Německé emise v minulém roce vzrostly o přibližně 33 milionů tun oxidu uhličitého, tedy o 4,5 procenta meziročně. Němci tak nesplnili ani klimatický cíl platný k roku 2020, v ohrožení je i naplnění ambiciózních plánů k roku 2030. Slabý vítr a drahý plyn vedl k návratu uhlí do hry.
Na slabé výsledky německé energetické politiky upozornil think tank Agora Energiewende, který prosazuje přechod k moderní bezemisní výrobě elektřiny a tepla. Podle jeho odhadu loni dosáhly německé emise skleníkových plynů výše 772 milionů tun. Má to hned několik důvodů: oživení ekonomiky ve srovnání s rokem 2020, vyšší výrobu elektřiny z uhlí v důsledku prudce rostoucích cen plynu, chladnější počasí a také propad výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Analýza skupiny Agora potvrzuje, že prudké snížení emisí v roce 2020 bylo taženo jednorázovými efekty v důsledku pandemie Covid-19 a že radost byla předčasná. „Na jedné straně je rok 2021 rokem, kdy si Německo stanovilo nejambicióznější klimatické cíle ve své historii. Na druhé straně se prohlubuje mezera v implementaci. Nová spolková vláda musí zabrat, aby tuto mezeru překonala účinnými opatřeními na ochranu klimatu,“ reagoval ředitel Agora Energiewende Simon Müller.
Problémy prohloubil výpadek výroby větrných elektráren, jejichž provoz omezilo dlouhodobé minimum využitelné síly větrné energie. Obnovitelné zdroje energie tak loni v Německu vyprodukovaly 40,5 procenta celkové výroby elektřiny ve srovnání se 43,6 procenta v roce 2020. Oproti tomu se podíl výroby elektřiny z uhlí zvýšil téměř o pětinu na 27,8 procenta; značnou roli zde hrálo omezení provozu plynových elektráren kvůli vysokým cenám plynu.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Německu v roce 2021
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie zaostává za ambiciózními klimatickými cíli spolkové vlády. V loňském roce 2021 přibylo pouhých 6700 megawattů nového výkonu, převážně se jednalo o solární elektrárny. Naopak výstavba větrných elektráren téměř zamrzla. Celkový výkon obnovitelných zdrojů v Německu se sice zvýšil na úctyhodných 137 tisíc megawattů, ale ani to nestačí na pokrytí spotřeby – hlavně v zimním období.
Německá energetika se může dostat do potíží kvůli vyřazení zbývajících jaderných elektráren i tlaku na rychlý odklon od spalování uhlí. Think tank Agora Energiewende proto doporučuje odblokovat výstavbu nových větrných parků a vyšší úsilí v oblasti renovace budov a transformace teplárenství. „Rok 2022 musí být rokem klimatických opatření, pokud německá vláda myslí vážně svůj závazek k maximálně 1,5stupňovému navýšení teploty,“ upozornil Simon Müller.
David Tramba
