Po většinu letošního roku platilo, že cenu zemního plynu – a zprostředkovaně také elektřiny – určuje intenzita ruského vyděračství a manipulací s trhem. Od listopadu cena kolísá hlavně podle počasí. Ústup mrazů v posledních dnech přinesl na energetické burzy více optimismu a ceny rychle padají.
Dobře je to vidět na příkladu ceny plynu pro celý kalendářní rok 2023. Na začátku prosince převládaly na trhu obavy, že v chladném počasí nebude zemního plynu dostatek pro pokrytí evropské spotřeby. Cena vylétla až na 149 eur za megawatthodinu. Dnes už je o třetinu níže; dnes dopoledne se plyn na rok 2023 na nizozemské burze TTF obchodoval za 96 eur/MWh. Jedná se o nejpříznivější cenu na burze od konce června.
Šéf strategie pro oblast komodit v Saxo Bank Ole Hansen dává pokles ceny do souvislosti nejen s mírnějším počasím, ale také s vysokým importem zkapalněného plynu (LNG) do evropských přístavů a s nadprůměrnými rezervami v podzemních zásobnících. Skeptici nicméně dodávají, že zemní plyn na evropském trhu je stále skoro sedmkrát dražší než ve Spojených státech.
Plynové elektrárny zpravidla v Evropě plní roli závěrných elektráren. Tedy nejdražšího energetického zdroje, který musí být v provozu pro pokrytí spotřeby. Výsledkem je vysoká cena elektřiny, kterou lze zjednodušeně vypočítat podle vzorce dvakrát cena plynu plus polovina emisní povolenky. Platí to i dnes.
Důkazem může být pohled na aktuální kotace burzy EEX v Lipsku. Dnes dopoledne zde elektřina v základním pásmu na rok 2023 zlevnila na 257,50 eura za MWh. Je to stále hodně, ale ještě 7. prosince cena dosahovala 393,50 eura za MWh. Zlevnění elektřiny o 35 procent za dva týdny – to nezní špatně!
Analytik a investor Michal Šnobr upozorňuje také na kotace elektřiny pro následující roky, které naznačují postupné uklidnění na energetickém trhu. Například elektřina na rok 2025 se na německé EEX obchoduje za zhruba 160 eur za MWh, v případě roku 2026 již základní celoroční pásmo vyjde na přibližně 130 eur za MWh.
Zemní plyn už je pod cenovým stropem
Nabízí se srovnání s cenovými stropy, které stanovují maximální cenu pro koncové odběratele v České republice. Zemní plyn se na burze dostal pod tento limit, stanovený na 2500 korun/MWh (tj. 103 eur) bez DPH. Pomoct zde může také mírné posilování kurzu české koruny.
Horší je to v případě elektrické energie, kde výslednou cenu pro odběratele zvyšuje nákup dražší elektřiny pro zimní měsíce a denní špičku, ale také emisní povolenky. Za každou tunu oxidu uhličitého platí elektrárenské společnosti 85 eur a zájem srazit cenu povolenky v Evropské unii jaksi chybí.
David Tramba
