Lithium, mangan a kobalt jsou kovy nezbytné pro výrobu lithium-iontových baterií, bez nichž se dnes neobejdou mobily, notebooky ani elektromobily. Všechny tři zmíněné kovy by se do budoucna mohly těžit na území České republiky. Po projektech na dobývání lithia u Cínovce a manganu u Chvaletic ožívá i záměr na těžbu kobaltu v okolí Kraslic v Karlovarském kraji.
První informace o možné těžbě kobaltu u Kraslic se v médiích objevily na jaře roku 2017. Prospektor Otto Janout, který se proslavil objevem ložiska lithia u Cínovce, tehdy se svou firmou Golden Pet prováděl průzkum pro australskou společnost Auroch Minerals. Ta se však rozhodla o rok později své aktivity v České republice ukončit; dala přednost nadějnějším projektům na domácí půdě.
Po nějaké době obsadil volné místo jiný uchazeč, tentokrát z Kanady. Původně se jmenoval 21C Metals, v lednu 2020 změnil své jméno na Canadian Palladium Resources Inc. Podle informací na svém webu se soustředí na dva projekty – možnou těžbu palladia a dalších vzácných kovů v Ontariu a na ložisko kobaltu nedaleko česko-německé hranice v Krušných horách. Příliš mnoho informací však o sobě neprozrazuje.
Jednou z mála konkrétních informací na webu Canadian Palladium Resources obsahuje investorská prezentace z letošního dubna. Firma zde například uvádí výsledky průzkumných vrtů z roku 2017, které u osady Tisová odhalily vrstvu horniny obsahující až 0,35 procenta kobaltu a až 0,8 procenta mědi. Spolu s nimi se zde nachází v menším množství také zlato a stříbro.
Zájem těžařů o lokalitu u Kraslic potvrzuje také ministerstvo životního prostředí. Podle jeho vyjádření úředníci stanovili v říjnu 2019 průzkumná území Kraslice, Liboc, Sněžná a Počátky (tři malé osady spadající pod město Kraslice). Držitelem oprávnění je výše zmíněná společnost Golden Pet, která již dříve získala souhlas k průzkumu ložiska v lokalitě Tisová (též součást města Kraslice). Toto povolení z roku 2015 bylo prodlouženo do poloviny roku 2025.
Mohlo by vás zajímat
Vypadá to, že finanční trhy nevěří úspěchu této firmy tolik jako dalším zájemcům o těžbu kovů v Česku. Kanadský Euro Manganese, který stojí za plánovanou produkcí manganu ze starých hald po těžbě u Chvaletic, má tržní kapitalizaci 197 milionů kanadských dolarů (3,5 miliardy korun). Australská European Metals Holdings (EMH), která ze 49 procent vlastní projekt na těžbu lithia u Cínovce, má hodnotu 129,6 milionu liber (2,85 miliardy korun). Canadian Palladium Resources je zatím ohodnocen na pouhých 10,7 milionu kanadských dolarů.
Ve všech případech se jedná o těžařské startupy, neboli takzvané juniorní těžaře. Takových firem již v Austrálii a Kanadě vznikly tisíce. Jejich zájem se soustředí na jeden či dva těžební projekty po celém světě, ale jen malý zlomek těchto firem uspěje. Zakládání juniorních těžařů v Austrálii a Kanadě souvisí se vstřícnou legislativou, dostupností financování prostřednictvím burzy a také dostatkem zkušených manažerů a expertů se specializací na těžební průmysl.
David Tramba
