Brno, Ostrava a České Budějovice. Všechna tato tři krajská města přijala nejpřísnější formu regulace, tedy takzvanou nulovou toleranci kamenných provozoven. Teď se však ukazuje, že „nulová” je ale i jejich znalost toho, zda opatření přineslo vůbec nějaký efekt. „Pokud řekneme, že zakážeme hazard a bude nám všem líp, ale nesledujeme metriky a nedali jsme si žádné měřitřelné cíle, tak je to přístup, který jako ekonomové musíme kritizovat a upozornit na něj,” zdůraznil Ekonomickému deníku ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod.
Všechna města v rámci svých odpovědí v dotazníku ke studii sdělují, že se zamýšlené cíle zákazu hazardu podařilo naplnit. A to i přesto, že při přijímání nulové tolerance nebyly stanoveny žádné metriky nebo podmínky úspěšného zavedení. Záměr snížit dostupnost hazardu na svém území nejsou města schopna nijak objektivně vyhodnotit, jak plyne ze zvěřejněné studie CETA s názvem „Analýza rozhodovacího procesu regulace land-based hazardních her v obcích ČR“. Ta rozebírá rozhodovací procesy přijímání místních regulací, tedy obecně závazných vyhlášek hazardu a nezamýšlené dopady tohoto typu rozhodnutí. Zaměřila se na velká krajská města, která v minulosti přijala nejpřísnější formu regulace, tedy zakázala kamenné provozovny. Jenže ani jedno z nich nemá teď k dispozici data ani přehled o stavu hazardu na svém území. Jak vyplývá ze studie, tak na místní úrovni chybí kvalitní analýza dopadů regulace (ex-ante) a jejich vyhodnocování v čase (ex-post).
„Tato absence dat o situaci mezi hráči na území měst je zarážející zejména v kontextu toho, že města si jsou vědoma napříkla rozkvětu černého trhu nebo rozvojem problémového hraní prostřednictvím jiných herních kanálů. Všichni víme, že s hazardem jsou u problémových hráčů spojeny nežádoucí jevy, ale pokud zavádíme regulaci, která jasně říká, že tyto jevy sníží, musí je být regulátor schopen měřit a cíle vyhodnocovat,“ říká ředitel CETA Rod. To potvrzuje i analytik společnosti Jakub Žofčák, podle kterého například zástupci Brna a Ostravy v dotazníku reportují snížení počtu hazardních hráčů, nemají však k dispozici data, která by tyto závěry mohla podpořit. „Stejně tak nelze na základě jednoduché analýzy dostupných dat usoudit, zda má zákaz hazardu v uvedených městech pozitivní vliv na kriminalitu,“ doplňuje Žofčák.
Analýza a dotazníkové šetření CETA dospívá k závěru, že zákazem kamenných provozoven hazardu nedošlo ve zkoumaných městech k vymýcení hazardu, prokazatelnému snížení počtu patologických hráčů ani ke snížení kriminality. Dochází naopak k substituci těchto aktivit dojížděním do sousedních obcí, nebo přesunem do online prostoru či na černý trh. Významnými trendy je v tomto kontextu zejména vznik nelegálních heren a záchyt takvzaných kvízomatů Celní správou České republiky. Pro skutečně hloubkovou analýzu by bylo třeba použít data shromažďovaná samotnými obcemi, konstatuje studie, ta ale neexistují.
Důvodem, proč městům tyto podstatné informace chybějí je podle Roda jednoduše to, že je města nesbírají. „Už v době, kdy regulace přijímaly, cíle nesledovaly. A na magistrátech chybí osoby, které se pečlivou analýzou situace po zákazu zabývají,” řekl Ekonomickému deníku. „Neříkáme ale, že úředníci nebo politici, kteří jsou teď na radnicích jsou zrovna ti špatní, protože tuhle věc nesledují, neděje se to dlouhodobě. Když si při přijimání regulace nestanovím cíl, tak ho v průběhu regulace nehídám a neměřím, protože jsem si ho nestanovil. Ale to je systémová chyba,” dodává s tím, že i v dalších městech by výsledky byly podobné, pokud by se na ně analýza rovněž zaměřila.
Dnes si každý nosí hernu v kapse
Podle samotných obcí je motivací k redukci hazardu nejčastěji snaha o snížení počtu hráčů. Jenže omezení nabídky nemusí automaticky znamenat snížení počtu hazardních hráčů, zejména kvůli možnosti přemístit se jednoduše do on-line prostředí, anebo zajet do sousední obce, která tyto aktivity nezakázala.
A jak opět ED potvrdil Rod, ani podle samotných adiktologovů hráčů skutečně neubylo, jen se přelili jinam. „Autoři regulace by měli mít na mysli, že striktní zákazy velice pravděpodobně povedou k odlivu hráčů do online prostoru, kde není regulace tak přísná. Paradoxně samotné herny jsou ideálním místem pro včasné intervence, protože jsou přímo v kontaktu s hráči,” řekl Ekonomickému deníku odborný garant Národní linky pro odvykání Ladislav Dékány. Podle adiktologa Ivana Doudy je situace taková, že kontrolovat hráče, ta znamená nějak je registrovat a vyloučit ty, kteří mají dluhy, aby nemohli do kamenných provozoven nefunguje. „Protože si fakticky každý neseme svou hernu v kapse, a to je obrovský problém,” uvedl pro ED. Situace podle adiktologů vyžaduje balanc mezi restriktivním a liberálním přístupem, ovšem založeným na důkazech – tedy datech. Ovšem, ta právě chybí, jak už bylo řečeno.
Při prohibitivní regulaci sice hráč nebude chodit do místní herny nebo kasina, ale problémy spojené s patologickým hraním přetrvají. A paradoxně platí i to, že proti online hazardu mají kamenné pobočky relativní výhodu v „dohledu“ nad hráčem, kontrole alkoholu či drog.
A jak řekl primátor Kladna Milan Volf, prohibice historicky nikdy nebyla řešením. „To, že zakážeme hazardní hry, v žádném případě neznamená, že lidé, natož patologičtí hráči, tento druh zábavy přestanou vyhledávat. Nulová tolerance problém neřeší, ale alibisticky ho odsouvá někam, odkud není cesty zpět,” uvedl. A podobně smýšlí třeba i bývalá místostarostka Ostravy Valentina Vaňková. „Osobně bych byla spíš příznivcem, kdyby se našlo místo, kde by byly ty licence uděleny, byly by tam k dispozici i hrací automaty, ale bylo by to kontrolované místo,” sdělila.
Příznivcem zákazů není ani starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Hazard tu byl, je a bude. Prohibice taky nevymýtila alkohol. Jestli si někdo myslí, že touto vyhláškou hazard zmizí, tak je naivní. Pouze se přesune do ilegality a do online prostředí. Co je vlastně cílem zákazu? Podle mě to, aby se zabránilo v přístupu k hazardu dětem a lidem na sociálních dávkách, případně aby byly eliminovány doprovodné kriminální jevy v problémových lokalitách. To vše lze ale regulovat pravidly. Vadí mi zákaz jakéhokoliv druhu legálního podnikání, pokud jsem přesvědčen o tom, že jde efektivně regulovat,” zdůraznil. Navíc ale také upozornil, že pro města to má také finanční dopady. Příjmy z hazardu jsou totiž důležité pro rozpočet Prahy a klíčové pro rozpočty městských částí, hlavně ve sportu. Stejně jako v případě dalších měst.
„Pragmaticky jsou obce rády za každou korunu kterou mají. A za druhé, pokud já bych byl starostou obce do ktetré by byly tři kilometry z druhé, kde by ale hazardní hry měli a já bych byl ten, kdo by ho chtěl na svém území rušit, tak bych si paradoxně tu svou kasu sám podkopával,” řekl ED Rod s tím, že pro startosty, které jsou ve spádové oblasti jiného kasina, je tak pragmatičtější tam hazard mít. „Protože když ne, tak nejen že přijdou o peníze, ale všechny negativní efekty jim tam zůstanou,” dodal. Ty by se daly podle něho eleminovat tak, že by obec měla po investorovi herny, který žádá o povolení, chtít například zřídit a finacovat ordinaci psychologa či adiktologa.
Nelegální subsituty, ale i povolený online hazard a online kurzové a live sázení leží zcela totiž mimo dosah obecně závazných výhlášek přijímaných na úrovni obecních zastupitelstev. CETA ve svém hodnocení konstatuje, že stav, kdy jedny z největších a nejdůležitějších sídel nemají k dispozici ani data, ani analýzu dopadů tak významných opatření, je alarmující. Regulace totiž dopadá na příležitostné hráče i turistický ruch, patologické hráče to zároveň motivuje využívat potenciálně více škodlivé nelegální substituty legálního hraní. Větším problémem ale je, že rozhodnutí zastupitelstev o formě regulace má širokou škálu dopadů a nezohledňuje zdaleka jen sektor nabídky hazardních her – podobné vzorce rozhodování se totiž vyskytují i v jiných oblastech nebo u jiných témat, o nichž samosprávy rozhodují.
„Nejde ani tak o hazard. Prohibice kamenných provozoven hazardu je lakmusovým papírkem toho, jak se nemá dělat regulace v obcích. Dlouhodobě upozorňujeme na to, že v regulatornímu rozhodování chybí práce s daty, stanovování měřitelných cílů a jejich vyhodnocování. Bohužel na úrovni samospráv je to ještě závažnější problém,“ vysvětluje Rod. „Jistě, řada menších obcí na to nemá kapacity nebo know-how, což není omluva, jen konstatování faktu, ale pro statutární nebo krajská města toto neplatí. Ta by měla jít příkladem,“ myslí si Aleš Rod.
Studie mimo jiné poukazuje i na fakt, že pandemie covid-19 simulovala stav úplné prohibice kamenných provozoven hazardu. Jenže jak potvrdil ED, data ukazují, že naopak patologických hráčů v tomto období mírně přibylo. „To je výrazný argument, který by měl být dále zkoumám pohledem adiktologickým i fiskálním. Prohibice hraní v kamenných pobočkách nemusí mít takový dopad, jaký je těmto místním regulacím přisuzován,” zdůraznil.
Monika Ginterová
