Aircraft Industries je už prodaný, v případě firem Škoda JS, Expobank a Cerva Group je prodejní proces v běhu. Sberbank přišla po zásahu ČNB o bankovní licenci, Safina a ČKD Blansko Holding se zmítají v ekonomických potížích. Tak vypadá inventura známých českých podniků s ruským vlastníkem tři a půl měsíce po vypuknutí rusko-ukrajinské války.
Mezi nejúspěšnější podniky s ruským vlastníkem patřil Cerva Group, lídr na trhu s pracovními oděvy a pomůckami pro dělníky v průmyslu a stavebnictví. Podle posledních známých výsledků z roku 2020 měl tento podnik tržby 2,7 miliardy korun a čistý zisk 120 milionů korun. Solidní výsledky a pozice na evropském trhu přilákaly zájem investorů, ale po ruském útoku na Ukrajinu se situace poněkud zkomplikovala.
Zakladatelem podniku byl podnikatel Lubor Červa, který v roce 2006 využil příležitosti a firmu prodal ruské společnosti Vostok-Servis podnikatele Vladimira Golovněva. Již loni podle dobře informovaného zdroje o Cerva Group přihlásili zájemci ze Spojených států a západní Evropy. Prodej firmy se však nepodařilo stihnout do února, kdy vypukla válka na východě.
Ruský vlastník byl najednou až příliš toxický. Golovněv je totiž prominentem režimu Vladimira Putina. V letech 2007 až 2011 byl poslancem Státní dumy za Putinovu stranu Jednotné Rusko, od roku 2014 je ombudsmanem Moskevské oblasti se zaměřením na oblast podnikání a ochrany zájmů podnikatelů. Jak Ekonomický deník upozornil v polovině května, Golovněvovy firmy v Rusku využívají otrocké práce v tamních věznicích.
Prodej proto bude mít dvě fáze. Již v březnu se vlastníkem Cerva Group stala kyperská firma Fastpath Solutions, kterou formálně vlastní její ředitel Valentin Tikanov. Cerva Group změnu zveřejnila na svém webu. Současně došlo k výměně členů představenstva a dozorčí rady firmy Cerva Group, místo ruských manažerů nastoupilo české vedení. Podle zdroje Ekonomického deníku má v nejbližších měsících dojít k prodeji české firmy zájemci ze Západu.
Ruský kapitál je takříkajíc na odchodu i z dalších českých podniků. Nejznámější případy si pojďme připomenout v následujícím přehledu.
Zřejmě nejznámější ruskou společností podnikající v Česku byla Sberbank. Její česká dcera po vyhrocení situace na Ukrajině čelila masivnímu stahování peněz ze strany klientů. Výsledkem byl zásah České národní banky, která na konci února zahájila řízení o odnětí licence a na konci dubna ji definitivně odebrala. Vklady do 2,5 milionu korun vyplatil klientům Garanční systém finančního trhu. Vyplacení zbylých peněz bude záviset na výsledku prodeje úvěrového portfolia.
Zatímco Sberbank CZ patřila mezi středně velké banky na českém trhu, Expobank se řadila mezi ty nejmenší. Od roku 2014 ji vlastnil ruský bankéř Igor Kim. Podle oznámení z letošního března Kim banku prodává, koupit ji má lotyšská Signet Bank spolu s nejmenovanými americkými investory. Dokončení transakce je podmíněno souhlasem České národní banky a dodnes k němu nedošlo.
Mezi strategicky nejcitlivější patří ruské vlastnictví společnosti Škoda JS, která je pod kontrolou Gazprombank. Plzeňský podnik se významnou měrou podílí na modernizaci a údržbě českých jaderných elektráren a vyrábí také kontejnery na vyhořelé jaderné palivo. Jak Ekonomický deník uvedl na počátku června, Škoda JS je na prodej. Ten se odehrál den po vydání této zprávy. Více se dozvíte ve zprávě zde.
Neméně citlivé bylo ruské vlastnictví podniku Aircraft Industries z Kunovic u Uherského Hradiště. Výrobce malých dopravních letadel L-410 totiž nepřímo vlastnil ruský oligarcha Iskander Machmudov a většina vyrobených letounů směřovala do Ruska. Na konci dubna podnik přešel do českých rukou. Kunovický závod tehdy koupil Ompo Holding (mateřská společnost Omnipolu), jehož vlastníky jsou Richard Háva a jeho synové.
Ruského vlastníka má také známý český zpracovatel drahých kovů, podnik Safina z Vestce u Prahy. Od podzimu 2014 ji vlastní ruská Renova Group. Tu kontroluje oligarcha Viktor Vekselberg, nacházející se na sankčním seznamu americké vlády. Podle zdroje Ekonomického deníku je Safina ve špatné ekonomické kondici. Ironií osudu ji vede manažer Igor Važenin. Ten v minulosti šéfoval společnostem Pilsen Steel a Poldi; mimochodem obě dvě zbankrotovaly.
Ve vážných ekonomických problémech se dostalo také ČKD Blansko Holding, strojírenský podnik zaměřený na výrobu turbin a dalších zařízení pro vodní elektrárny. Již několik let má potíže se získáváním zakázek a propouští zaměstnance. Jak v květnu uvedla Česká televize, Finanční analytický úřad (FAÚ) vydal předběžné opatření, kterým zmrazil akcie ČKD Blansko Holdingu. Za reálného koncového vlastníka je totiž považován poslanec ruské Státní dumy Andrej Fedorovič Trifonov, který se kvůli podpoře agrese vůči Ukrajině dostal na sankční seznam Evropské unie.
FAÚ na počátku května zablokoval také akcie ostravské hutní společnosti Vítkovice Steel. Tady je situace o to složitější, že reálný koncový vlastník podniku není znám a nelze jej z veřejných zdrojů zjistit. Podle informací Ekonomického deníku zastupuje utajené vlastníky ruská Vněšekonombank, která úkoluje a kontroluje manažery hutí. Vněšekonombank je zařazena na sankčních seznamech v USA i v Evropské unii.
David Tramba
