Trpělivost FEDu, slovenské ekonomické utrpení, evropští zedníci a další události třetího březnového týdne ve světě ekonomiky.
FED v roli netrpělivé holubice
Po dvoudenním zasedání svého měnového výboru vypustila Americká centrální banka (Fed) ze svého prohlášení slib, že bude při zvažování, zda zvýšit úrokové sazby, „trpělivá“. Zároveň ale Fed uvedl, že zvýšení úrokových sazeb již v dubnu je nepravděpodobné. Hlavním důvodem, proč nechce Fed opuštění rekordně nízkých úrokových sazeb uspěchat, je v současnosti silný dolar. Podle agentury Reuters analytici přehodnotili termín prvního navýšení sazeb z letošního června na podzim. Očekávání, že sazby zůstanou u dna déle, než se doposud předpokládalo, se odrazilo na cenách aktiv. Po zasedání Fedu posílily americké akcie, dluhopisy i řada komodit. Pozadu za děním nezůstala (zřejmě k malé radosti proti měně intervenující České národní banky) česká koruna.
Slovensko čeká rok ekonomického utrpení
Agentura Bloomberg vydala odhad indexu ekonomického utrpení (tedy součtu nezaměstnanosti a inflace) pro letošní rok. Zdaleka nejhůře na tom má být Venezuela, tedy země s největšími ropnými zásobami na světě. Zemi nedaří se vyrovnat s pádem cen ropy. Venezuelská inflace přesahuje 60%, letošní ekonomický pokles je odhadován na sedm procent a nezaměstnanost by měla přesáhnout 20%. Pochybnou stříbrnou a bronzovou medaili si vysloužily Argentina a Jihoafrická republika, jejichž hodnota indexu utrpení by se měla letos pohybovat kolem třiceti. Následuje peloton evropských zemí, jejichž čelo sotva někoho překvapí: Ukrajina, Řecko, Španělsko, Rusko. Jejich index by měl dosáhnout hodnoty mezi dvaceti a třiceti. Slabou náplastí pro Ukrajinu může být fakt, že si v celkovém pořadí by měla klesnout z druhého místa na čtvrté. Ovšem předpovídaná inflace 17,5% a nezaměstnanost 9,5% berou chuť se z toho radovat. Nečekané je 14. místo Slovenska, zaviněné vysokou nezaměstnaností. Slovensko se tak z hlediska ekonomického utrpení ocitlo ve společenství Brazílie a Indonésie. Z evropských zemí (počítáme-li i šesté Turecko) je Slovensko deváté. O „indexu utrpení“ jsme více psali ZDE.
V Evropě zedníci nestíhají, v Americe nemohli kvůli počasí pracovat
Stavebnictví v Evropské unii si v lednu oproti loňskému roku polepšilo o 1,4%, v eurozóně dokonce o 3%. Částečně k tomu přispělo ukončování pokrizových rozpočtových škrtů. Z konkrétních států si vede dobře Německo, naopak středomořské země zůstávají nadále pozadu. Jakkoli je potěšující, že se stavebnictví odrazilo ode dna, kterého dosáhlo v roce 2013, zůstává smutnou skutečností, že se evropské stavebnictví stále pohybuje zhruba na osmdesáti procentech hodnoty roku 2007.
Horší zprávy přišly ze Spojených států. Počet nově započatých staveb v únoru klesl oproti lednu o sedmnáct procent. Trh očekával výrazně nižší pokles. Podle všeho by nemělo jít o déletrvající trend, protože počet nově vydaných stavebních povolení naopak meziměsíčně vzrostl o tři procenta. Za velmi špatný únorový výsledek s největší pravděpodobností mohou sněhové bouře a třicetistupňové mrazy, které postihly severovýchod USA.
Rusko: všechno špatně
Jakkoliv si analytici nedělali o stavu ruské ekonomiky iluze, údaje zveřejněné ve čtvrtek Ruským statistickým úřadem jsou ještě pochmurnější než jejich odhady. Rusko si letos projde recesí, která by podle odhadu ruského ministerstva financí měla dosáhnout tří procent (s tím, že od ruského ministerstva lze očekávat i tak spíše optimistická očekávání). Reálné mzdy poklesly oproti loňskému únoru o deset procent a maloobchodní tržby o necelých osm procent. Inflace se pohybuje na úrovni patnácti procent, zatímco devizové rezervy Ruska klesají. Laciná ropa, slabý rubl a ekonomické sankce tak dostávají Rusko do nejsložitější situace od Putinova nástupu k moci.
Přístí týden
V úterý se bude maďarská centrální banka zabývat měnovou politikou. V pátek Česká národní banka zveřejní investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost k 31. prosinci 2014.
Milan Petrák
