Proč vzrostla cena elektrické energie od počátku roku více než dvojnásobně? To je otázka, která vrtá hlavou nejednomu pozorovateli dramatického dění na energetickém trhu. Podle analýzy společnosti ČEZ je hlavním viníkem rostoucí cena zemního plynu, která stojí za celou polovinou nárůstu. Významný je i příspěvek zdražujících emisních povolenek.
Jak uvedl na dnešním setkání s novináři místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, cena elektřiny nevzniká samovolně. V podstatě je odvozena od nákladů na výrobu v nejdražší elektrárně, která musí být v danou chvíli v provozu. V době nižší spotřeby energie nebo vysokého výkonu obnovitelných zdrojů mají tuto funkci černouhelné elektrárny, jinak jsou v této pozici plynové zdroje.
Cenové šílenství samo přejde
Na začátku ledna bylo možné na energetické burze nakoupit jednu megawatthodinu elektřiny v základním ročním pásmu na příští rok a pro český trh za 53 eur. Aktuální cena už je 124 eur. Nárůst o více než 70 eur mají podle analýzy ČEZ na svědomí následující vlivy: z 55 procent růst cen zemního plynu, z 22 procent dražší emisní povolenka, z pěti procent dražší černé uhlí a z 18 procent ostatní faktory. Mezi ně patří letošní nižší výroba ve větrných a solárních elektrárnách a také obavy z dlouhé a tuhé zimy.
Jak dále uvedl Pavel Cyrani, v blízké budoucnosti lze nalézt více faktorů hovořících ve prospěch snížení ceny zemního plynu než pro další růst. Naplněnost podzemních zásobníků v Evropě se v posledních týdnech zlepšila, skončí také údržbové práce na plynovodech a těžebních zařízeních. „Prudký nárůst cen plynu už vede k poklesu poptávky, hlavně ze strany energetických a průmyslových firem,“ dodává Pavel Cyrani.
Podle kotací na energetických burzách lze vytušit, že problém se týká současné zimní sezony a že po jejím konci bude následovat návrat k přijatelnějším cenám. Zatímco zemní plyn na příští rok lze nyní na pražské burze koupit za 59,60 eura za MWh, základní roční pásmo 2023 už vychází na 34 eur a roční pásmo 2024 dokonce na 25 eur za MWh. Podobná je situace u elektřiny, kde po hodnotě 124 eur za příští rok následuje 89 eur/MWh v roce 2023 a 75 eur/MWh v roce 2024.
Podíl má Rusko, Čína i Alžírsko s Marokem
Otázce, proč skokově zdražil zemní plyn, se Ekonomický deník v minulých týdnech opakovaně zabýval. Zdražování má celou řadu příčin, které se nešťastně potkaly ve stejnou dobu. Ať už jde o potíže s doplněním podzemních zásobníků po dlouhé zimě 2020/21, omezování ruského exportu plynu, nejasnosti okolo data spuštění nového plynovodu Nord Stream 2, omezování těžby v Nizozemsku či snížení dodávek zkapalněného plynu (LNG). Lodě s LNG směřují hlavně do východoasijských zemí, zejména Čína nakupuje zběsile za každou cenu.
Některé problémy se již podařilo vyřešit, jiné naopak přibývají. V posledních týdnech se například opět zhoršily dlouhodobě špatné vztahy mezi Alžírskem a Marokem, což způsobí výpadek dodávek alžírského plynu potrubím přes marocké území do Španělska. Alžířané slibují, že se pokusí více plynu do Španělska dopravit plynovodem Medgaz, který spojuje obě jmenované země napřímo.
David Tramba
