Začíná týden, který bude ve světě ve znamení čísel z amerického trhu práce (payrolls) a doma (pokud nepočítáme návštěvu čínského prezidenta) pod taktovkou čtvrtečního zasedání ČNB.
Podle našich odhadů by americká povelikonoční nadílka čísel měla dopadnout velice slušně. Přírůstek pracovních míst by měl za březen opět přesáhnout 200 tisíc a současně čekáme, že se poprvé od listopadu uplynulého roku dostane do pozitivních vod (nad 50 bodů) index nálady v americkém průmyslu. To by se ve finále mohlo opět líbit americkému dolaru, který většinu uplynulého týdne posiloval.
Březnové zasedání ČNB by podle našeho názoru mohlo skončit beze změny sazeb i nastavení intervenčního režimu. Velká část členů bankovní rady ČNB sice začala s myšlenkou záporných sazeb koketovat, ale dost neochotně a hlavně proto, že se bála dalšího výrazného snižování sazeb do záporných vod v eurozóně a nastartování masivnějšího přílivu “horkých peněz” do korun.Vzhledem k tomu, že Mario Draghi další postup se sazbami do záporu zpochybnil, mohla by být zatím ČNB teoreticky v klidu.
Zvlášť když poslední snížení depozitní sazby ECB zatím rychlejší příliv horkých peněz do korun nevyvolalo – z hlediska přírůstku likvidity v českém finančním systému byl zatím měsíc březen nejslabší. Takové rozhodnutí by mělo být pro korunu pozitivní a spíše ji vrátí do těsné blízkosti intervenční hranice. Není ale vyloučené, že bankovní rada bude o záporných sazbách v tomto týdnu hlasovat. Navíc, i když v březnu záporné sazby nezavede, neznamená to, že se tak nemůže stát později v tomto roce (pravděpodobnost 40 %). S blížícím se koncem intervenčního režimu může příliv spekulativních peněz do korun automaticky sílit.
A pro ČNB může být celkově složité uvažovat o konci intervencí ve chvíli, kdy jsou sazby v Česku výrazně vyšší než v eurozóně…
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
