objezd několik pruhů a řidiči při přejíždění z jednoho pruhu do druhého nedají někdy přednost autobusům, což je podle analýzy hlavní příčinou nehod.
S intenzitou autobusové dopravy souvisí i třetí rizikové místo. Je nedaleko zmíněného Vítězného náměstí na křižovatce ulice Svatovítská s ulicemi Generála Píky a Wuchterlova. Autobusy zde mají vyhrazen svůj vlastní středový pruh. Nicméně řidiči, kteří se snaží ze Svatovítské odbočit vlevo, jim nedají přednost a díky tomu zde za posledních deset let došlo k devatenácti nehodám autobusů.
Ke specifikům Prahy patří i to, že intenzivní dálková autobusová doprava nekončí v okrajových čtvrtích, ale řada vnitrostátních a mezistátních linek má konečnou na autobusových nádražích v centru města. Není proto náhodou, že čtvrté místo náleží Praze 5 poblíž autobusového nádraží Na Knížecí. K nehodám tady dochází v ulici Stroupežnického na křižovatkách ulic Ostrovského a Klicperova.
Pátým rizikovým místem je křižovatka při vyústění Letenského tunelu na ulici Milady Horákové. Její komplikovaný tvar v kombinaci s tramvajovou dopravou a velkým počtem chodců vyžaduje od řidičů maximální soustředění. Ti často využívají čekání na zelenou ke kontrole svých telefonů nebo se nechají jinak rozptýlit což stálo za sedmnácti nehodami autobusů za posledních deset let.
Varování řidičům
Jak už dříve informoval Ekonomický deník, velmi často nepřizpůsobí rychlost jízdy předpisům, stavu vozovky a dopravní situaci mladí řidiči do 24 let, a proto také častěji než jejich zkušenější kolegové bourají. Vinou kombinace rychlé jízdy a nezkušenosti však mají nehody pak častěji tragické následky a i vyšší škody, v předchozí analýze zdokumentoval rovněž Portál nehod.
Ten může zároveň každý řidič využít při plánování cest, a to právě s ohledem na bezpečnost. Na jeho stránkách si totiž mohou na interaktivní mapě dohledat, které úseky jsou nejrizikovější a kde nejčastěji dochází k dopravním nehodám řidičů automobilů, motocyklů nebo cyklistů.
(mig)
