Při pohledu na aktuální vývoj energetických burz je těžké zůstat optimistou. Elektřina v základním pásmu na příští rok na pražské PXE dnes znovu překonala hranici 140 eur za megawatthodinu a blíží se maximálním hodnotám z první poloviny října. Výrazně zdražují také emisní povolenky a zemní plyn.
Hranici 140 eur/MWh ve čtvrtek překonala také elektřina v základním ročním pásmu 2022 na hlavním trhu v regionu – na německé burze EEX. Není je ještě to nejhorší číslo, například měsíční kontrakt únor 2022 vyjde na bezmála 230 eur/MWh (pro srovnání: před rokem se pohybovala okolo 50 eur/MWh). Špatnou zprávou je také růst cen ročního pásma 2023, které už je na dohled hranice 100 eur/MWh. Fakticky to znamená, že se velká evropská energetická krize ještě protáhne.
Cena elektrické energie je fakticky odvozena od dvou vstupů – emisní povolenky a zemního plynu. V obou případech je vývoj velmi neradostný. Cena emisní povolenky v systému EU ETS dnes dosáhla rekordních 74 eur za tunu oxidu uhličitého. Zemní plyn na následující měsíce a roky také zdražuje z celé řady důvodů – od programu nové vládní koalice v Německu po výpadek dodávky alžírského plynu do Španělska v důsledku sporu mezi Alžírskem a Marokem.
Vliv politické proměny Německa uvádí jako jeden z hlavních důvodů analytik a investor Michal Šnobr. Novým spolkovým ministrem průmyslu a energetiky se má stát představitel Zelených Robert Habeck, což vyvolává očekávaní, že Němci protlačí rychlou a nekompromisní dekarbonizaci energetiky bez ohledu na náklady či dopad na okolní země.
Jak Ekonomický deník upozornil ve středu, nastupující vládní koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů chce ukončit provoz uhelných elektráren již do roku 2030, dosud platilo rozhodnutí o odklonu od uhlí do roku 2038. Navíc již v roce 2040 chtějí Němci odstavit z provozu také elektrárny na zemní plyn. Poslední jaderné bloky zde skončí již během příštího roku.
Změna vlády v Německu je však jen jedním z mnoha příčin aktuálního růstu cen energií. Zahraniční analytici zmiňují třeba nejistotu okolo budoucího provozu podmořského plynovodu Nord Stream 2, který je sice fyzicky dokončen, ale chybí mu potřebná povolení od německého regulátora. Napětí též vzrostlo v úterý v důsledku nových sankcí ze strany vlády Spojených států. Sankce se týkají firmy Transadria, která se podílela na výstavbě kontroverzního plynovodu.
Ani Rusko se nechová zcela seriózně. V posledních měsících omezilo export zemního plynu do zemí Evropské unie, plynovody vedoucí přes Bělorusko a Ukrajinu jsou minimálně vytížené. Teprve 8. listopadu začal ruský Gazprom plnit své do té doby téměř prázdné podzemní zásobníky, které vlastní v Německu, Rakousku či dalších zemích EU. Dalším faktorem nejistoty je výše spotřeby během následující zimy. Vývoj počasí a koronavirové pandemie je zkrátka nepredikovatelný.
David Tramba
