Články o rostoucím využití uhelných elektráren už dnes nejsou aktuální. Země Evropské unie letos zaznamenají výrazný pokles spotřeby uhlí a zemního plynu v energetice, oproti loňskému roku tento pokles bude zhruba 20procentní. S tímto odvážným tvrzením přišla mezinárodní analytická firma Ember.
Jistým důkazem pro tuto předpověď může být vývoj v prvních dvou týdnech letošního roku, kdy došlo k 29procentnímu snížení výroby elektřiny z fosilních paliv. Ember odhaduje, že tento trend bude pokračovat i v dalších týdnech a měsících. Zmizí totiž anomálie z loňského roku, kdy nebývalé sucho ochromilo vodní elektrárny a potíže s korozí omezily provoz francouzských jaderných bloků. Časté bezvětří navíc pokazilo výsledky větrných elektráren.
Loni často zmiňovaný a komentovaný návrat uhlí na scénu tak trval poměrně krátce – od září 2021 do loňského srpna. Vrchol nastal v březnu, kdy uhelné elektrárny vyrobily meziročně o 35 procent víc elektřiny. Jak analytici Ember uvádějí, loni v září se trend obrátil a objem výroby elektřiny z uhlí v zemích EU začal znovu klesat. Za čtyřměsíční období od září do prosince se jednalo o 6procentní snížení ve srovnání se stejnými měsíci roku 2021.
Ember zmiňuje ve své analýze i další zajímavost. Objem dovozu černého uhlí do zemí EU narostl z 43 milionů tun v roce 2021 na loňských 65 milionu tun. Poté, co v srpnu začalo platit embargo na dovoz uhlí z Ruska, skokově narostly importy ze Jižní Afriky, Austrálie, Indonésie a Kolumbie. Jenže z dodatečně dovezených 22 milionů tun bylo loni spáleno „jen“ 8 milionů. Většina posloužila k navýšení zásob v nejisté době.
Ani jedna země Evropské unie se nenechala vyděsit a neustoupila od plánu na odstavení uhelných bloků z provozu. Je tomu spíš naopak. V Německu se hovoří o odstavení posledních uhelných elektráren již v roce 2030 namísto původně avizovaného roku 2038. Rumunsko posunulo datum konce uhlí v energetice z roku 2032 na rok 2030. Také česká vláda dál počítá s odstavením uhelných bloků do roku 2033.
Ember v souladu s oznámením koncernu EDF očekává, že výroba elektřiny z jádra vzroste o 40 TWh, což vynahradí uzavření posledních jaderných bloků v Německu i belgického reaktoru Tihange 2. Výsledek jaderné energetiky v EU by mohly zlepšit také nově spouštěné bloky ve Finsku (Olkiluoto 3) a na Slovensku (Mochovce 3).
Loni ochromená výroba vodních elektráren by se letos mohla vrátit k normálu, což přidá 40 TWh bezemisní elektřiny. Větrná a solární energie letos zajistí o 86 TWh více díky přibývajícím novým zdrojům. Tady lze dodat, že jen v České republiky by dle odhadu Solární asociace mohlo letos přibýt 700 až 1000 megawattů nového výkonu fotovoltaických elektráren a po letech útlumu se opět začnou budovat velké pozemní instalace.
David Tramba
