Česká republika se s obdivuhodnou rychlostí zbavila závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska. Horší je to v případě ropy, kde se loni naše závislost na agresivním režimu v Moskvě naopak prohloubila. Zatímco v roce 2021 pocházelo z Ruska 50 procent dovezené ropy, loni už to bylo 56 procent.
Celkový dovoz surové ropy do České republiky loni narostl o 8,5 procenta na 7,425 milionu tun, jak lze vyčíst z údajů v systému STAZO na webu Českého statistického úřadu. Průměrná importní cena vzrostla ještě výrazněji, takže ve finančním vyjádření se jedná o 47procentní navýšení na loňských 115 miliard korun. Velkou část z této sumy – 53,7 miliardy korun – inkasovali dodavatelé z Ruské federace.
Místo snížení závislosti na ruské ropě se tak loni odehrál pravý opak. Svůj podíl na tom může mít snížení dodávek kazachstánské ropy. K němu došlo kvůli intrikám ze strany Rusů, kteří omezili objem vývozu přes přístav Novorossijsk. Výsledkem je meziroční propad dodávek ropy z Kazachstánu do českých rafinerií z 1,24 milionu na 652 tisíc tun.
Ázerbájdžán zpět na druhé pozici
Na pozici druhého největšího dodavatele se loni po roční přestávce vrátil Ázerbájdžán s nárůstem z 1,1 milionu na 1,8 milionu tun. Jenže i tady hrozí problémy. Vývoz ázerbájdžánské ropy probíhá prostřednictvím přístavu Ceyhan. Ten se nachází na jihu Turecka v regionu, který postihlo v minulých dnech ničivé zemětřesení. Podle dostupných informací naštěstí nebyl ropovod ani přístav vážněji poškozen.
Dodávky ropy do Česka podle zemí (tisíce tun)
| země původu | 2021 | 2022 |
| Rusko | 3417 | 4162 |
| Ázerbájdžán | 1096 | 1800 |
| Kazachstán | 1239 | 652 |
| Spojené státy | 804 | 469 |
| Saúdská Arábie | 0 | 204 |
| Libye | 158 | 139 |
| Norsko | 81 | 0 |
| Nigérie | 45 | 0 |
Vlastník českých rafinerií, podnik Orlen Unipetrol, komentuje podíly dodavatelských zemí jen v obecnější rovině. „Dodávky ropy máme zajištěny v dostatečném množství a tím pádem je zajištěna i kontinuita výroby pohonných hmot v obou našich rafinériích. V našich rafinériích vyrábíme pohonné hmoty z ropy, která pochází z různých regionů Evropy, Asie, Afriky a Ameriky,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrolu Pavel Kaidl.
Na dovozu ruské ropy zůstává tradičně závislá hlavně větší litvínovská rafinerie. „Naši skupinu čekají neplánované mnohamiliardové investice do odklonu od ruské ropy, a tedy do zajištění energetické nezávislosti České republiky. V příštích třech letech budeme nuceni vynaložit odhadem 5 až 10 miliard korun na rekonfiguraci litvínovské rafinerie, aby mohla zpracovávat neruské druhy ropy,“ doplnil Pavel Kaidl.
Posílení ropovodu z Terstu
Další nutnou, avšak nikoli postačující podmínkou odklonu od ruské ropy bude posílení ropovodu TAL z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu. České straně se podařilo na konci loňského roku přesvědčit zahraniční akcionáře konsorcia TAL, aby souhlasili s investicí do navýšení kapacity transalpinského ropovodu. Česká republika díky tomu od začátku roku 2025 bude moci zcela ukončit odběr ruské ropy.
Problém ještě bude v otázce ceny. Česká republika dnes vydělává na slevě, s níž se na světovém trhu prodává „krvavá“ ruská ropa. Moc se o tom nemluví, ale z aktuálních dat Českého statistického úřadu je rozdíl jasně viditelný. Loni v prosinci tuna ropy z Ruska vycházela na zhruba 9 tisíc korun, zatímco surovina z kaspické oblasti nebo z USA vycházela na 16 až 18 tisíc korun za tunu.
David Tramba
